Magnolia grandiflora (syn. 'Praecox') 'GOLIATH'

Stálezelené magnólie patří mezi královny kvetoucích stromů. Vybíráme pro vás ty nejkrásnější a zároveň nejotužilejší kultivary. Objevení fantastické odrůdy Goliath se datuje do roku 1910 a údajně se o ni zasloužil americký botanik Albert Charles Smith (1906-1999) v tehdejší školce Caledonian Nurseries na britském ostrově Guernsey. Školka již neexistuje a podle zpráv z roku 2004 celému území bývalé školky a jejích zahrad hrozí zničení z důvodu developerské výstavby komplexu 8 bytových domů.

Goliath už svým jménem předurčuje cosi nadprůměrného. Tento Goliáš mezi magnóliemi opravdu ručí za to, že na velikosti záleží: květy patří k největším ve skupině grandiflora, dosahují běžně 30 cm v průměru. Jsou krémově bílé a velmi voňavé i na vzdálenost několika metrů. Vykvést mohou již koncem května, je-li horký konec jara, postupně nakvétají po celé léto a objevují se až do posledních teplých a slunných dnů začínajícího podzimu. Spočítáno přesně, tato kráska umí kvést až 6 měsíců, což je opravdu rekord. Poupata jsou poměrně velká a vzpřímená, vždy na konci vyzrálých výhonů, a tvoří se během celého roku.

Neopadavé listy jsou středně až tmavě zelené, lesklé, mírně stočené při krajích, na rubu pokryté vrstvou rezavých chloupků, která není tak výrazná jako u botanického druhu. Svým vzrůstem se Goliath v našich podmínkách drží v rozumné výšce, maximum 8 m se dá očekávat za mnoho desítek let. Ve své domovině údajně dorůstá až 15 m. Není potřeba stříhat. Jakmile je zasazena do dobré země, začne si tvořit nové pupeny i podél větví a tak houstnout. Pokud přeci jenom chcete nebo musíte, buď ji zjara (v půlce května) ostříhejte po celém plášti rostliny – minimálně 2/3 všech větví, nikdy méně – a po dobu 2-3 měsíců vydatně hnojte ve vodě rozpustnými hnojivy. Nebo postupně od jara do léta zakracujte větve, které nemají květový pupen nebo právě odkvetly.

Stromové formy stálezelených dřevin jsou nejenom krásné, ale mají neocenitelnou funkci v podobě trvalých clon před zvědavými okny okolních domů a to přesně v té výšce, kterou živé ploty zřídkakdy dosáhnou. Vždy jim poskytněte na první 3-4 roky pevnou oporu ve formě zavětrovacího úvazu a nedovolte, aby po celou tuto dobu nad kořeny rostl trávník nebo jiný plevel, nejraději ji zamulčujte na celý rok.

Pro spolehlivý růst je dobré najít jí vhodné místo. Ideální by bylo umístění v zimním stínu, ale na plném letním slunci, ale není to nezbytné. Každopádně potřebuje být chráněná před nejhoršími větry v zimě a na jaře. Zem potřebuje kyselou, velmi úrodnou, vlhkou ale ne mokrou, propustnou. Starším rostlinám vyhovuje jíl ve spodních patrech země – v úrovni pod aktuálním kořenovým balem, ze kterého pomalým prorůstáním načerpá živiny v jílu obsažené. Tato magnólie je skvěle mrazuvzdorná bez ochrany do minimálně -25 °C, ale zvládne teploty až do -27 °C (vyzkoušeno) pouze s mírným popálením osluněných listů. Navíc se zimní ochranou, čímž je obalením bílou netkanou textílií v několika vrstvách v době nejsilnějších mrazů, zvládne až -29 °C a to i bez poškození vrcholových poupat. Je to prostě Goliáš! V zimě, pokud není zmrzlá zem, zalévejte.

Poslední revize 19-01-2009; 27-02-2024