Veronicastrum sibiricum rozrazil sibiřský, rozrazilovec
Symbivit Tric (arbuskulární)
Symbivit (arbuskulární)Veronicastrum
Rod Veronicastrum je malá skupina vytrvalých a poměrně mohutných trvalek z čeledi jitrocelovitých o 5–6 druzích, známá svou vzpřímenou stavbou a přesleny listů, které vytvářejí patrovou siluetu připomínající některé keřovité druhy – často se přirovnávají k drmkům nebo ke konopí setému. Český svaz perenářů jí udělil pěkné jméno rozrazilovec nejspíš proto, aby „rozrazili“ rozdíl mezi pravým nízkým rozrazilem a touto vysokou trvalkou, a v roce 2016 zvolil rod Veronicastrum Trvalkou sezóny. Rozrazilovce rostou v Severní Americe a východní Asii, nejčastěji na okrajích lesů, v prériích a na vlhčích loukách. V americké tradici se některé druhy označují jako Culver’s root (Culverův kořen), protože podle starých herbářů je používal lékař jménem Dr. Culver, který z jejich kořene připravoval hořké tonikum. Květenství rodu je tvořeno jedním terminálním klasem a několika postranními, což rostlinám dodává výraznou architekturu a vysokou atraktivitu pro hmyz. Nejznámějšími a v zahradách pěstovanými druhy jsou zejména rozrazilovec sibiřský a rozrazilovec viržinský, oba pojmenované podle své domoviny.
Rozrazil sibiřský se od svého severoamerického bráchy liší zejména větším listem a menším vzrůstem. Jeho vzpřímené stonky jsou hustě olistěné vstřícnými kopinatými listy středně až tmavě zelené barvy, jež se objevují ve svazcích v sudém počtu (kdežto r.viržinský jich mívá 5-7). Kvetení začíná na přelomu června a července, kdy se na koncích stonků vytvoří hustá klasovitá květenství, jež se botanicky správně řadí ke vzpřímeným hroznům. Jsou sestavená z drobných, levandulově namodralých až světle fialových květů, jimž z květového kalichu trčí dlouhé tyčinky, díky nimž květenství budí dojem, že je chlupaté.
Poslední revize 25-01-2014
Rozrazilovce jsou nenáročné trvalky, které porostou v jakékoli běžné zahradní půdě, kde mají dostatek světla a vláhy. Nejlépe se jim daří na slunci, ale snesou i lehoučký polostín, kde se však mohou táhnout za sluncem a ohýbat. Ideální půda je středně živná, humózní a mírně vlhká; dlouhodobé přemokření jim nesvědčí, ale naopak snesou krátká období sucha a nevyžadují častou zálivku. Pouze v sušších zahradách je vhodné přidat kompost, mulč nebo vodu-absorbující minerály do půdy, což pomůže udržet vláhu. Po výsadbě rostliny rychle zakoření a od druhého roku vytvářejí plnohodnotné trsy. Hnojení není nutné, ale v chudých půdách ocení jarní dávku kompostu nebo lehké přihnojení organickým hnojivem. Nejvyšší kultivary někdy potřebují oporu, aby udržely pěkný tvar, i když mají pevné stonky = květenství mohou být mohutná a těžká. Po odkvětu je můžete odstřihnout, pokud chcete podpořit čistý vzhled záhonu, ale není to nezbytné. Všechny rozrazilovce jsou dlouhověké a po několika letech vytvářejí široké trsy, které lze na jaře nebo na podzim snadno rozdělit. Netrpí na choroby ani škůdce a dobře snášejí i chladné zimy – snáší až -40 °C. Na podzim je možné je seříznout, ale stejně dobře lze ponechat suché stonky přes zimu a odstranit je až na jaře. Všechny druhy i kultivary jsou atraktivní pro hmyz, takže se hodí do přírodních a biodiverzitních výsadeb.
