.jpg)
Prunus Pluot® 'PURPLE CANDY'® švestkomeruňka
Symbivit Tric (arbuskulární)
Symbivit (arbuskulární)Prunus
Když se japonská švestka rozhodla spojit síly s meruňkou, vznikl z toho jeden z nejlahodnějších experimentů moderního šlechtění – pluot. Tento mezidruhový kříženec, odborně označovaný jako interspecifická slivoň, v sobě nese přibližně tři čtvrtiny genetické výbavy švestky a jednu čtvrtinu meruňky [(Prunus salicina×(Prunus salicina×Prunus armeniaca))×Prunus salicina]. Jeho hladká slupka, šťavnatá dužnina a cukernatost, která často překonává oba rodiče, z něj dělají sladkého šampiona mezi peckovinami. Pluot není výplodem náhody, ale výsledkem cíleného šlechtění, které v 80. letech 20. století dovedl k dokonalosti americký pěstitel Floyd Zaiger (1926–2017). Ten navázal na práci legendárního Luthera Burbanka (1849–1926), jenž už na přelomu století experimentoval s tzv. plumkoty – prvními kříženci švestek a meruněk. Zatímco Burbankovy výpěstky byly příliš choulostivé pro komerční pěstování, Zaiger šel dál: zkřížil plumkot se švestkou a dal tak vzniknout nové generaci hybridů, které dnes známe pod chráněným názvem Pluot®.
Jestli Luther Burbank otevřel dveře k mezidruhovému křížení peckovin, Floyd Zaiger je s neúnavnou precizností rozrazil dokořán. Jeho celoživotní vášní bylo šlechtění ovocných dřevin – zejména broskvoní, nektarinek, meruněk, třešní a švestek – s cílem vytvořit odrůdy s vyšší chutností, delší skladovatelností a lepší adaptací na klimatické podmínky. V rodinné firmě Zaiger’s Genetics, kterou založil v kalifornském Modestu, vyšlechtil přes 400 patentovaných odrůd, a to výhradně klasickým křížením – bez genetických manipulací. Pluot považoval za svůj největší úspěch: výsledkem tisíců ručně provedených křížení byl plod, který nejenže chutnal lépe než jeho rodiče, ale zároveň se dal pěstovat i přepravovat v komerčním měřítku. Na rozdíl od plumkotu, který vznikl jako přímý kříženec švestky a meruňky, je pluot výsledkem opakovaného zpětného křížení plumkotu se švestkou, čímž získal výrazně švestkovější charakter – hladkou slupku, intenzivní barvu a cukernatost, která často přesahuje 20 °Brix.
Pluot® Purple Candy® vypadá, jako by o půlnoci tajně utekl ze stromu purpurových blum a pochytal na své slupce hvězdný prach. Jeho plody mají sytě fialovou slupku s jemným leskem, připomínající karamelku obalenou v ovocném sirupu. Dužnina je sytě červená, velmi šťavnatá, s výraznou sladkostí a jemnou kyselinkou, která dodává chuti šmrnc. Cukernatost se pohybuje kolem 19 °Brix, ale díky vyváženému poměru cukrů a kyselin působí chuť svěže a harmonicky. Aroma je ovocné, s tóny švestek, malin a lehkým nádechem tropického ovoce. Plody dozrávají ve středoevropských podmínkách obvykle mezi 20. a 30. červencem. Zralost poznáte podle syté barvy slupky a jemného povolení plodu při lehkém stisku – tehdy je chuť nejintenzivnější. Slupka je pevná, což umožňuje krátké skladování i přepravu, ale nejlépe chutnají čerstvé, ideálně vychlazené. Hodí se i do dezertů, marmelád nebo jako barevný kontrast k sýrům.
Strom roste středně bujně, s kompaktní korunou, která se dobře tvaruje a udržuje v menších rozměrech. Dorůstá výšky kolem 2,5 metru a je vhodný pro výsadbu do volné půdy i větších nádob. Kvete v první polovině dubna světle růžovými květy. Purple Candy je samosprašná, ale přítomnost jiných odrůd – například Flavor Candy nebo Dapple Dandy – může zvýšit násadu plodů. Nejčastěji se roubuje na podnož Citation, která podporuje polokompaktní růst, ranou plodnost a dobrou adaptaci na vlhčí půdy. V těžších nebo sušších půdách se osvědčila i podnož myrobalán, která však vyžaduje pravidelné odstraňování výmladků. Strom je vhodný i pro pěstování v nádobách o objemu alespoň 40 litrů, kde při pravidelné péči plodí spolehlivě – i když s mírně nižšími výnosy než při výsadbě do země.
Pluot vyžaduje slunné stanoviště chráněné před ostrým nebo trvalým větrem a hlubokou, dobře propustnou půdu s pH mezi 6,0 a 7,0. Nesnáší přemokření, proto je v těžších půdách nutná drenáž nebo výsadba na vyvýšené záhony. Strom roste středně bujně, v prvních letech je vhodné jej vyvazovat ke kůlu. Pravidelná zálivka v suchých obdobích a přiměřené hnojení podpoří zdravý růst i násadu plodů. Mrazuvzdornost se pohybuje mezi -27 až -29 °C, což umožňuje její pěstování ve většině oblastí střední Evropy. Strom není náchylný k chorobám, ale v deštivých letech může být citlivější na moniliovou hnilobu. Co se řezu týče, názory se různí, ale my doporučujeme pouze občasný prosvětlovací řez přehuštěných větví v koruně v letním období. Semena skrytá v peckách obsahují stopové množství amygdalinu, proto se nekonzumují.
Poslední revize 20-10-2025
.jpg)
