.jpg)
Prunus Pluot® 'PINK CANDY'® švestkomeruňka
Prunus
Když se japonská švestka rozhodla spojit síly s meruňkou, vznikl z toho jeden z nejlahodnějších experimentů moderního šlechtění – pluot. Tento mezidruhový kříženec, odborně označovaný jako interspecifická slivoň, v sobě nese přibližně tři čtvrtiny genetické výbavy švestky a jednu čtvrtinu meruňky [(Prunus salicina×(Prunus salicina×Prunus armeniaca))×Prunus salicina]. Jeho hladká slupka, šťavnatá dužnina a cukernatost, která často překonává oba rodiče, z něj dělají sladkého šampiona mezi peckovinami. Pluot není výplodem náhody, ale výsledkem cíleného šlechtění, které v 80. letech 20. století dovedl k dokonalosti americký pěstitel Floyd Zaiger (1926–2017). Ten navázal na práci legendárního Luthera Burbanka (1849–1926), jenž už na přelomu století experimentoval s tzv. plumkoty – prvními kříženci švestek a meruněk. Zatímco Burbankovy výpěstky byly příliš choulostivé pro komerční pěstování, Zaiger šel dál: zkřížil plumkot se švestkou a dal tak vzniknout nové generaci hybridů, které dnes známe pod chráněným názvem Pluot®.
Jestli Luther Burbank otevřel dveře k mezidruhovému křížení peckovin, Floyd Zaiger je s neúnavnou precizností rozrazil dokořán. Jeho celoživotní vášní bylo šlechtění ovocných dřevin – zejména broskvoní, nektarinek, meruněk, třešní a švestek – s cílem vytvořit odrůdy s vyšší chutností, delší skladovatelností a lepší adaptací na klimatické podmínky. V rodinné firmě Zaiger’s Genetics, kterou založil v kalifornském Modestu, vyšlechtil přes 400 patentovaných odrůd, a to výhradně klasickým křížením – bez genetických manipulací. Pluot považoval za svůj největší úspěch: výsledkem tisíců ručně provedených křížení byl plod, který nejenže chutnal lépe než jeho rodiče, ale zároveň se dal pěstovat i přepravovat v komerčním měřítku. Na rozdíl od plumkotu, který vznikl jako přímý kříženec švestky a meruňky, je pluot výsledkem opakovaného zpětného křížení plumkotu se švestkou, čímž získal výrazně švestkovější charakter – hladkou slupku, intenzivní barvu a cukernatost, která často přesahuje 20 °Brix.
Pluot® Pink Candy® je jako letní pohlednice z Kalifornie – její plody září pastelově růžovou slupkou s jemným mramorováním, které připomíná akvarelový štětec na zralé broskvi. Dužnina je světle oranžová, velmi jemná a šťavnatá, s překvapivě komplexní chutí, která kombinuje sladkost tropického ovoce s lehkou kyselinkou připomínající rybíz. Cukernatost se pohybuje kolem 18–19 °Brix, což ji řadí mezi sladší odrůdy, ale díky vyšší aciditě nepůsobí fádně – naopak, chuť je živá, osvěžující a výborně se hodí i do salátů nebo jako součást dezertů. Plody dozrávají o něco dříve než u Flavor Candy, obvykle mezi 10. a 20. červencem. Zralost poznáte podle jemného povolení plodu a výrazného ovocného aroma, které se nejlépe rozvine při pokojové teplotě. Slupka je tenčí než u jiných pluotů, takže plody jsou citlivější na otlak – doporučuje se je sklízet ručně a konzumovat čerstvé, případně zpracovat do džemů nebo ovocných omáček.
Strom roste spíše slaběji, s elegantní, mírně převislou korunou, která připomíná mladou slivoň. Dorůstá výšky kolem 2 metrů a je ideální pro menší zahrady nebo pěstování v nádobách. V prvních letech je vhodné jej chránit před silným větrem, protože výhony jsou tenké a pružné. Kvete velmi brzy, obvykle již v první polovině dubna, světle růžovými květy, které jsou samosprašné, ale přítomnost jiných raných odrůd – například Santa Rosa nebo Dapple Dandy – výrazně zvyšuje úrodu. Nejčastěji se roubuje na podnož Krymská, která podporuje kompaktní růst a dobrou adaptaci na sušší půdy. Výborně se osvědčila také podnož Citation, zejména v zahradách s vlhčí půdou nebo tam, kde je žádoucí polokompaktní růst a raná plodnost. V těžších půdách se uplatní i myrobalán, ale je třeba počítat s pravidelným odstraňováním výmladků. Strom je vhodný pro pěstování v nádobách o objemu alespoň 40 litrů, kde při pravidelné zálivce a přihnojování plodí spolehlivě – i když s mírně nižšími výnosy než při výsadbě do volné půdy.
Pluot vyžaduje slunné stanoviště chráněné před ostrým nebo trvalým větrem a hlubokou, dobře propustnou půdu s pH mezi 6,0 a 7,0. Nesnáší přemokření, proto je v těžších půdách nutná drenáž nebo výsadba na vyvýšené záhony. Strom roste středně bujně, v prvních letech je vhodné jej vyvazovat ke kůlu. Pravidelná zálivka v suchých obdobích a přiměřené hnojení podpoří zdravý růst i násadu plodů. Mrazuvzdornost se pohybuje mezi -27 až -29 °C, což umožňuje její pěstování ve většině oblastí střední Evropy. Strom není náchylný k chorobám, ale v deštivých letech může být citlivější na moniliovou hnilobu. Co se řezu týče, názory se různí, ale my doporučujeme pouze občasný prosvětlovací řez přehuštěných větví v koruně v letním období. Semena skrytá v peckách obsahují stopové množství amygdalinu, proto se nekonzumují.
Poslední revize 20-10-2025
