Sempervivum, Jovibarba
Sempervivum, Jovibarba
netřesk, netřeskovec
netřesk, netřeskovec
VZRŮST | nízký nebo půdopokryvný |
---|---|
BĚŽNÁ VÝŠKA | 0.1-0.2m |
BĚŽNÁ ŠÍŘKA | 0.2-0.5m |
KATEGORIE LIST | listnatý stálezelený |
BARVA LISTŮ | ++kombinovaná:zelená a modrozelená a vínová |
KATEGORIE KVĚT | méně nápadné, zajímavé květy |
BARVA KVĚTŮ | krémová až žlutá až růžová |
DOBA KVETENÍ | červenec - srpen |
NÁROKY NA SLUNCE | slunce |
USDA zóna (nejnižší) | 4 (do -34°C) |
KÓD ZIMNÍ OCHRANY | |
PRO ZÓNY 5+6 | |
PRO ZÓNU 7 | |
ZAŘAZENA DO KATEGORIÍ |
Trvalky a cibuloviny Stálezelené listnáče |
Když jsem byl hodně malý, brávala mě teta na zahradu okukovat kytičky a těšit se spolu s ní, co jí pěkného vyrostlo. Moc jsem si to užíval, ale bylo mi opravdu málo, abych byl více než pouhý pozorovatel a místy možná i ničitel, když jsem olupoval poupátka okrasných máků a rozevíral je, abych zjistil, jakou budou - vlastně už nebudou, když jsem je urval - mít barvu. A teta se zlobila a říkávala "Miláne, nech mi je, jdi si dělat škodu do svýho". Tak jsem šel a moje první rostlina, se kterou jsem slavil úspěchy, byl netřesk. Se sousedovic dětmi jsme zjistili, že rostou na hřbitovní zdi, tak jsme jich tam pár nakradli a každý si je zasadil na okraj svého (spíš maminčiného) záhonu. Pro ostatní děcka tím dobrodružství skončilo a šly zase blbnout s něčím jiným, ale mně to zůstalo a ten kousek, kde mě mamka nechala experimentovat, mi přestal stačit, tak jsem si časem nárokoval další a další centimetry plochy navíc - děťátka netřesků rostla rychle a chtěla nový prostor. Tyto jednoduché a přitom velice krásné rostliny byly tak vitální a bezpracné, že jsem se do nich zamiloval a začal je sbírat. Dodnes si pamatuju tu radost, jakým nadšením mě plnily tyhle obyčejné sukulentíky a jejich život a nyní na to vzpomínám jako na své opravdové zahradnické začátky. Nu a co bych to byl za zahradníka, kdybych je nenabídnul i v našem zahradnictví, když je mám tak rád, co?
Netřesk a netřeskovec jsou naše původní suchomilné trvalky, z nichž některé druhy se ve volné přírodě již staly ohroženými. Jejich rozšíření sahá od hornatých svahů Asie, přes střední část Ruska až do Střední a Severní Evropy. Jedná se o tučnolisté a v mnoha, možná i většině případech, i nadmíru otužilé rostliny. Botanici rozlišují dva základní rody - sempervivum (netřesk) a jjovibarba (netřeskovec). Rozdíl není příliš nápadný a i obchodníci s trvalkami většinou na všechno lepí cedulky sempervivum. Zjednodušeně se dá říci, že netřesk má o něco delší plátky listů, povětšinou zakončené trojúhelníkovou špicí (s.montanum, s.tectorum), ale není to vždy směrodatné. Jovibarba je mnohem kulatější v habitu, růžice není tak otevřená a na první pohled má hustší zalistění, jeho listy připomínají ježka stočeného do klubíčka, ale samozřejmě nejsou pichlavé. A protože mezinárodní klasifikace rostlin uznává pro jovibarbu synonymum sempervivum, zůstaneme i my u jednoho pojmenování = netřesk (sempervivum).
Existuje mnoho druhů, odrůd a hybridů různě kombinujících barvy od světlounce zelené, přes sytě zelenou, někdy modrozelenou, přes různé stupně červené, dokonce i růžové a temně vínové. Druh arachnoideum je chloupkatý jak chlupatý kaktus. Každá rostlina kvete trošku jinak, častější jsou vzpřímené, velmi silné stvoly s různobarevnými, nepříliš nápadnými hvězdicovitými květy bílé, žluté, červené a purpurové barvy na jejich vrcholech od asi poloviny léta. Některé nízké, půdopokryvné druhy tvoří květy těsně nad svými listovými růžicemi podobně jako rozchodníky. Rostlina, která měla květy, po odkvětu umírá (podobnost se sukulenty typu agave není náhodná), ale pouze ta jedna růžice, kterou nahradí dost ostatních, jež mezitím narostly.
