.jpg)
Sempervivum 'TOETIE FROETIES' netřesk
Symbivit Tric (arbuskulární)
Symbivit (arbuskulární)Sempervivum
Netřesk a netřeskovec jsou naše původní suchomilné trvalky, z nichž některé druhy se ve volné přírodě již staly ohroženými. Jejich rozšíření sahá od hornatých svahů Asie, přes střední část Ruska až do Střední a Severní Evropy. Jedná se o tučnolisté a ve většině případů i nadmíru otužilé rostliny. Botanici rozlišují dva základní rody – sempervivum (netřesk) a jovibarba (netřeskovec). Rozdíl není příliš nápadný a obchodníci s trvalkami většinou na všechno lepí cedulky sempervivum. Zjednodušeně se dá říci, že netřesk má o něco delší plátky listů, povětšinou zakončené trojúhelníkovou špicí (s.montanum, s.tectorum), ale není to vždy směrodatné. Jovibarba je mnohem kulatější v habitu, růžice není tak otevřená a na první pohled má hustší olistění, jeho listy připomínají ježka stočeného do klubíčka, ale samozřejmě nejsou pichlavé. A protože mezinárodní klasifikace rostlin uznává pro jovibarbu synonymum sempervivum, zůstaneme i my u univerzálního jména netřesk (sempervivum).
Když jsem poprvé viděl sérii netřesků Toetie Froetie® na zahradnickém veletrhu Plantarium, tuším roku 2019, jejich expozice mě fascinovala stejně jako každého, kdo kolem prošel. Kompozice se suchým stromem a rozkošným domečkem na jeho větvi připomínala miniaturní krajinu nějakého fantasy světa – chyběl už jen Frodo Pytlík 😊
A ta barevná záplava různorodých netřesků, vysazených všude kolem, dokonce i na suchých kmenech, byla skvostná—a to ani nejsem jejich sběratel. V sérii je mnoho odrůd, které kombinují všemožné barvy listů: žlutou, žlutozelenou, světle i tmavě zelenou, modrozelenou, sivou až stříbřitou, různé odstíny červené, až po temně vínově rudou a dokonce lososově růžovou a něco jako měděnou. Listy bývají někdy jednobarevné, častěji však mají kontrastně zbarvenou špičku, nebo se barvy postupně prolínají ke kořeni listu. Navíc se během sezóny proměňují.
Každá rostlina kvete trošku jinak. Nejčastější jsou vzpřímené, velmi silné stvoly zakončené hvězdicovitými květy v bílé, žluté, červené či purpurové barvě. Květy se objevují od poloviny léta. Některé nízké, půdopokryvné druhy vytvářejí květy těsně nad svými listovými růžicemi, podobně jako rozchodníky. Mateční rostlina, která vykvetla, po odkvětu uhyne (podobnost se sukulenty typu agáve není náhodná). Nicméně mezitím si stihne vytvořit dostatek výhonů s mladými rostlinami, které pokračují v růstu.
Protože současná evropská praxe prodeje netřesků je taková, že až na výjimky a specializované pěstitele téměř nikdo neuvádí jména druhů či kultivarů, rostliny v prodeji uvidíte níže popsané pouze barvou nebo číslem spolu s přiloženou fotografií bez uvedení odrůdového jména.
Poslední revize 09-06-2025
Netřesk se pěstuje velice snadno. Vysaďte jej na jakékoli suché nebo výborně odvodněné místo – skalku, střechu, suchý květináč, hromadu suti, do trhlin v kamenných zdech nebo přímo na ni a radujte se z toho, jak každým rokem udělá miminka na vláscích, která, jakmile najdou místo na tvoření kořenů, od mateční rostliny se oddělí a již rostou vlastním životem a pomáhají původní rostlině zaplnit okolní prostor. To se děje dosti pomalu, tak nemějte obavy, že by plevelně přerůstaly. Potřebuje plné slunce. Chlupaté druhy nesnáší zimní mokro. Hnojení je možné, pokud stojíte o větší rostliny a rychlejší růst, ale není nutné. Plně mrazuvzdorný do cca -34 °C (záleží na druhu).
