.jpg)
Acer negundo 'KELLY'S GOLD' javor jasanolistý
Symbivit Tric (arbuskulární)
Symbivit (arbuskulární)Acer
Rod javorů (Acer) patří k dřevinám, které se na severní polokouli objevily velmi brzy a jejich základní podoba se od té doby, na rozdíl od mnoha jiných stromů, příliš nezměnila. Už třetihorní fosilie z Evropy, Asie i Severní Ameriky ukazují listy a plody, které bychom bez váhání poznali i dnes, včetně typických dvounažek. Z českých nalezišť je známá například Bílina, kde se v mladších třetihorách zachovaly zkamenělé listy a plody javorů, svědčící o tom, že tyto stromy byly součástí zdejší krajiny dávno před příchodem člověka. Vědecky rod popsal Carl Linné (1707–1778) ve svém zásadním díle Species Plantarum z roku 1753, ale jeho vnitřní členění se od té doby opakovaně proměňovalo. Právě východní Asii, zejména Čínu, Japonsko a oblast Himálaje, dnes botanici považují za skutečné centrum druhové rozmanitosti rodu. Javory obývají mimořádně pestrou škálu stanovišť, od horských lesů subtropů až po chladné oblasti mírného pásma. Patří k dřevinám, které člověka provázejí krajinou i kulturou po velmi dlouhou dobu.
Acer negundo - javor jasanolistý pochází ze Severní Ameriky, kde byl po staletí součástí každodenního života původních obyvatel i pozdějších evropských osadníků. Roste přirozeně podél řek, na záplavových územích a v otevřených lesích, kde se uplatňuje jako rychle rostoucí, přizpůsobivý strom. V době, kdy nebyl všude dostupný cukrový javor, se z jeho mízy běžně získával cukr, byť s nižší výtěžností a jemnější chutí. Do Evropy byl zaveden roku 1688 do zahrad ve Fulhamu u Londýna, kde jej pěstoval Henry Compton (1632–1713), jeden z nejvýznamnějších introduktorů severoamerických dřevin své doby. Odtud se javor jasanolistý postupně šířil do botanických zahrad a parků po celé Evropě. Na území dnešního Česka je doložen od roku 1835, kdy se objevil v pražské Královské oboře ve Stromovce, odkud se rychle rozšířil do zámeckých parků, městské zeleně i volné krajiny. A často ani ne záměrně: u javoru jasanolistého byla na základě dlouhodobých odborných studií prokázána vysoká míra invaznosti, kvůli níž byl botanický druh vyloučen z doporučených výsadeb a v řadě lokalit je cíleně odstraňován. V zahradní praxi se proto používají pouze vybrané, převážně sterilní kultivary, které nepředstavují srovnatelné riziko pro okolní vegetaci.
Kelly’s Gold je odrůda jasanolistého javoru, kterou jsem poprvé uviděl kolem roku 2012 v jednom malém jihočeském městečku. A ne jeden – hned celou alej, která zářila jako letní slunce. Protože tenhle javor si vás získá svými zářivě zlatožlutými listy, které působí dominantně v jakékoli kompozici. V průběhu sezóny se však barva listů postupně mění: zjara jsou nejmladší listy lososově růžové, v létě nabírá světle zelené tóny a v hodně teplých oblastech může zlatý nádech v létě zcela mizet, aby se tak strom ubránil proti popálení. Listy jsou opadavé, lichozpeřené, obvykle složené ze tří až pěti vejčitých lístků s mělkým zubatým okrajem, velikostí menší než u botanického druhu, což celkovému vzhledu dodává lehkost a jemnější strukturu.
Roste poměrně rychle, zejména v mládí, kdy ochotně reaguje na dostatek vláhy a živin. V prvních letech vytváří dlouhé, měkčí výhony a rychle nabývá objemu, což z něj činí výrazný prvek už krátce po výsadbě. Koruna je zpočátku spíše nepravidelná, volná a široce rozložitá, s větvemi vyrůstajícími v různých úhlech, postupně se však zakulacuje a získává měkčí, deštníkovitý až polokulovitý tvar. V dospělosti dorůstá obvykle do výšky 6 až 9 metrů, při srovnatelné šířce, takže působí spíše jako středně velký strom s výraznou horizontální složkou než jako štíhlá dominanta. Právě tato kombinace rychlého růstu, rozložité koruny a světlého olistění z něj činí strom, který dokáže prostor zaplnit velmi rychle a vizuálně silně, někdy až příliš.
Odrůda ‘Kelly’s Gold’ byla uvedena do pěstování školkou Duncan and Davies Nursery na Novém Zélandu, jak uvádí Jacobson (1996), a její přesný původ zůstává nejasný. Někteří autoři, například Hatch (2021–2022), zpochybňují její odlišnost od starší formy ‘Auratum’, zatímco van Gelderen & van Gelderen (1999) ji hodnotí jako méně kvalitní a náchylnou k poškození sluncem, což jsme u nás zatím nepozorovali. Praktická pozorování Dirra a Warrena (2019) poukazují na výrazné zelenání listů v průběhu léta, zejména v teplejších oblastech. ‘Kelly’s Gold’ tak představuje spíše historický mezník ve vývoji žlutolistých kultivarů javoru jasanolistého než spolehlivě celosezónní zlatou odrůdu.
Poslední revize 09-01-2014; 21-02-2026
Javor jasnolistý nevyžaduje žádnou péči. Je odolný silným mrazům, větru, suchu i dočasnému podmáčení. Netrpí na nemoci a prospívá na plném slunci i v polostínu. Nejlépe se mu daří v hlubších, vlhčích, ale dobře propustných půdách, snese však i sušší stanoviště a městské prostředí. V prvních třech letech po výsadbě je nutné strom pevně zavětrovat, aby se dobře ukotvil a kmen rostl rovně. V tu dobu nenechte nad kořeny růst trávu ani jiné rostliny. Řez není nutný, ale je možný – ideálně koncem zimy, než vystoupá míza. Stromy či keře s pravidelně prováděným zpětným řezem vykazují hosté větvení s velkými listy, což jim přidá na estetice. Mrazuvzdornost je výborná – snáší až cca -45 °C.
.jpg)
.jpg)
