Osmanthus fragrans f. AURANTIACUS vonokvětka libovonná
Osmanthus
Rod osmanthus, česky vonokvětka přeloženo z řečtiny osme (vůně) a anthos (květ), zahrnuje asi 15-20 druhů a kultivarů, přičemž mnoho z nich je díky tvaru a tuhosti listů často zaměňováno s cesmínami. Vonokvětky mě upoutaly hned na první pohled roku 2004 a od té doby jsem se stal jejich sběratelem ještě dříve, než jsem se dočetl o jejich údajné choulostivosti pro naše podnebí. Znáte to rčení "nikdy neříkej, že to nejde, protože může přijít někdo, kdo to neví a udělá to"? Prostě jsem sázel jednu za druhou do své zahrady a sledoval jejich chování. Nejvíc dostaly zabrat během tuhé zimy 2006/2007, ale nezemřela ani jedna. Spálené listy znovu narostly, omrzlé větvičky se ostříhaly a některé jsou dnes větší než já. Navíc si všímám jejich genetické odolnosti vůči suchu, ale zde potřebuji ještě nějaký čas na rozdělení těch, které zvládnou sucho letní i zimní a které je nutné v zimě zalévat.
Botanický druh vonokvětky libovonné, nebo také olivy libovonné, je teplomilný keř, který do naší klimatické zóny údajně nepatří. To vykládejte nadšenému sběrateli, který je vážně chce. Pochází z Asie, kde okupuje široký areál výskytu od západního Himálaje až po Indočínu a mezi velkolistými vonokvětkami vyniká jedním důležitým znakem – má dokonale hladké okraje listů bez jediného ostnu. Její listy jsou neopadavé, oválné, kožovité ale ne tak tuhé jako u pichlavých druhů, středně zelené, částečně lesklé a zdobí je jemná žilnatina. Mladé listy mají výrazný bronzově červený přeliv.
Aurantiacus, někdy nazývaná rovněž jednoduše rubra, je vysoce ceněná selektovaná forma vonokvětky, která snad nejvíce stojí za svým jménem, neboť nabízí sladce voňavé květy, jejichž vůně je navíc říznutá mandarinkou či pomerančovou kůrou. Barva je sytě oranžová, a přestože jsou květy drobné, je jich mnoho a z keře náramně svítí. Kvete na úplném sklonku vegetační sezóny, nejčastěji od začátku října, takže nabízí poslední pastvu pro včely a čmeláky.
Tvoří středně velký až velký, vzpřímeně vystoupavý keř s hladkými, šedými větvemi. S věkem se jeho tvar zaobluje do širokého oválu a lze jakkoli stříhat a tvarovat, nejlépe zjara po mrazech. Zde se letní, tvarovací střih nedoporučuje. Na řez reaguje dobře a vždy obráží i po razantním zásahu. Využijte ji jako solitéru nebo v kompozici s jinými stálezelenými keři. Dobře vypadá i včleněná do zelených stěn a živých plotů. Vonokvětka libovonná je dlouhověký keř či strom a existují záznamy o exempláři starém přes 1200 let.
Dopřejte vonokvětce dobrou, pro sytější barvu listů kyselou, vlhčí ale nepodmáčenou zem s dostatkem živin a určitě ji bohatě zamulčujte jako ochranu proti rychlému promrzání. Pro bohaté kvetení doporučujeme pěstovat výhradně na plném slunci, ale máte-li obavu o její odolnost, protože bydlíte v chladnějším regionu, dopřejte jí takové umístění, kde na ni v zimě nebude svítit přímé slunce a naopak v létě jej bude mít dostatek.
Doporučujeme vysazovat silnější rostliny se zralým dřevem a pokud jí zejména po první zimě venku sluníčko popálí listy, zjara si vytvoří nové. Doposud vyzkoušená mrazuvzdornost je do -17 °C bez poškození a naše testování pokračuje. Při neobvyklém silnějším mrazu může dojít k poškození dřeva, ale po jarním řezu výborně obráží a brzy vytvoří novou, zelenou hmotu. Netrpí na choroby, ale chutná lalokonoscům, tak bacha na něj!
Poslední revize 15-01-2023
