.jpg)
Veronica prostrata 'NESTOR' rozrazil rozprostřený
Veronica
Rod rozrazil – Veronica patří k nejpočetnějším a zároveň nejrozmanitějším skupinám kvetoucích rostlin mírného pásma. Zahrnuje několik stovek druhů rozšířených téměř po celém světě, od alpínských luk přes lesní podrosty až po suché stepi a pobřežní skály. Botanicky byl rod popsán v 18. století Carlem Linném, který převzal už zavedené jméno spojené s legendou o svaté Veronice. Ta podala Ježíšovi během jeho těžké pouti do Golgoty kousek plátna, jímž si mohl setřít pot a krev z obličeje. Na látce se měl zázračně otisknout jeho obraz, takzvaný vera icon, tedy „pravý obraz“, a právě tento motiv věrného, nechtěného otisku skutečnosti se v předmoderní botanice symbolicky přenesl i na rozrazily, jejichž drobné, jasně vykreslené květy byly vnímány jako dobře čitelné a nevyžadující přikrášlení.
Rozrazil rozprostřený je jedním z nejlépe přizpůsobených vytrvalých druhů evropských suchých stanovišť. Jeho přirozený areál sahá od střední přes východní až po jihovýchodní Evropu, pokračuje na Kavkaz a zasahuje až do západní Sibiře. Všude tam obsazuje výslunné, kamenité svahy, suché trávníky a vápencové stráně, kde většina rostlin bojuje o přežití. Díky vláknitému oddenku a schopnosti klonálního růstu patří mezi tzv. clonal herbs, tedy rostliny, které dokážou vegetativně vytvářet nové jednotky a dlouhodobě se udržet i na extrémně chudých stanovištích. Botanicky jej popsal Carl Linné roku 1762, ale jeho ekologická role je mnohem starší: na evropských stepích a pastvinách fungoval jako přirozený stabilizátor půdy, který držel svahy a vyplňoval mezery mezi kameny. V české krajině jej najdeme hlavně na jižní Moravě a v Českém středohoří, kde jeho světle modré jarní květy patří k prvním jemným barvám na suchých stráních. Díky své odolnosti vůči suchu a schopnosti růst na vápenci se stal oblíbenou skalničkou, která spojuje botanickou historii evropských stepí s moderním zahradním designem.
Rozrazil Nestor patří k těm odrůdám, které si získají pozornost jemností, nikoli okázalostí. Na přelomu jara a léta vytváří krátké, vzpřímené hrozny světle levandulově fialově modrých květů s tmavšími žilkami, které vystupují z téměř bílého středu a dodávají květenství nečekanou kresbu. Rostlina tvoří nízké, polštářovité trsy vysoké 7 až 15 cm a široké 30 až 50 cm, podle podmínek a řezu. Plazivé lodyhy jsou hustě olistěné podlouhle kopinatými listy středně zelené barvy, takže i mimo dobu květu působí trs upraveně a svěže. Oproti původnímu druhu kvete bohatěji a barva květů je světlejší a jemnější. O původu odrůdy nejsou dostupné oficiální údaje, ale vzhledem k jejímu vzhledu a růstu lze předpokládat, že vznikla výběrem z evropských populací, které se přirozeně liší intenzitou barvy i hustotou růstu – a ‘Nestor’ představuje jednu z nejpěknějších forem.
Nestor je ideální volbou pro místa, kde je potřeba spolehlivá a dlouhověká výplň, která nepřeroste své sousedy. Nejlépe funguje ve skalce, na suchých zídkách a na slunných okrajích záhonů, kde jeho plazivé lodyhy přirozeně kopírují terén a rychle zaplní drobné mezery mezi kameny. Díky jemné, světlé barvě květů dokáže opticky zjemnit výsadbu a propojit výraznější skalničky do jednoho celku. Výborně se kombinuje s mateřídouškou úzkolistou, rozchodníkem ostrým, tařicí skalní, zvonkem dalmatským nebo tařičkou, které sdílejí stejné nároky a společně vytvářejí pestrý, ale harmonický jarní koberec. V moderních výsadbách se osvědčuje i jako nízký lem podél cest, kde působí přirozeně a nenuceně, aniž by vyžadoval pravidelnou péči.
Rozrazil rozprostřený patří k nejspolehlivějším skalničkám, pokud má k dispozici plné slunce a dokonale propustnou půdu. Nejlépe prospívá na štěrkovitých, kamenitých nebo písčitých substrátech, které rychle osychají a nezadržují vodu, protože dlouhodobé přemokření vede k úhynu kořenů. Vápencové podloží mu vyhovuje přirozeně, ale dobře roste i v neutrálních půdách, pokud nejsou těžké. Hnojení není nutné, naopak příliš živná půda způsobuje řídký růst a menší odolnost. V suchých obdobích ocení občasnou zálivku, jinak je velmi tolerantní k suchu a vysokým letním teplotám. Po odkvětu lze rostlinu lehce sestřihnout, aby si udržela kompaktní tvar a vytvořila nové olistění. V zimě je plně mrazuvzdorný do cca −34 °C a nevyžaduje žádnou ochranu, pouze nesmí stát ve vodě.
Poslední revize 25-01-2016; 29-12-2025
