Magnolia grandiflora 'EXMOUTH'

Stálezelené magnólie patří mezi královny kvetoucích stromů. Vybíráme pro vás ty nejkrásnější a zároveň nejotužilejší kultivary. Exmouth je odrůdou, která je na světě již od 18.století. Vypěstoval ji John Colliton ve stejnojmenném městě v Anglii, hrabství Devon. V Anglii se komerčně příliš neprosadila – větší popularitu získala francouzská odrůda Galissonniére s krásnými listy a pro Anglii dobrou mrazuodolností. Ale s průlomem poptávky po otužilých stálezelených magnóliích ve druhé polovině 20.století se dostala do USA, kde byla v sedmdesátých letech senzací jiná odrůda: Edith Bogue, která přežila -31°C dokonce po tři zimy. Exmouth se stala dalším pokusnou odrůdou a prokázala odolnost mrazům do -25°C bez poškození. Zřejmě díky tomu se má chybně za to, že tato odrůda pochází z USA.

Stálezelená magnólie Exmouth je viditelně rozdílná od svých sester. Její listy jsou tenčí, větší, výrazně zvlněné a rub je hladší bez hnědého plstnatého semiše. Na začátku léta vykvétá nádhernými, smetanově bílými, silně voňavými květy, jejichž velikost bývá 20-26 cm v průměru. Květy se objevují postupně, jeden po druhým a zralá, dobře zakořeněná rostlina dokáže kvést až 2 měsíce. Kvete na koncích loňských výhonů, jakýkoli řez je tudíž potřeba provádět opatrně, abyste se nepřipravili o květy. Ale stříhání se v našich podmínkách nedoporučuje.

Roste středně rychle (cca 30cm za rok) do oválného keře se širší základnou a v dospělosti tvoří strom se zaoblenou korunou a rozkladitými větvemi. V českém klimatu nemůžeme očekávat velkého obra, ale 6m na výšku jistě dokáže. Vysaďte ji jako nápadnou solitéru před dům nebo zakomponujte do letně laděné zahrady, nejraději poblíž bazénů a letních teras, kde si jejích květů užijete nejvíce.

Pokud chcete krásnou rostlinu, dejte si trochu práci s výsadbou. Protože tato magnólie pochází z prostředí, kde nezamrzá zem a když ano, tak nikdy na příliš dlouho, u nás bude potřebovat zajištění vláhy na co nejdelší možné období. Takže před příchodem mrazů ji vydatně zalijte a raději zdvojnásobte vrstvu kůrového mulče nad kořeny, aby mráz pronikl do půdy co nejpozději. Během zimy při oblevě, pokud nebude půda zmrzlá, můžete znovu zalít. Zem potřebuje kyselou, velmi úrodnou, vlhkou ale ne mokrou, propustnou. Starším rostlinám vyhovuje jíl ve spodních vrstvách, ze kterého pomalým prorůstáním čerpají živiny. Pokud máte nepropustnou zem, která zadržuje vodu, vysaďte ji do vyvýšeného záhonu. Svými kořeny se rozrůstá do hloubky i do stran, takže bude potřebovat dostatek prostoru na vývin kořenů, minimálně 2m v průměru. Tento prostor zamulčujte, nic jiného už tam nevysazujte a příliš často tam nechoďte. Nemá ráda, když se jí dupe po kořenech. Hnojiva můžete používat organická, dobře odleželá, nebo průmyslová, přičemž množství dusíku by mělo být v rovnováze s ostatními prvky. Samotná dusíkatá hnojiva se používají pouze při regeneraci poškozených rostlin a to nejpozději do konce června. Při výsadbě určitě použijte mykorhizní přípravek. Mrazuvzdorná do min. -25°C a už zvládla -27°C s mírným popálením vrchních listů.

Poznámka pro chladnější regiony: pokud bydlíte ve vyšších polohách nebo exponovaných místech, při dlouhotrvajících nebo extrémních mrazech (pod -24°C) můžete rostlinu zakrýt bílou netkanou textilií, a to pouze na DOBU NEZBYTNĚ NUTNOU (max. několik týdnů), čímž omezíte odpar vody z listů. Textilii sundavejte při několikadenním oblačném počasí.

Poslední revize 17-12-2011; 22-02-2017