.jpg)
Acer negundo 'KELLY'S GOLD' javor jasanolistý
Acer
Rod javorů (Acer) patří k dřevinám, které se na severní polokouli objevily velmi brzy a jejich základní podoba se od té doby, na rozdíl od mnoha jiných stromů, příliš nezměnila. Už třetihorní fosilie z Evropy, Asie i Severní Ameriky ukazují listy a plody, které bychom bez váhání poznali i dnes, včetně typických dvounažek. Z českých nalezišť je známá například Bílina, kde se v mladších třetihorách zachovaly zkamenělé listy a plody javorů, svědčící o tom, že tyto stromy byly součástí zdejší krajiny dávno před příchodem člověka. Vědecky rod popsal Carl Linné (1707–1778) ve svém zásadním díle Species Plantarum z roku 1753, ale jeho vnitřní členění se od té doby opakovaně proměňovalo. Právě východní Asii, zejména Čínu, Japonsko a oblast Himálaje, dnes botanici považují za skutečné centrum druhové rozmanitosti rodu. Javory obývají mimořádně pestrou škálu stanovišť, od horských lesů subtropů až po chladné oblasti mírného pásma. Patří k dřevinám, které člověka provázejí krajinou i kulturou po velmi dlouhou dobu.
Acer negundo - javor jasanolistý pochází ze Severní Ameriky, kde byl po staletí součástí každodenního života původních obyvatel i pozdějších evropských osadníků. Roste přirozeně podél řek, na záplavových územích a v otevřených lesích, kde se uplatňuje jako rychle rostoucí, přizpůsobivý strom. V době, kdy nebyl všude dostupný cukrový javor, se z jeho mízy běžně získával cukr, byť s nižší výtěžností a jemnější chutí. Do Evropy byl zaveden roku 1688 do zahrad ve Fulhamu u Londýna, kde jej pěstoval Henry Compton (1632–1713), jeden z nejvýznamnějších introduktorů severoamerických dřevin své doby. Odtud se javor jasanolistý postupně šířil do botanických zahrad a parků po celé Evropě. Na území dnešního Česka je doložen od roku 1835, kdy se objevil v pražské Královské oboře ve Stromovce, odkud se rychle rozšířil do zámeckých parků, městské zeleně i volné krajiny. A často ani ne záměrně: u javoru jasanolistého byla na základě dlouhodobých odborných studií prokázána vysoká míra invaznosti, kvůli níž byl botanický druh vyloučen z doporučených výsadeb a v řadě lokalit je cíleně odstraňován. V zahradní praxi se proto používají pouze vybrané, převážně sterilní kultivary, které nepředstavují srovnatelné riziko pro okolní vegetaci.
Kelly’s Gold je odrůda jasanolistého javoru, kterou jsem poprvé uviděl kolem roku 2012 v jednom malém jihočeském městečku. A ne jeden – hned celou alej, která zářila jako letní slunce. Protože tenhle javor si vás získá svými zářivě zlatožlutými listy, které působí dominantně v jakékoli kompozici. V průběhu sezóny se však barva listů postupně mění: zjara jsou nejmladší listy lososově růžové, v létě nabírá světle zelené tóny a v hodně teplých oblastech může zlatý nádech v létě zcela mizet, aby se tak strom ubránil proti popálení. Listy jsou opadavé, lichozpeřené, obvykle složené ze tří až pěti vejčitých lístků s mělkým zubatým okrajem, velikostí menší než u botanického druhu, což celkovému vzhledu dodává lehkost a jemnější strukturu.
Roste poměrně rychle, zejména v mládí, kdy ochotně reaguje na dostatek vláhy a živin. V prvních letech vytváří dlouhé, měkčí výhony a rychle nabývá objemu, což z něj činí výrazný prvek už krátce po výsadbě. Koruna je zpočátku spíše nepravidelná, volná a široce rozložitá, s větvemi vyrůstajícími v různých úhlech, postupně se však zakulacuje a získává měkčí, deštníkovitý až polokulovitý tvar. V dospělosti dorůstá obvykle do výšky 6 až 9 metrů, při srovnatelné šířce, takže působí spíše jako středně velký strom s výraznou horizontální složkou než jako štíhlá dominanta. Právě tato kombinace rychlého růstu, rozložité koruny a světlého olistění z něj činí strom, který dokáže prostor zaplnit velmi rychle a vizuálně silně, někdy až příliš.
Odrůda ‘Kelly’s Gold’ byla uvedena do pěstování školkou Duncan and Davies Nursery na Novém Zélandu, jak uvádí Jacobson (1996), a její přesný původ zůstává nejasný. Někteří autoři, například Hatch (2021–2022), zpochybňují její odlišnost od starší formy ‘Auratum’, zatímco van Gelderen & van Gelderen (1999) ji hodnotí jako méně kvalitní a náchylnou k poškození sluncem, což jsme u nás zatím nepozorovali. Praktická pozorování Dirra a Warrena (2019) poukazují na výrazné zelenání listů v průběhu léta, zejména v teplejších oblastech. ‘Kelly’s Gold’ tak představuje spíše historický mezník ve vývoji žlutolistých kultivarů javoru jasanolistého než spolehlivě celosezónní zlatou odrůdu.
Javor jasnolistý nevyžaduje žádnou péči. Je odolný silným mrazům, větru, suchu i dočasnému podmáčení. Netrpí na nemoci a prospívá na plném slunci i v polostínu. Nejlépe se mu daří v hlubších, vlhčích, ale dobře propustných půdách, snese však i sušší stanoviště a městské prostředí. V prvních třech letech po výsadbě je nutné strom pevně zavětrovat, aby se dobře ukotvil a kmen rostl rovně. V tu dobu nenechte nad kořeny růst trávu ani jiné rostliny. Řez není nutný, ale je možný – ideálně koncem zimy, než vystoupá míza. Stromy či keře s pravidelně prováděným zpětným řezem vykazují hosté větvení s velkými listy, což jim přidá na estetice. Mrazuvzdornost je výborná – snáší až cca -45 °C.
Poslední revize 09-01-2014; 21-02-2026
.jpg)
