Spiraea japonica 'NCSX2' DOUBLE PLAY® DOOZIE tavolník japonský

Jméno odrůdy tavolníku DOOZIE odkazuje na anglický výraz pro něco výjimečného, „skvělého kousku“ a v případě tohoto tavolníku je to trefa do černého. Vlastně do červeného a pořádně sytě! Zjara raší listy v sytě červených odstínech a postupně se mění do tmavě zelené, zatímco mladé výhony si udržují červené zbarvení po celou sezónu. Od pozdního jara se objevují chocholíky až křiklavě purpurově červených květů, které se nepřetržitě obnovují až do podzimu. Protože rostlina netvoří semena, veškerou energii věnuje kvetení – výsledkem je nepřetržitý ohňostroj barev od jara do podzimu. Habitus je kompaktní, mírně polštářovitý, dosahuje 60–90 cm výšky i šířky, což ji činí ideální pro menší zahrady, obruby i městskou zeleň. Oproti původnímu druhu se vyznačuje nejen pestřejším olistěním, ale především dlouhodobým a nepřerušovaným kvetením, které z něj dělá jednoho z nejatraktivnějších tavolníků současnosti. 

Tento kultivar byl vyšlechtěn v USA v rámci série Double Play®, která se zaměřuje na spojení atraktivního olistění s bohatým kvetením. Je chráněn americkým patentem USPP 30,953 z roku 2019 a evropským právem šlechtitele (EU PBR 2019/0404). Autorem je významný americký šlechtitel Dr. Tom Ranney z North Carolina State University (NCSU), známý svými inovativními dřevinami. Proslavil se zejména revoluční sérií růžových hortenzií Pink Annabelle, Sweet Annabelle a Ruby Annabelle. Do jeho portfolia však patří i další okrasné dřeviny – pěnišníky, azalky, cesmíny, dřišťály, kaliny – a jedna velká zvláštnost: mezirodový kříženec ×Pyracomeles z roku 2024. Ranney je uznávaným profesorem na NCSU, držitelem řady ocenění, a kromě šlechtění okrasných dřevin se věnuje také výzkumu bioenergetických plodin.

Spiraea se začala ve velkém vysazovat do parků a veřejných prostranství už koncem 19. století, zejména v Evropě a Severní Americe, kdy se hledaly spolehlivé, nenáročné keře pro městskou zeleň. Japanese spiraea byla do USA introdukována kolem roku 1870 a rychle se rozšířila v severovýchodních státech. Plusy jsou zřejmé: dlouhé období květu, odolnost vůči znečištění, snadná údržba, možnost přesazení i po delší době a nenáročný kořenový systém. Nevýhodou je, že v některých oblastech USA, zejména v Appalačském regionu a na severovýchodě, se stala invazní – osidluje louky, lesní světliny a vytlačuje původní druhy, přičemž semena vydrží v půdě mnoho let. V Evropě a jejích zahradách však zůstává ceněným keřem, který lze využít jako barevný solitér nebo v kombinaci s tmavolistými dřevinami, například s dřišťálem (Berberis thunbergii) či bezy (Sambucus nigra) a funguje i jako zjemnění mezi stálezelenými dřevinami s kožovitými listy. V soukromých zahradách doporučuji vyhýbat se řadovým (plotovým) a skupinovým (plošným) výsadbám, které by mohly připomínat městskou zeleň.

Tavolník japonský patří mezi nejspolehlivější a zároveň nejméně náročné okrasné keře – my jej řadíme do skupiny tzv. blbuvzdorných. Dobře prospívá na plném slunci i v polostínu, nejbohatší květenství a barvy listů však má na slunném stanovišti. Půda může být běžná zahradní nebo i horší – směs zbytků po stavbách a dovezené zeminy, snáší sucho i krátkodobé podmáčení, takže poroste i ve středně těžkém jílu; není nutná vysoká úrodnost ani zvláštní příprava. Ale v dobré zemi s pravidelnou zálivkou bude nejhezčí a déle a opakovaně pokvete. Kořenový systém je kompaktní, proto se dobře pěstuje i v nádobách. Řez se provádí na jaře, protože kvete na novém dřevě; zkrácení výhonů podpoří hustotu a bohaté kvetení, odstranění odkvetlých chocholíků může přinést druhé kvetení v pozdním létě. Hnojení není nutné, ale je možné zjara po narašení listů. Druh je odolný vůči lesní zvěři, netoxický pro domácí i hospodářská zvířata a velmi mrazuvzdorný, snáší pokles teplot až k –34 °C, takže nevyžaduje žádnou zimní ochranu.

Poslední revize 17-11-2025