Magnolia x soulangeana 'SUPERBA'

V roce 1826 uzřel světlo světa první květ této snad nejznámější magnólie. Podařilo se to francouzskému botanikovi jménem Etienne Soulange-Bodin, který o 6 let dříve zkřížil m. denudata a m. liliflora. Výsledkem je skvostný kříženec, který nese jméno svého stvořitele – šácholan Soulangeův. Díky prvnímu rodiči patří k nejranějším magnóliím vůbec, protože vykvétá již na přelomu března a dubna, je-li teplý nástup jara bez mrazů. Rostlina okamžitě získala obdiv a nedlouho poté, roku 1844 už dělal parádu první exemplář v naší zemi, a to v pražské Královské oboře. Když si uvědomíme, že to bylo v době nejen před internetem a mobilními telefony, ale i klasickým telefonem, který byl patentován Alexandrem Grahamem Bellem až roku 1876, je necelých dvacet let historicky zanedbatelná doba. A mimochodem nápad s telefonem Bell stejně nejspíš čmajznul Antoniu Meuccimu z Itálie, který ho vyvinul už roku 1849.

Odrůda Superba šácholanu Soulangeova se od původního křížence liší o něco světlejšími květy s protáhlejšími okvětními plátky, mírně pozdnějším nástupem kvetení a štíhlejší stavbou keře. Květy jsou cca 10 cm vysoké a při úplném rozevření až 20 cm široké a jednotlivé plátky jsou užší a nejsou tak vypouklé jako u původního křížence. Barva je bílá s jemně purpurovým plamínkem od kalicha vzhůru, který se vytrácí asi ve druhé třetině výšky. Pokud máte dobrý jemnocit na vůně, rozpoznáte i lehce odlišnou vůni, která je rovněž silná a kořenitě sladká, ale nese o něco výraznější citrusový podtón. Ve druhé polovině léta sporadicky opakuje kvetení, ale květy se nerozvírají.

Superba vykvétá o 5-7 dnů později než původní kříženec, takže vyskytnou-li se pozdní mrazy, které nejranější druhy poškodí v plném květu, Superba má ještě dostatek nerozvinutých poupat, které se mrazům vyhnou. Roste výrazně vzpřímeně a hustě bez přepadavých bočních větví již v mladém věku a v dospělosti se zaobluje do tvaru široké kapky. Opadavé listy jsou široce obvejčité, svěže zelené a na podzim krátce zežloutnou. Díky množství zdravých a pěkných listů je plně olistěná magnólie pohledově téměř neprůhledná a krásná i bez květů. Nejčastěji se setkáte s keři nebo pečlivě tvarovanými vícekmeny, ale je velmi krásná i zapěstovaná jako strom s jedním kmenem.

Pravděpodobně se jedná o semenáčkovou selekci, kde buď svým pylem přispěl ještě další magnóliový druh, nebo se jednalo o přirozenou genetickou mutaci, což je při množení semeny běžné. Odrůdu popsal roku 1854 Robert Buist z Philadelphie v USA a v Evropě ji představila belgická školka Louise van Houtteho, která ji začala prodávat od roku 1867. Existuje i domněnka z roku 1891, za kterou stojí Francouz J. Cels, že se jedná o totožnou odrůdu jako kultivar Alexandrina, čemuž vzhledem k výrazně odlišným vlastnostem nefandíme.

Magnólie se nestříhají. Pouze pokud potřebujete vytvarovat keř, omezit vzrůst nebo udělat výchovný řez mladé rostlině rychle napěstované do nevzhledného tvaru, učiňte tak co nejdříve po dokvětu, aby stihla nasadit poupata na příští rok. Mějte na paměti, že každá magnólie může na řez reagovat rozdílně. Osvědčilo se nám umístění těchto velmi raných druhů a odrůd na nechráněná místa, kde jim pocit chladného jarního povětří nedovolí vykvést tak brzy, jako kdyby byla v závětří, kde by vykvetla předčasně.

Opadavé magnólie potřebují vlhkou, mírně až velmi kyselou zem a umístění na plném slunci nebo v lehkém polostínu. Mají mělké kořeny, které sbírají živiny hlavně při horní vrstvě země, proto je důležité při výsadbě věnovat největší pozornost přisypání kvalitní rašeliny, eventuálně s příměsí dlouhodobě rozpustného hnojiva, nad kořeny seshora. Ale pozor na zasazení příliš hluboko, s největší pravděpodobností jí tak vykopete hrobeček. Zasaďte ji tam, kde v okolí cca 2 m od středu keře nebudete nic kopat ani rýt – tato kráska není zrovna družná a je chamtivá – nemá ráda, když ji otravujete u kořenů, kterými se rozroste doširoka kolem sebe. Dobře zvládá i krátkodobé podmáčení, jakmile dobře zakoření. Je plně mrazuvzdorná až do cca -29 °C. I přes výbornou mrazuvzdornost ocení zamulčování kořenů, aby neztrácela vlhkost v žádném ročním období.

Poslední revize 07-04-2024