Prunus Pluot® 'FLAVOR SUPREME'® švestkomeruňka
Prunus
Když se japonská švestka rozhodla spojit síly s meruňkou, vznikl z toho jeden z nejlahodnějších experimentů moderního šlechtění – pluot. Tento mezidruhový kříženec, odborně označovaný jako interspecifická slivoň, v sobě nese přibližně tři čtvrtiny genetické výbavy švestky a jednu čtvrtinu meruňky [(Prunus salicina×(Prunus salicina×Prunus armeniaca))×Prunus salicina]. Jeho hladká slupka, šťavnatá dužnina a cukernatost, která často překonává oba rodiče, z něj dělají sladkého šampiona mezi peckovinami. Pluot není výplodem náhody, ale výsledkem cíleného šlechtění, které v 80. letech 20. století dovedl k dokonalosti americký pěstitel Floyd Zaiger (1926–2017). Ten navázal na práci legendárního Luthera Burbanka (1849–1926), jenž už na přelomu století experimentoval s tzv. plumkoty – prvními kříženci švestek a meruněk. Zatímco Burbankovy výpěstky byly příliš choulostivé pro komerční pěstování, Zaiger šel dál: zkřížil plumkot se švestkou a dal tak vzniknout nové generaci hybridů, které dnes známe pod chráněným názvem Pluot®.
Jestli Luther Burbank otevřel dveře k mezidruhovému křížení peckovin, Floyd Zaiger je s neúnavnou precizností rozrazil dokořán. Jeho celoživotní vášní bylo šlechtění ovocných dřevin – zejména broskvoní, nektarinek, meruněk, třešní a švestek – s cílem vytvořit odrůdy s vyšší chutností, delší skladovatelností a lepší adaptací na klimatické podmínky. V rodinné firmě Zaiger’s Genetics, kterou založil v kalifornském Modestu, vyšlechtil přes 400 patentovaných odrůd, a to výhradně klasickým křížením – bez genetických manipulací. Pluot považoval za svůj největší úspěch: výsledkem tisíců ručně provedených křížení byl plod, který nejenže chutnal lépe než jeho rodiče, ale zároveň se dal pěstovat i přepravovat v komerčním měřítku. Na rozdíl od plumkotu, který vznikl jako přímý kříženec švestky a meruňky, je pluot výsledkem opakovaného zpětného křížení plumkotu se švestkou, čímž získal výrazně švestkovější charakter – hladkou slupku, intenzivní barvu a cukernatost, která často přesahuje 20 °Brix.
Pluot® Flavor Supreme® si své jméno (něco jako 'Král chuti') musel zasloužit – a nosí ho právem, neboť jeho chuť patří mezi nejvýraznější ze všech pluotů. Plody mají sametově tmavě červenou až vínovou slupku s jemným ojíněním, která působí jako švestka v gala kabátku. Dužnina je sytě červená, velmi šťavnatá, s intenzivní vůní a chutí, která připomíná směs švestek, třešní a malin. Cukernatost se pohybuje kolem 18–20 °Brix, ale díky nižší aciditě působí chuť plně a kulatě, bez ostrých tónů. Plody dozrávají v mírném klimatu obvykle mezi 15. a 25. červencem, tedy o něco dříve než Flavor Candy. Zralost poznáte podle jemného povolení plodu a výrazného ovocného aroma, které se nejlépe rozvine při pokojové teplotě. Slupka je středně pevná, takže plody snesou krátké skladování i přepravu, ale nejlépe chutnají čerstvé – ideálně vychlazené, kdy jejich aroma připomíná ovocný sorbet.
Strom roste středně bujně, s mírně rozložitou korunou, která se časem zaobluje do pravidelného tvaru. Dorůstá výšky kolem 2,5 metru a je vhodný pro výsadbu do volné půdy i větších nádob. Kvete velmi brzy, obvykle již začátkem dubna, světle růžovými květy. Flavor Supreme je cizosprašný, což znamená, že potřebuje opylovače – nejlépe se osvědčily odrůdy jako Flavor King, Flavor Queen nebo Santa Rosa, ale i jiné pluoty zajistí potřebný pyl. Nejčastěji se roubuje na podnož Citation, která zajišťuje polokompaktní růst, ranou plodnost a dobrou adaptaci na vlhčí půdy. V sušších nebo těžších půdách se osvědčila i podnož myrobalán, ale je třeba počítat s pravidelným odstraňováním výmladků. Strom je vhodný i pro pěstování v nádobách o objemu alespoň 50 litrů, kde při pravidelné péči plodí spolehlivě – i když s mírně nižšími výnosy než při výsadbě do země.
Pluot vyžaduje slunné stanoviště chráněné před ostrým nebo trvalým větrem a hlubokou, dobře propustnou půdu s pH mezi 6,0 a 7,0. Nesnáší přemokření, proto je v těžších půdách nutná drenáž nebo výsadba na vyvýšené záhony. Strom roste středně bujně, v prvních letech je vhodné jej vyvazovat ke kůlu. Pravidelná zálivka v suchých obdobích a přiměřené hnojení podpoří zdravý růst i násadu plodů. Mrazuvzdornost se pohybuje mezi -27 až -29 °C, což umožňuje její pěstování ve většině oblastí střední Evropy. Strom není náchylný k chorobám, ale v deštivých letech může být citlivější na moniliovou hnilobu. Co se řezu týče, názory se různí, ale my doporučujeme pouze občasný prosvětlovací řez přehuštěných větví v koruně v letním období. Semena skrytá v peckách obsahují stopové množství amygdalinu, proto se nekonzumují.
Poslední revize 20-10-2025
.jpg)
