Coreopsis grandiflora 'EARLY SUNRISE' krásnoočko velkokvěté
Symbivit Tric (arbuskulární)
Symbivit (arbuskulární)Coreopsis
Rod Coreopsis, krásnoočko, popsaný Carlem Linném v roce 1753, zahrnuje téměř čtyři desítky převážně severoamerických druhů, které se vyvinuly v otevřených prériích, na suchých svazích i ve vlhkých okrajích mokřadů, a právě tato ekologická rozkročenost vysvětluje jejich dnešní zahradní spolehlivost. Linné zvolil jméno odvozené z řeckého koris a opsis, tedy „pohled na ploštici“, protože suché nažky připomínají drobný hmyz, což je drobný doklad jeho pozorovatelského humoru. Taxonomie rodu nebyla vždy ustálená a v 18. a 19. století se objevovala synonyma jako Calliopsis či Acispermum, než ji sjednotily moderní revize, zejména práce Ernesta E. Sherffa (1882–1966). Coreopsis má v americké kultuře překvapivě silné postavení: Coreopsis tinctoria sloužila domorodým obyvatelům k barvení textilu a několik států USA si různé druhy zvolilo jako své oficiální květiny – Florida, Mississippi, Tennessee a Maryland.
Coreopsis grandiflora, krásnoočko velkokvěté, se stal symbolem severoamerických prérií. Pochází z centrálních a jižních oblastí USA, kde roste na slunných, lehkých půdách a přirozeně se objevuje v mozaice travnatých porostů, kamenitých strání a okrajů cest. Přestože se jedná o významný druh, ve volné přírodě není nejrozšířenější. Avšak v zahradách je tomu naopak – patří k nejoblíbenějším a zároveň je nejpoužívanějším druhem pro křížení s jinými druhy. Popsal jej Thomas Nuttall (1786–1859), britský botanik a cestovatel, který strávil velkou část života putováním po americkém vnitrozemí. Jeho deníky ukazují, že ho zaujala nejen velikost květů, ale i schopnost rychle obsazovat narušená místa, což bylo v době osidlování Západu běžným jevem – rostlina se objevovala tam, kde se krajina měnila pod lidskýma rukama. Právě tato blízkost člověku vysvětluje, proč se druh tak brzy dostal do zahrad: byl snadno dostupný, spolehlivý a působil jako kousek prérie přenesený do civilizovaného prostoru.
Krásnoočko Early Sunrise dělá čestnému jménu, neboť jeho plné květy svítí od časného léta, mnohdy již od konce jara nápadně zlatožlutou barvou a to až do podzimu. Je běžné, že i když vám na sklonku sezóny ostatní trvalky již sklopily hlavičky a zavadly v listu, krásnoočko Early Sunrise ještě využije poslední paprsky slunce a bezmrazé počasí, aby nabídlo co nejvíce ze své sluneční žluti. Jedná se o kompaktní a nevysokou trvalku, jejíž stonky dorůstají pouze kolem 30 cm. Pravidelné otrhávání květů pomáhá tvorbě nových poupat. Sytě zelené, úzce kopinaté listy jsou zdravé a působí jako pěkná dekorace ještě předtím, než trs vykvete. Během jedné sezóny dokáže rostlina zdvoj- až ztrojnásobit svůj objem.
Poslední revize 11-12-2014.
Krásnoočko velkokvěté je spolehlivá trvalka, pokud respektujeme jeho původ: slunné a vzdušné lokality. Vyžaduje plné slunce a propustnou půdu, která nesmí být trvale mokrá, jinak ztrácí vitalitu a v zimě snadno vyhnívá. Zalévání je potřeba jen v období extrémního sucha, protože druh je přirozeně přizpůsobený střídání vlhkých a suchých období. Hnojení nevyžaduje, případně pouze mírné ve formě kompostu na jaře, protože příliš bohatá půda a používání umělých hnojiv vede k bujnému, ale méně stabilnímu růstu a vysílení rostliny. Odkvétající květy je vhodné průběžně odstraňovat i se stonky, čímž se prodlouží kvetení a podpoří esteticky čistý vzhled trsu. Celou rostlinu sestřihněte cca 3-5 cm nad zemí až zjara po odeznění všech mrazů. V nádobách není dlouhodobě spolehlivé. Nevadí mu vítr, ani exponovaná stanoviště. Mrazuvzdornost se mezi odrůdami může lišit, ale většinou se pohybuje kolem -29 °C, takže v běžných podmínkách střední Evropy zimuje bez problémů a nevyžaduje žádnou zvláštní ochranu.
