Pulmonaria 'SHRIMPS ON THE BARBIE'

Plicník je rod čítající asi 16 druhů a řadí se mezi léčivé byliny. Většina se vyznačuje modrými až růžovými květy a často uvidíte obě barvy na stejném stonku, ale existují i výlučně jednobarevné odrůdy a najdete mezi nimi i takové, jejichž květy jsou velmi světlé až bílé. Některé druhy a odrůdy se naopak pěstují pro jejich téměř exoticky velké listy v létě, které nabízí různé formy panašování a mramorování. Vesměs jsou to stínomilné trvalky pocházející z Evropy a Asie, které mají rády přiměřené vlhko, ale stepní druhy zvládají i plné slunce a sucho. Pro dosažení nejhezčích forem listů i květů zároveň se mezi sebou kříží více druhů a tyto hybridy je lépe použít v polostínu.

Ten nejjednodušší překlad jména odrůdy plicníku Shrimps on the Barbie by mohl znít ‚Krevety na Barbíně‘ a úplně vidím oživlou disproporční panenku z plastu, jak se namísto opalovacího krému maže krevetovým koktejlem za zvuku devadesátkového hitu dánské kapely Aqua. Jenže ‚barbie‘ je zároveň australský slang pro barbecue, jinými slovy tato trvalka má nejspíš připomínat grilované krevety na bujaré party u protinožců. A protože ji vyšlechtili v americké školce Terra Nova Nurseries, hádám, že v jejich šlechtitelském týmu mají nějakého australského vtipálka, který tak učinil aspoň malý otisk své kultury do jména nové trvalky.

Plicník Shrimps on the Barbie se stal mým favoritem a láskou na první pohled. Nese sytě malinově růžové květy bez modrých či fialových tónů na pozadí atraktivně strakatého listí. Kvetení u nás začíná během prvních teplejších dnů jara, obvykle v první polovině dubna a pokračuje asi měsíc. Květní stonky jsou 20-30 cm vysoké. Listy mají nápadné, šedostříbrné skvrny různé velikosti a jejich zeleň je šťavnatější a svěžejší ve srovnání s většinou ostatních odrůd, které jsou spíše sivě zelené. Jsou polo-opadavé, široce kopinaté, během kvetení nevelké a jakmile kvetení skončí, ze země začnou vyrůstat nové, až trojnásobné velké listy, které nezapřou jednoho z rodičů p. saccharata.

Plicníky, zejména jeho velkolisté formy potřebují živou a kyprou zem, která nebude vysychat, ale nebude trvale podmáčená, aby nechytaly houbové nemoci. V přírodě rostou přirozeně pod stromy, které jim zaručují nevysychání půdy a v kypré, dosti živné zemi bez ohledu na pH. Patří do polostínu nebo do stínu, na slunce reagují popálenými listy. I když zůstanou po zimě některé listy pěkné, brzy zjara celý trs seřízněte kousek nad zemí. Mrazuvzdorný do cca -34 °C.

Poslední revize 31-03-2024