Netřesk se pěstuje velice snadno. Vysaďte jej na jakékoli suché nebo výborně odvodněné místo - skalku, střechu, suchý květináč, hromadu suti, do trhlin v kamenných zdech nebo přímo na ni a radujte se z toho, jak každým rokem udělá miminka na vláscích, která, jakmile najdou místo na tvoření kořenů, od mateční rostliny se oddělí a již rostou vlastním životem a pomáhají původní rostlině zaplnit okolní prostor. To se děje dosti pomalu, tak nemějte obavy, že by plevelně přerůstaly. Potřebuje plné slunce. Chlupaté druhy nesnáší zimní mokro. Hnojení je možné, pokud stojíte o větší rostliny a rychlejší růst, ale není nutné. Plně mrazuvzdorný do cca -34°C (záleží na druhu).
Protože současná evropská praxe prodeje netřesků je taková, že až na výjimky a specializované pěstitele téměř nikdo neuvádí jména druhů či kultivarů, rostliny v prodeji uvidíte níže popsané pouze barvou nebo číslem a její fotografií bez uvedení odrůdového jména.
Poslední revize 07-12-2016
Netřesk a netřeskovec jsou naše původní suchomilné trvalky, z nichž některé druhy se ve volné přírodě již staly ohroženými. Jejich rozšíření sahá od hornatých svahů Asie, přes střední část Ruska až do Střední a Severní Evropy. Jedná se o tučnolisté a v mnoha, možná i většině případech, i nadmíru otužilé rostliny. Botanici rozlišují dva základní rody - sempervivum (netřesk) a jjovibarba (netřeskovec). Rozdíl není příliš nápadný a i obchodníci s trvalkami většinou na všechno lepí cedulky sempervivum. Zjednodušeně se dá říci, že netřesk má o něco delší plátky listů, povětšinou zakončené trojúhelníkovou špicí (s.montanum, s.tectorum), ale není to vždy směrodatné. Jovibarba je mnohem kulatější v habitu, růžice není tak otevřená a na první pohled má hustší zalistění, jeho listy připomínají ježka stočeného do klubíčka, ale samozřejmě nejsou pichlavé. A protože mezinárodní klasifikace rostlin uznává pro jovibarbu synonymum sempervivum, zůstaneme i my u jednoho pojmenování = netřesk (sempervivum).
Existuje mnoho druhů, odrůd a hybridů různě kombinujících barvy od světlounce zelené, přes sytě zelenou, někdy modrozelenou, přes různé stupně červené, dokonce i růžové a temně vínové. Druh arachnoideum je chloupkatý jak chlupatý kaktus. Každá rostlina kvete trošku jinak, častější jsou vzpřímené, velmi silné stvoly s různobarevnými, nepříliš nápadnými hvězdicovitými květy bílé, žluté, červené a purpurové barvy na jejich vrcholech od asi poloviny léta. Některé nízké, půdopokryvné druhy tvoří květy těsně nad svými listovými růžicemi podobně jako rozchodníky. Rostlina, která měla květy, po odkvětu umírá (podobnost se sukulenty typu agave není náhodná), ale pouze ta jedna růžice, kterou nahradí dost ostatních, jež mezitím narostly.
Netřesk se pěstuje velice snadno. Vysaďte jej na jakékoli suché nebo výborně odvodněné místo - skalku, střechu, suchý květináč, hromadu suti, do trhlin v kamenných zdech nebo přímo na ni a radujte se z toho, jak každým rokem udělá miminka na vláscích, která, jakmile najdou místo na tvoření kořenů, od mateční rostliny se oddělí a již rostou vlastním životem a pomáhají původní rostlině zaplnit okolní prostor. To se děje dosti pomalu, tak nemějte obavy, že by plevelně přerůstaly. Potřebuje plné slunce. Chlupaté druhy nesnáší zimní mokro. Hnojení je možné, pokud stojíte o větší rostliny a rychlejší růst, ale není nutné. Plně mrazuvzdorný do cca -34°C (záleží na druhu).
Protože současná evropská praxe prodeje netřesků je taková, že až na výjimky a specializované pěstitele téměř nikdo neuvádí jména druhů či kultivarů, rostliny v prodeji uvidíte níže popsané pouze barvou nebo číslem a její fotografií bez uvedení odrůdového jména.
Poslední revize 07-12-2016
VELIKOSTI A CENY
MOMENTÁLNĚ NENÍ V PRODEJI
Vysvětlivky
|