Hardiness zones

CO JSOU USDA ZÓNY?

V padesátých letech minulého století americké Ministerstvo zemědělství nechalo vypracovat mapu vyobrazující teplotní zóny v USA a v Kanadě. Záměr byl jednoduchý - rozdělit plochu tohoto kontinentu do zón podle nejnižších a nejvyšších teplot a dle dlouhodobých měření víceméně spolehlivě stanovit průměrné teploty, kterým budou rostliny zejména v zimě vystaveny. První mapa byla zveřejněna v roce 1960. Od té doby se klima mírně změnilo a vědci měli další čas na přesnější vyhodnocování teplotních výkyvů. Američtí pěstitelé a šlechtitelé začali testovat a zařazovat rostliny do skupin podle nejnižších teplot, kterou dokáží přežít. Po 40 letech - v roce 1990 vyšla zatím nejnovější verze této USDA Plant Hardiness Zone Map http://www.usna.usda.gov/Hardzone/ushzmap.html. Evropa nezůstala pozadu a v roce 1991 prof.Heinze a prof. Schreiber vydali mapu našeho kontinentu s detailním rozkreslením států a teplotních zón, kde jsou jednotlivé zóny ještě rozděleny na podzóny s označením A nebo B pro jemnější dokreslení citlivosti rostlin na mráz.

TABULKA VŠECH USDA ZÓN SE STÁTY EVROPY A USA

Pro pochopení mapy a zón vůbec je potřeba si uvědomit všechny faktory, které rostliny ovlivňují. Je totiž možné, že ač některá rostlina je otužilá v určité zóně, může se chovat rozdílně v každém státě, který spadá do stejné zóny. Těmito faktory jsou:

• Místní mikroklima - pokud například oblast na mapě spadá do zóny 6, míní se tím, že průměrná nejnižší teplota nepřesáhne -23°C. Na druhou stranu je ale možné, že pokud bude rostlina vystavena kombinaci povětrnostních vlivů, které zvyšují tzv.faktor chladu (chill factor), jako je extrémně větrná pozice, mrazová kapsa, oblast chladného proudění, může jí ublížit i slabší mráz než ten, který je uveden pro tuto zónu. A naopak: pokud máte zahradu chráněnou z návětrných stran a navíc se nachází v městské zástavbě, která akumuluje teplo sálající z vytápěných objektů, můžete si dovolit i rostliny z nejbližší vyšší zóny, jelikož vaše teploty zřídkakdy dosáhnou minim stanovených pro vaši zónu.
• Doba trvání - máme na mysli dobu, jak dlouho trvá nejnižší hraniční teplota vaší zóny. Počítá se s tím, že rostliny zařazené do vaší zóny zvládnou i dlouhodobý mráz při nejnižší teplotní hranici vaší zóny s přihlédnutím na dobu trvání zimy v určité oblasti. Na druhou stranu to znamená, že pokud je rostlina odolná do zóny 6 (min.-23°C), velmi pravděpodobně krátkodobě zvládne i teplotu nižší. Sami máme vyzkoušeno, že tento posun, jedná-li se opravdu pouze o několikadenní silnější mráz, většina rostlin zvládla i teploty až o 5 stupňů nižší, než kam by teoreticky měly spadat. Stupeň poškození v těchto případech není směrodatný tak, jako fakt, že rostlina z větší části přežila.
• Ostatní vlivy - Česká mrazuvzdornost se odvíjí od prostého přežití nejnižších teplot. Naše kontinentální zima je suchá a mrazivá a podzim postupně přechází v zimu a stejně tak všechny rostliny přechází do vegetačního klidu. Opačný problém mají například s některými, u nás plně mrazuvzdornými rostlinami, v zemích s teplejšími zimami a vyšší vlhkostí (Velká Británie, státy Beneluxu a severní oblasti Německa a Porýní), náležících do vyšší zóny. Tam totiž musí pěstitelé myslet navíc na období podzimu a časného jara, kdy je tam tepleji než u nás a některé rostliny to nutí k rašení. Ale riziko pozdních mrazů je tam stejné, takže nové výhony pomrzají. U nás toto nebezpečí nehrozí.