Home > Katalog > Veronica 'EVELINE'
1722_1.jpeg
Ilustrační foto.
veronica longifolia Eveline veronica longifolia Eveline veronica longifolia Eveline veronica longifolia Eveline veronica longifolia Eveline veronica longifolia Eveline veronica longifolia Eveline

Veronica 'EVELINE' rozrazil dlouholistý

vzrůst
nízká trvalka
běžná výška
0,3-0,5m
běžná šířka
0,3-0,4m
kategorie list
listnatý opadavý
barva listů
zelená
kategorie květ
nápadné květy
barva květů
různobarevné: lila až purpurová
doba kvetení
červenec-srpen
nároky na slunce
slunce a polostín
nároky na půdu
jakákoli (od kyselá po zásaditou)
nároky na vlhkost půdy
mírně vlhká ale s dobrou drenáží
USDA zóna (nejnižší)
4   (do -34°C)
kód zimní ochrany
 
pro zóny 5+6
Kód zimní ochrany zóna 5+6
pro zónu 7
Kód zimní ochrany zóna 7
zařazena do kategorií

Veronica

Rod rozrazil – Veronica patří k nejpočetnějším a zároveň nejrozmanitějším skupinám kvetoucích rostlin mírného pásma. Zahrnuje několik stovek druhů rozšířených téměř po celém světě, od alpínských luk přes lesní podrosty až po suché stepi a pobřežní skály. Botanicky byl rod popsán v 18. století Carlem Linném, který převzal už zavedené jméno spojené s legendou o svaté Veronice. Ta podala Ježíšovi během jeho těžké pouti do Golgoty kousek plátna, jímž si mohl setřít pot a krev z obličeje. Na látce se měl zázračně otisknout jeho obraz, takzvaný vera icon, tedy „pravý obraz“, a právě tento motiv věrného, nechtěného otisku skutečnosti se v předmoderní botanice symbolicky přenesl i na rozrazily, jejichž drobné, jasně vykreslené květy byly vnímány jako dobře čitelné a nevyžadující přikrášlení.

Rozrazil dlouholistý (Veronica longifolia) je naše domácí – evropská trvalka, botanicky poprvé popsaná v roce 1753. Patří k typickým rostlinám vlhkých luk a říčních niv střední a severní Evropy, kde po staletí tvořil přirozenou součást hospodářské krajiny. Na loukách byl ceněný jako stabilní, dlouhověká trvalka, která snášela pravidelné sečení a zároveň poskytovala potravu opylovačům v období vrcholného léta, kdy už mnoho jiných lučních druhů odkvetlo. Jeho výrazná klasovitá květenství patří k oblíbeným zdrojům nektaru pro čmeláky, samotářské včely i motýly a dodnes je považován za indikátor zachovalých, druhově bohatých luk. Do Severní Ameriky se dostal neúmyslně, zejména prostřednictvím osiva a sena dováženého z Evropy v průběhu 19. století. Přestože v některých oblastech severovýchodu a středozápadu USA dokázal krátkodobě zdomácnět na vlhčích stanovištích, nikdy se nechoval invazně a jeho výskyt zůstává rozptýlený a lokální. Právě kombinace dobré adaptability, ekologické hodnoty a neinvazního chování z něj v moderním šlechtění učinila jeden ze základních druhů pro křížení, zejména s cílem prodloužit kvetení a zvýraznit květenství.

Popis rostliny

Eveline patří k těm rozrazilům, které můžeme bez přehánění považovat za signaturní – hrozné slovo, co? Ale sedí, protože nabízí tak unikátní odstín, který je v rámci rodu skutečně výjimečný a kterým se její nizozemský šlechtitel Marco van Noort výrazně podepsal na seznam uznávaných a vyhledávaných odrůd této bezproblémové trvalky. Ta barva je sytě lila až světle nachová. Květenství jsou klasovitá, přísně vzpřímená, dlouhá 12–15 cm a tvoří se od poloviny června do konce července. Pokud jej ihned po odkvětu ostříháte až u země a pohnojíte, umí koncem srpna nabídnout druhé, řidší kvetení. Trs je kompaktní, 40–50 cm vysoký, s pevnými, tmavě zelenými listy. Vyniká vitalitou, spolehlivým růstem a ochotou remontovat. Na trh ji uvedl Marco van Noort v roce 2003 prostřednictvím společnosti Future Plants a patent PP14888 byl udělen v roce 2004.

Rozrazil ‘Eveline’ nejlépe vynikne v kombinacích, které jeho lila nachový odstín nechají dýchat a zároveň ho jemně podpoří. Krásně funguje s modrými a fialovými tóny – například s kakosty, stračkami nebo s modře kvetoucími zvonky. Výborně se uplatní i v lučních a přírodně laděných výsadbách, kde jeho štíhlé klasy přirozeně navazují na jemné a vlhkomilné traviny, jako jsou metlice, třtina nebo menší dochany. Bude fungovat dobře i s bílými či nažloutlými kopretinami a kohoutky. Pro kontrast barev i listů můžete zvolit pestrolisté dlužichy. Díky své výšce je vhodný do středních partií záhonů, kde vytvoří lehký, vertikální akcent bez toho, aby působil tvrdě nebo přísně.

Pěstební nároky a péče

Rozrazil dlouholistý patří k nenáročným a spolehlivým trvalkám, které se nejlépe cítí na slunném až lehce přistíněném stanovišti s dostatkem vláhy v půdě. Vyhovují mu hlubší, humózní a rovnoměrně vlhké půdy, snese však i běžné zahradní podmínky, pokud v létě zcela nevysychají. V sušších polohách ocení občasnou zálivku, zejména v období nasazování květů. Po hlavním kvetení je vhodné odkvetlé stonky seříznout, čímž se podpoří tvorba nových výhonů a často i slabší opakované kvetení. Rostlina je plně mrazuvzdorná do cca -34 °C a nevyžaduje zimní ochranu; na jednom místě vydrží dlouhá léta bez nutnosti přesazování, pouze starší trsy je vhodné po několika letech zmladit dělením. Zvládá celoroční pěstování ve venkovních nádobách s pravidelnou zálivkou.

Poslední revize 05-01-2013; 29-12-2025

VELIKOSTI A CENY
MOMENTÁLNĚ NENÍ V PRODEJI
RYCHLÝ NÁHLED CEN A VELIKOSTÍ
MOMENTÁLNĚ NENÍ V PRODEJI
×
Produkt byl přidán do košíku