Kniphofia caulescens

Tento mnohokvět má svou domovinu v Jižní Africe (Východní Kapsko, KwaZulu Natal, Lesotho), kde obývá nejčastěji vlhké až místy zamokřené oblasti poblíž klidných vodních toků v půdách velmi bohatých na živiny. Doma se jedná o stálezelenou trvalku s dřevnatou bází (podobně jako juka), ale lze pěstovat i v mírném pásu až do zóny 6 s mrazy o maximální síle do přibližně -25°C, kde se jedná o opadavou nebo polo-opadavou rostlinu. Rozšiřuje se rozrůstáním hlíz nebo v teplejších oblastech semeny.

U kniphofie caulescens jsem nenašel její uznané české botanické jméno. Latinské caulis odkazuje na stonek (lodyhu), který je u tohoto druhu velmi významný, použitelný překlad tudíž bude lodyžnatý. Tento stonek je obzvláště silný (oblíbená přezdívka je pórek), až jeden metr dlouhý a na jeho vrcholu uprostřed léta vykvétají masivní klasovitá květenství, složená z měkce šarlatově červených trubiček, které tím, jak se otevírají zezdola vzhůru, postupně žloutnou a ukazují ven trčící tyčinky, čímž květům zajišťují dvoubarevné žlutočervené vzezření.

Ostatní odrůdy mnohokvětů se někdy snadno zamění, ale tento skvost si nespletete. Jeho listy jsou 5-7 cm široké, až metr dlouhé ale ohnuté špičkami dolů a výrazně světle modrozelené. V oblastech s mírnými zimami stačí zjara pouze opatrně otrhat staré listy z přízemní části a rostlina raší z prostředku dál. Pokud žijete v oblastech, kde zimní teploty klesají často až k mezní hranici, doporučuje se rostlinám před zimou svázat listy do snopu, jako se vážou trávy před zimou a, pokud jsou po zimě nevzhledné nebo spálené mrazem, zjara je ostříhejte přibližně na 10 cm, abyste nepoškodili listové srdce, ze kterého vyraší nové.

Díky velkým listům a okázalým a mohutným květům se mnohokvět lodyžnatý využívá v exoticky laděných zahradách a všude tam, kde tvoříte nápadně kvetoucí záhony v letním stylu. Pěstujte jej výhradně na slunečném stanovišti s dobrou půdou, bohatou na živiny, rovnoměrně vlhkou, ale dobře odvodněnou – nesnáší zimní mokro = tuhý jíl. Pouze pozor na slimáky – jakmile se začnou u země tvořit poupata, okamžitě je ucítí a jdou je spást. Nejsou líní v noci vyšplhat ani na vysoký stonek, když to u země nestihli. Hnojení přípravky na podporu kvetení (s vyšším obsahem fosforu) je možné od začátku do konce léta, ale není nezbytné. Mrazuvzdorný do cca -25 °C a v chladných oblastech doporučujeme zimní mulč nad kořeny, případně i ochranu spodní části silných stonků (např. nastýlka chvojí).

Poslední revize 30-08-2020