Osmanthus fragrans f. DENTATUS vonokvětka zoubkatá, oliva libovonná
Symbivit Tric (arbuskulární)
Symbivit (arbuskulární)Osmanthus
Rod osmanthus, česky vonokvětka přeloženo z řečtiny osme (vůně) a anthos (květ), zahrnuje asi 15-20 druhů a kultivarů, přičemž mnoho z nich je díky tvaru a tuhosti listů často zaměňováno s cesmínami. Vonokvětky mě upoutaly hned na první pohled roku 2004 a od té doby jsem se stal jejich sběratelem ještě dříve, než jsem se dočetl o jejich údajné choulostivosti pro naše podnebí. Znáte to rčení "nikdy neříkej, že to nejde, protože může přijít někdo, kdo to neví a udělá to"? Prostě jsem sázel jednu za druhou do své zahrady a sledoval jejich chování. Nejvíc dostaly zabrat během tuhé zimy 2006/2007, ale nezemřela ani jedna. Spálené listy znovu narostly, omrzlé větvičky se ostříhaly a některé jsou dnes větší než já. Navíc si všímám jejich genetické odolnosti vůči suchu, ale zde potřebuji ještě nějaký čas na rozdělení těch, které zvládnou sucho letní i zimní a které je nutné v zimě zalévat.
Botanický druh vonokvětky libovonné, nebo také olivy libovonné, je teplomilný keř, který do naší klimatické zóny údajně nepatří. To vykládejte nadšenému sběrateli, který je vážně chce. Pochází z Asie, kde okupuje široký areál výskytu od západního Himálaje až po Indočínu a mezi velkolistými vonokvětkami vyniká jedním důležitým znakem – má dokonale hladké okraje listů bez jediného ostnu. Její listy jsou neopadavé, oválné, kožovité ale ne tak tuhé jako u pichlavých druhů, středně zelené, částečně lesklé a zdobí je jemná žilnatina. Mladé listy mají výrazný bronzově červený přeliv.
Vonokvětka zoubkatá nabízí velké, kožovité, tuhé, široce oválně kopinaté, neopadavé listy. Jsou až 16 cm dlouhé a 4-6 cm široké, středně zelené, nepříliš lesklé a při okrajích jsou jemně pilovité až celokrajné (dokonale hladké). Na jaře raší v překrásném odstínu bronzově červené až jantarově oranžové a než úplně dozrají, jsou velmi lesklé. Na slunných a teplých stanovištích od poloviny podzimu do posledních teplých dnů sezóny vykvétá množství droboučkých, sladce voňavých květů, jež jsou poslední pastvou pro včely a čmeláky. Vůně je silná, směs zralého ovoce a citrusů.
Tvoří středně velký až velký, vzpřímeně vystoupavý keř s tenčími, pružnými větvemi, kterým nevadí tíha mokrého sněhu – pod jeho váhou se ohnou a po roztátí se opět narovnají. S věkem se jeho tvar zaobluje do širokého oválu a lze jakkoli stříhat a tvarovat, nejlépe zjara po mrazech. Zde se letní, tvarovací střih nedoporučuje. Na řez reaguje dobře a vždy obráží i po razantním zásahu. Využijte ji jako solitéru nebo v kompozici s jinými stálezelenými keři. Dobře vypadá i včleněná do zelených stěn a živých plotů.
Poslední revize 16-11-2019; 05-02-2021
Doporučujeme vysazovat silnější rostliny se zralým dřevem a pokud jí zejména po první zimě venku sluníčko popálí listy, zjara si vytvoří nové. Doposud vyzkoušená mrazuvzdornost je do -17 °C bez poškození a naše testování pokračuje. Při neobvyklém silnějším mrazu může dojít k poškození dřeva, ale po jarním řezu výborně obráží a brzy vytvoří novou, zelenou hmotu. Netrpí na choroby, ale chutná lalokonoscům, tak bacha na něj!
.jpg)
