Viburnum opulus (syn. 'Sterile') 'ROSEUM' kalina obecná
Viburnum
Rod Viburnum zahrnuje kolem 150 druhů rozšířených v mírném pásu severní polokoule, od východní Asie přes Kavkaz a Evropu až po Severní i Jižní Ameriku. Botanicky jde o mimořádně různorodou skupinu: zahrnuje opadavé i stálezelené keře, druhy s výrazně vonnými květy i takové, které voní jen slabě nebo vůbec, a také některé pěstované především pro plody. Toto rozdělení odpovídá i běžné zahradnické praxi a několika neformálním skupinám – vonné zimní kaliny (V. farreri a V. × bodnantense), plodové kaliny (V. opulus, V. trilobum), stálezelené asijské kaliny (V. davidii, V. tinus, V. cinnamomifolium), velkolisté dekorativní kaliny (V. plicatum, V. japonicum) a mnoho dalších včetně kříženců nesoucích znaky z více skupin. Rod je známý už od starověku a jeho latinské jméno Viburnum se objevuje v textech římských autorů z přelomu letopočtu, například u Vergilia a Plinia staršího, zatímco české slovo kalina pochází ze slovanského kořene kalъ označujícího červenou barvu a je doloženo až ve 14. století. V češtině se začalo používat pro keře s nápadně červenými plody, zejména kalinu obecnou, a jeho kulturní význam se odrazil i ve zrodu příjmení Kalina / Kalinová – onomastické slovníky je vykládají především jako označení člověka, který žil poblíž kalin, a jen okrajově jako metaforu pro někoho s rumělci ve tvářích.
Kalina obecná, Viburnum opulus, je evropským zástupcem rodu, podle něhož si většina lidí kaliny vůbec představuje. Přirozeně roste od Britských ostrovů a Francie přes střední a severní Evropu, Ukrajinu a Balkán až po Kavkaz, Kazachstán a západní Sibiř. Právě tento druh dal jméno mnoha lidovým názvům i tradicím spojeným s kalinami napříč slovanským světem. Na rozdíl od řady asijských druhů nepřitahuje pozornost exotickými listy ani stálezeleným olistěním, ale výraznou proměnou během roku. Na přelomu jara a léta bohatě kvete a poskytuje nektar mnoha opylovačům; a na podzim se obsype průsvitně červenými plody, které na větvích často vydrží hluboko do zimy. Právě tato schopnost poskytovat potravu ptákům v období nedostatku vysvětluje, proč se druh po staletí udržel nejen v přírodních porostech, ale také v blízkosti lidských sídel, podél cest, na mezích a ve venkovských zahradách. V lidovém léčitelství byly využívány především kůra a plody, přestože jejich výrazně nahořklá chuť způsobená obsahem viburninu je pro většinu lidí překážkou i po úplném dozrání.
Kdyby se mezi kalinami volila královna oblíbenosti a krásy, Roseum by nejspíš odešla s hrdou korunkou. Tohle je totiž přesně ta kalina, kterou si pamatujete z venkovských zahrad i zámeckých parků a pamatujete si jí, aniž byste často tušili, jak se vlastně jmenuje. Když na přelomu května a června rozkvete, promění se během několika dnů v živou sbírku sněhových koulí, které naštěstí neroztají. Tato kulovitá květenství o průměru až 8–12 cm se nejprve objevují ve svěže zelené barvě, postupně zesvětlují, a nakonec září čistou bělobou. Za dobrých podmínek jich bývá tolik, že listy téměř mizí z dohledu a celý keř může připomínat 2 věci: pro dospělého obrovskou kytici připravenou na zahradní slavnost a pro dítě arzenál sněhových koulí, které je nutno vrhat v zaručeně spravedlivém boji po všech kolemjdoucích. Na rozdíl od botanického druhu netvoří plody, protože všechny květy jsou sterilní. Listy jsou však stejně krásné – jsou opadavé, trojlaločné jako u javorů, svěže zelené během léta a na podzim vybarvené do odstínů žluté, oranžové a červené. Keř roste vzpřímeně až široce rozložitě a v dospělosti dosahuje mezi 2 a třemi metry výšky i šířky, v dobrých podmínkách někdy i o metr více.
Není náhodou, že tato kalina během staletí nasbírala tolik jmen. Vedle botanicky správného kultivarového jména 'Roseum' se dodnes setkáte s označením 'Sterile' odkazujícím na absenci plodů, anglickým Snowball Tree, Common Snowball nebo jednoduše Snowball Viburnum. Všechna tato jména říkají v podstatě totéž: lidé si na ní odjakživa nejvíc cenili květů připomínajících sněhové koule. Přesný původ této odrůdy dnes již neznáme, ale jisté je, že patří k nejstarším dosud pěstovaným okrasným keřům Evropy. V zahradách byla doložena již v polovině 16. století a pravděpodobně vznikla v Holandsku jako spontánně nalezená sterilní forma kaliny obecné. Že její popularita není jen dílem nostalgie několika generací zahradníků, dokládá i ocenění Award of Garden Merit (AGM), které jí britská Royal Horticultural Society udělila v roce 1993. A zaslouženě. Kromě korunky královny krásy by si totiž Roseum nejspíš odnesla i cenu publika za trpělivost. Která dnešní adeptka by na své ocenění čekala více než 400 let?
Poslední revize 12-01-2011; 14-10-2019; 29-08-2021; 22-11-2026
Kalina obecná patří mezi mimořádně přizpůsobivé, nenáročné a skutečně bezúdržbové keře. Nejlépe prospívá na slunci nebo v lehkém polostínu, ale snese i výraznější zastínění, jen tam méně kvete a vytváří méně plodů. Přestože je ohledně typu půdy velmi tolerantní, v přírodě ji nejčastěji najdete na vlhčích stanovištích. Takže chcete-li mít opravdu krásnou, nabídněte jí hlubší, humózní zem, která během léta zcela nevysychá. Bude však spokojená i v mnohem méně dokonalých podmínkách – nevadí jí ani těžší jílovité půdy a občasné podmáčení, a překvapivě dobře snáší i období letního sucha. Hnojení nevyžaduje. Řez není nutný, protože si přirozeně vytváří pěkně stavěný keř. Pokud je potřeba rostlinu zmenšit, prosvětlit nebo zmladit, nejvhodnější dobou je období krátce po odkvětu. Silný každoroční řez bývá spíše na škodu, protože omezuje násadu květů i plodů a kazí přirozenou stavbu keře. Pro dlouhodobé pěstování v nádobách se příliš nehodí, protože časem vytváří rozměrný keř i rozsáhlý kořenový systém. Dobře snáší vítr, městské prostředí, zimní zasolení půdy v okolí komunikací i silné mrazy. Plody jsou pro člověka poživatelné pouze po úpravě nebo přemrznutí, syrové ve větším množství mohou vyvolat zažívací potíže, ale nepovažují se za jedovaté. Druh je plně mrazuvzdorný přibližně do −40 °C.



































.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)


Symbivit Tric (arbuskulární)
Symbivit (arbuskulární)
.jpg)


