Prunus lusitanica 'Ybrazo1' TICO^®

Naše zahradnictví se specializuje na stálezelené listnáče a portugalský vavřín je jednou ze třech hlavních rostlin. Poddruh azorica pochází z Azorských ostrovů a i přes svůj oceánský původ patří k překvapivě velmi otužilým a pro nás tím pádem nejoblíbenějším neopadavým listnáčům. Odrůdu TICO^® vyšlechtil Yves Breneliére z francouzského Machecoulu v roce 2012. Rostlina je chráněna evropským patentem EU 20151764.

Portugalský vavřín TICO^® mě zaujal hned na první pohled svými atraktivními a výjimečně stavěnými listy. Jsou velké, lesklé, tučné, při okrajích jemně pilovité, široce obvejčité a připomínají listy stálezelené kaliny viburnum odoratissimum Awabuki, která je pro naše klima příliš choulostivá, takže zde máme vynikající a stejně krásnou, přitom odolnou alternativu. Čerstvě rašící listy jsou okázale bronzově oranžové, mění se na šťavnatě trávově zelené a dozrávají do tmavě zelené. Mladé větvičky jsou při rašení načervenalé a ještě sytější červenou až vínovou získávají s příchodem chladného počasí na podzim a zůstávají tak až do jara, což keři dodá vícebarevné vzezření.

Na přelomu května a června starší rostliny tvoří střemchovitá květenství složená z drobných, velmi vonných, bílých květů, z nichž se tvoří černé plody. Semínka v nezralých plodech mohou obsahovat stejnou látku jako hořké mandle, která je mírně jedovatá, ale semínka by se musela rozkousat, takže nebezpečí hrozí spíše domácímu dobytku než lidem.

TICO^® je kompaktní selekcí azorského vavřínu, přesto se můžete těšit z jeho malebně přepadavých větví a hustého habitu. Použijte jej kdekoli, kde stojíte o pěkný, lesklý a stálezelený keř - jako solitér, do živého plotu, stejně jako do kombinace s dalšími keři jiných barev nebo tvarů listů. Roste poměrně rychle: ročně 30-40 cm. Pokud jej chcete tvarovat nebo udržovat menší, řez provádějte nejlépe zjara po mrazech.

Portugalský vavřín miluje plné slunce, ale poroste všude. Čím více vlhkosti – nikoli stabilního mokra, tím bohatší bude mít větvení i olistění. Půdu potřebuje živnou, propustnou, mírně až velmi kyselou, po zakořenění snáší letní vyschnutí a výborně mu svědčí jíl ve spodních partiích půdního profilu. Je velmi odolný mrazu, pokud přeci jenom v nezvykle tuhých zimách namrzne, spolehlivě obráží i ve vyšších větvích. Protože je celá rostlina plná vody během celého roku, je nutno zalévat i v zimě, pokud nemrzne a není zmrzlá zem, stačí 1x za měsíc zkontrolovat půdu a dopřát mu 1-2 konve vody (podle velikosti rostliny). Konečná mrazuvzdornost ještě nebyla vyzkoušena ve všech podmínkách, ale předpoklad je do cca -25°C.

Poslední revize 07-10-2018