Instrukce k pěstování stálezelených keřů a stromů
I když tato stránka vypadá velmi obsáhle, nic se nebojte. Je to snadné,
jenom prostě cítíme potřebu být velmi přesní a konkrétní, takže vzhůru
do toho.
Dnes se již dokážeme velmi úspěšně postarat o většinu méně náročných
otužilých listnáčů, které si zachovávají listy i během zimy. Zde najdete
několik všeobecných rad, vždy se ale řiďte konkrétními požadavky, jež
najdete uvedené na etiketě rostliny.
-
VODA. Už na první pohled je vidět, že kožovité listy
obsahují hodně vody, kterou je potřeba dodávat nejen během sezóny,
ale i v době, která je pro zalévání dost neobvyklá - v zimě. Dbejte
tedy na to, aby rostlina byla neustále ve vlhkém prostředí, nikoli
podmáčeném. Zalévejte v suchém podzimu a v zimě, pokud nemrzne a
není zmrzlá zem, dopřejte zálivku také. Rostlina se pak snáze ubrání
mrazům.
- MULČ. V závislosti na nárocích na vlhkost půdy doporučujeme
rostlinu dobře zamulčovat = obsypat zem nad kořeny dobrou vrstvou
kůrového mulče, cca 5-7 cm na výšku. Mulč zadrží vodu, zabrání tak
vysychání. Zároveň zamezí teplotním výkyvům: rychlému přehřívání
půdy v létě a rychlému promrzání půdy v zimě. A další výhodou jsou
živiny navíc, které vznikají pomalým tlením kůry. Jednou za 2-3 roky
je potřeba kůru přisypat a obnovit tak původní sílu vrstvy mulče.
- ZIMNÍ A JARNÍ STÍN. Většina stálezelených listnáčů nesnáší ostré
slunce bez vzdušné vlhkosti, která je v Čechách nízká. Toto je
potřeba mít na paměti při hledání místa k zasazení. S výjimkou
velkokvětých magnólií se nám velmi osvědčilo sázet tyto keře do
úplného stínu, nebo polostínu, kde jsou chráněné před zimním a
jarním dopoledním sluncem.
- TEXTILIE. Objev bílé netkané textilie pro zahradníky si jistě
zaslouží metál přes celou hruď, protože je to materiál, který nám
pomůže zamezit zbytečným ztrátám. V zimě, když rostlina dlí v
zamrzlé půdě a nemůže čerpat vodu z kořenů, obíhá ve dřevě velmi
málo mízy, ale dostatečně na to, aby rostlinu zásobila vodou za
normálních podmínek. Pokud ale na její listy začne svítit ostré
slunce, rostlina začne vodu vypařovat, což je běžný stav, ale v
tomto období nebezpečný. Stejná situace nastává při mrazivém větru,
který listy také nadměrně vysušuje. Proto je dobré rostlinu zabalit
do bílé netkané textilie. Stačí 1-2 vrstvy. Rostlina má stále
dostatek světla, ale už je chráněná před přímým sluncem. Tato
ochrana je nutná během prvních několika let po zasazení, než si keř
vytvoří dostatečný kořenový systém, který dokáže čerpat vodu i při
vrchní vrstvě promrzlé země. Dále pak v případě, že silné mrazy
trvají nepřiměřeně dlouho, je dobré na čas zakrýt i starší rostlinu.
- KYSELOST PŮDY. Většina druhů, ale ne všechny, jsou vápnostřežné tzn. nesnáší vápenité půdy a její přesolení, které vzniká například při dlouhotrvajících deštích. Pokud je na etiketě uvedeno, že rostlina potřebuje kyselou půdu, dopřejte jí rašelinu smíchanou s vaší vlastní zemí. Pokud listy začnou žloutnout a vy máte přesto kyselou zem, půjde nejspíš o nedostatek železa. Dodejte rostlině např. hořkou sůl v roztoku.
Aby tyto informace byly úplné, povíme vám, co se může stát, pokud některou z výše uvedených instrukcí z jakéhokoliv důvodu nezvládnete:
AD 1. VODA. Ne každý má chuť běhat po zahradě v zimě s konví vody, aby stálezelené rostliny zaléval. Výsledek - rostlina pravděpodobně přežije, ale může vyschnout až na 30% své původní výšky (výjimečně až k zemi), odkud na jaře znovu obrazí.
AD 2. MULČ. Pokud se nerozhodnete pro variantu s mulčem, rostlina bude trpět teplotními výkyvy, na což reaguje zasycháním konců listů = hnědnutím, zaschlé konce průběžně odpadávají. Listy budou mít bledší barvu, mohou žloutnout.
AD 3. ZIMNÍ A JARNÍ STÍN. Pokud si přejete stálezelený listnáč umístit na plné slunce, můžete. Ale pokud jej na zimu nepřikryjete textilií, vrchní listy zhnědnou a konce větví mohou omrznout. Rostlina pravděpodobně přežije, ale bude potřebovat více sil na obnovu větví a listů, které potřebují daleko více času a živin než opadavý listnáč.
AD 4. TEXTILIE. Viz AD 3.
AD 5. KYSELST PŮDY. Jestliže vápnostřežnou rostlinu zasadíte do vápenité půdy (a toto se týká i jehličnanů), její listy budou žloutnout a opadávat. Rostlina si možná časem zvykne, ale už nebude tak hustá a zelená. Čekejte tak trochu koště.
Pokud máte nějaké odlišné nebo jinak zajímavé zkušenosti, budeme moc rádi, pokud se s námi o ně podělíte: zahrada@havlis.cz.