Franklinia alatamaha

Vzácná, krásná, vyhubená. To jsou asi nejvýznamnější charakteristiky tohoto jedinečného stromu. Pochází z USA, kde ji poprvé objevil a popsal královský botanik Jeho Výsosti anglického krále Jiřího III. John Bartram, když ji roku 1765 se svým synem objevil volně růst při březích řeky Altamaha na jihovýchodě státu Georgia. Roku 1777 posbírali semena stromů a ve svých školkách ve Philadelphii z nich nechali vyrůst nové rostliny. Díky neobyčejnému zájmu o neobyčejnou dřevinu ji množili dál a dál, zatímco ona sama z přírody postupně mizela a roku 1803 již nebyl nalezen jediný volně žijící exemplář. Spekuluje se o dvou až třech možných příčinách (nebo jejich kombinaci) - buď byla vydrancována překupníky se vzácnými rostlinami, kteří nebrali ohled na její nadmíru omezený výskyt pouze na březích této řeky a postupně sklidili vše; nebo ji zahubili pěstitelé bavlny, kteří v té době neúprosně rozšiřovali svá pole bez ohlednu na původní vegetaci. S tím souvisí ještě jedna domněnka, že to možná neudělali záměrně, ale že franklinii zahubil patogen pocházející z kořenů bavlníku. Naštěstí díky komerčnímu pěstování se dřevina zachovala alespoň v parcích a zahradách a roku 1999 bylo evidováno na 2046 kusů po celém světě.

Franklinie americká je jediný zástupce rodu franklinia a je blízce příbuzná s gordonií nebo stewartií. Jedná se o nižší opadavý strom nebo vyšší vícekmenný keř s atraktivní stavbou. Její krása i zvláštnost spočívá v bohatém kvetení 6-8 cm širokých, čistě bílých květů s množstvím žlutých tyčinek, čímž silně připomínají květy stewartií nebo kamélií. Středně silně a sladce voní. U nás vykvétají koncem sezóny – od srpna do října a v teplejších oblastech začíná již o něco dříve. Opadavé listy jsou protáhlé, úzce obvejčité, 15-25 cm dlouhé, mírně prohnuté a na podzim se mění do několika odstínů zářivě červené. Asi největší parádou je, když s příchodem chladnějších dnů října listy již začnou nabírat podzimní barvy a do toho se stále otevírají sněhobílé květy.

Často se uvádí, že roste pomalu, ale velmi záleží na pěstebních podmínkách – franklinia má totiž pověst obtížně pěstovatelné dřeviny. Má jemné kořínky podobně jako vřesovištní rostliny a nesnáší přesazování z místa na místo, ale přesazování z kontejneru do zahrady zvládá bez potíží. Přestože je mrazuvzdorná až do cca -27°C, potřebuje naprosto výslunné a teplé stanoviště, aby nasadila květy. Zem vyžaduje dokonale propustnou, kyselou a rovnoměrně vlhkou – nesnáší vyschnutí. Pokud si nejste jistí propustností půdy na vaší zahradě, můžete jí vybudovat vyvýšený záhon. Dobře si promyslete místo výsadby a už ji nikdy nepřesazujte. Lze řezat začátkem jara. Roste pomalu do výšky kolem 4-6 metrů a o něco menší šířky

Poslední revize 09-01-2020