Cornus kousa 'CAPPUCINO' svída japonská
Cornus
Cornus je rod, který botanici řadí mezi skutečné aristokraty dřevin. Zahrnuje přibližně 50–60 druhů stromů a keřů rozšířených převážně v mírném pásmu severní polokoule, s těžištěm výskytu ve východní Asii a Severní Americe. Fosilní nálezy dokládají jeho existenci už v třetihorách a první vědecký popis rodu publikoval Carl Linnaeus (1707–1778) v roce 1753 ve svém díle Species Plantarum. Člověka provázejí už po staletí nejen jako okrasné dřeviny, ale i jako zdroj tvrdého dřeva, léčivých látek a symbolických významů v lidové kultuře, kde často představují pevnost, řád a dlouhověkost. V češtině se pro rod Cornus používají dvě jména – dřín a svída – což není náhoda, ale výsledek historického vývoje botanického názvosloví. Původně se celé skupině říkalo dřín podle nejznámějšího evropského druhu Cornus mas, jehož tvrdé dřevo dalo jménu slovanský základ. S rozšířením asijských a severoamerických druhů v 19. století však botanici začali rozlišovat plodící dříny a převážně okrasné svídy, které se liší stavbou květů, plodů i růstem.
Svída japonská (Cornus kousa) pochází z východní Asie – přirozeně roste v Japonsku, Koreji a v částech Číny. Vědecky byla popsána v 19. století na základě materiálu z Asie, který zpracoval Henry Fletcher Hance (1827–1886) pod jménem Cornus kousa. Do sbírkových evropských a severoamerických zahrad a později i do školek se dostala v souvislosti s vlnou botanického sběru a výměny rostlinného materiálu na přelomu 19. a 20. století. Oceňována byla především pro výraznou sezónní proměnlivost – atraktivitu od jara do podzimu – a pro jedlé plody. Japonští a čínští botanici se věnovali studiu její variability ve volné přírodě a v minulosti popsali místní formy, z nichž byly vymezeny dva poddruhy: ssp. kousa a ssp. chinensis. Zatímco někteří autoři považovali ssp. chinensis za výraznější, volněji kvetoucí formu s většími květenstvími, v moderní taxonomii se dnes preferuje pouze druhové označení Cornus kousa bez dalšího rozlišení.
Japonské svídy/dříny jsou velmi atraktivní vyšší keře, které na rozdíl od cornusů florida vykvétají až po olistění, ke konci května. Nápadné, krémově bílé listeny o velikosti 6-8 cm v průměru vyrůstají kolem drobného, zeleného květu. Cappuccino je nová odrůda, která se liší barvou listu. Raší načervenale a mění se ve vínově hnědou na nejvíce osluněných partiích listů, takže celý list je vždy spíše dvoubarevný. Jsou svěšené dolů podobně jako na hrušních. Z opylených květů se tvoří ke konci léta jedlé a u některých kusů i vynikající, chutné a sladké plody růžové barvy, podobné litchi. U nás se běžná výška pohybuje kolem 2 metrů, neboť roste spíše do šířky než výšky a tvoří tak nádherná horizontální patra. Je výborná jako solitér, kde vynikne její stavba, nebo citlivě zasazená do zelené kompozice jiných keřů či stromů, které vhodně doplní. Má raději kyselejší, vlhčí půdu, dobře snáší větrná místa. Plně mrazuvzdorná.
