Stálezelené listnáče
Jak vznikl nápad.
Je tomu již řadu let, kdy jsem zavítal poprvé do Velké Británie v době "vegetačního klidu". Záměrně ten termín vkládám do uvozovek, protože když jsem uviděl ty nádherné a živé skupiny keřů a stromů se sytě zelenými lesklými listy mnoha tvarů a odstínů, nevěřil jsem, že je únor. Přirozeně, anglická zima je pro našince teplá (teplota zřídkakdy spadne pod -6°C a když se tak stane, téměř nikdy nevydrží pod nulou přes poledne). Ale i v silných mrazech se tyto rostliny uměly adaptovat...
Stálezelené listnáče začínající na: A | B | C | D | E | F | G | H | I | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | V | Y | kompletní seznam
NYNÍ V PRODEJI:
 |
Sedoulek je velmi atraktivní, stálezelená trvalka, jež se pěstuje pro své úzké, kolem 20 cm dlouhé listy. Nejvyhledávanější odrůdou je právě Niger, jejíž listy jsou temně purpurové až černé. V polovině léta vykvétá drobnými ...
|
||||||||||||
|
|||||||||||||
 | |||||||||||||
 |
Vonokvětka zoubkatá nabízí velké, kožovité, tuhé, široce oválně kopinaté, neopadavé listy. Jsou až 16 cm dlouhé a 4-6 cm široké, středně zelené, nepříliš lesklé a při okrajích jsou jemně pilovité až celokrajné (dokonale hladké). Na jaře raší v překrásném odstínu br ...
|
||||||||||||
|
|||||||||||||
| |||||||||||||
 |
Máte-li rádi cesmíny, jejich husté keře a pichlavé stálezelené lístky, neměla by vám ujít tato specialita: vonokvětka různolistá, nebo jak je nazývána v angličtině = nepravá cesmína. Je to krásný kus do sbírky nebo do skupinky stálezelených listnatých keřů či nízkých jehličnanů.
Její listy ...
|
||||||||||||
|
|||||||||||||
| |||||||||||||
 |
Vonokvětka Burkwoodova je zahradní kříženec čínského druhu osmanthus delavayi a osmanthus decorus z jihozápadu Asie a Turecka. Pojmenována byla po význačných šlechtitelích 19. století - bratrech Burkwoodových. Jedná se o středně vysoký, stálezelený ke ...
|
||||||||||||
|
|||||||||||||
| |||||||||||||
 |
Tento druh je křížencem mezi o.heterophyllus s drobnými a velmi zoubkatými listy a o.fragrans s listy velkými a celokrajnými (= s hladkými okraji). Poprvé byl přivezen z Japonska do Evropy - konkrétně do Holandska roku 1856 Philippem Franzem von Siebold, německým lékařem, cestovatelem ...
|
||||||||||||
|
|||||||||||||
| |||||||||||||
