Saxifraga 'Saxz0010' ALPINO™ EARLY PICOTEE lomikámen
Saxifraga
Rod Saxifraga je jedním z nejrozsáhlejších rodů severní polokoule a zahrnuje více než čtyři sta druhů rozšířených od arktických oblastí až po horské pásmo Himálaje. Většina z nich obývá místa, kde by jiná vegetace jen těžko přežila – štěrkové sutě, skalní police, vlhká prameniště nebo pukliny vápencových stěn. Právě tato schopnost uchytit se v miniaturních kapsách půdy s trochou vláhy dala rodu jméno: saxum znamená kámen a frangere lámat, i když lomikameny ve skutečnosti kámen nelámou, spíše využívají jeho přirozené trhliny. Rod popsal Carl Linné v roce 1753, ale jeho vnitřní členění se od té doby opakovaně měnilo, protože lomikameny jsou pověstné svou hybridizací a morfologickou proměnlivostí. Botanické druhy, které se staly základem pozdějších zahradních hybridů, pocházejí převážně z evropských a asijských hor – například S. hypnoides, S. rosacea nebo S. paniculata – a sdílejí drobné růžice listů, pětičetné květy a schopnost vytvářet husté, nízké porosty na chladných, vlhkých stanovištích.
Hybridní skupina Saxifraga × arendsii vznikla na přelomu 19. a 20. století díky německému šlechtiteli Georgu Arendsovi (1863–1952), který zkřížil několik horských druhů s cílem vytvořit trvalky vhodné do polostinných zahrad a městských skalek. Arendsovy rostliny si rychle získaly oblibu, protože nabízely něco, co tehdejší zahrady postrádaly – jarní barvu, kompaktní růst a schopnost prospívat i tam, kde je půda chladnější a vlhčí. Postupně vznikla celá skupina hybridů, které se vyznačují mechovitými růžicemi, jemnými květy v odstínech růžové, červené a bílé a spolehlivým jarním kvetením.
Lomikámen ALPINO™ EARLY PICOTEE nese záplavu středně velkých, bílých květů s křiklavě růžovým lemem, který se často vpíjí až do poloviny okvětních plátků. Vyznačuje se časnějším kvetením než ostatní odrůdy například ze série TOURAN™ a kompaktním habitem. Kvete od konce března do května. Stonky s květy jsou nízké a celou rostlinu převyšují pouze o několik centimetrů.
Neopadavé listy jsou měkce až středně zelené, drobné a vytváří růžici, z jehož středu vyrůstají květové stonky s poupaty. Trs se rozrůstá středně rychle – za rok se téměř zdvojnásobí a tvoří efektní a hustý, bohatě kvetoucí pokryv. Sérii ALPINO™ EARLY šlechtí nizozemský šlechtitel Henricus Godefridus Wilhelmus Stemkens pro švýcarskou firmu Syngenta. Aktuálně (březen 2023) jeho kolekce obsahuje na 13 skvostných odrůd, které se vyznačují brzkým a bohatým kvetením.
Hybridy lomikamenu Arendsova mají společné nároky, které vycházejí z jejich horského původu. Nejlépe prospívají v polostínu nebo na světlém stanovišti chráněném před prudkým poledním sluncem. Vyžadují chladnější, humózní a mírně vlhkou půdu, která však musí být velmi dobře propustná – trvalé zamokření je pro ně největším rizikem stejně jako trvalé skalkové sucho. Ideální je směs zahradní zeminy s jemným štěrkem nebo hrubším pískem. V období růstu občas potřebují střídmě zalít během suchých období, aby půda nikdy zcela nevyschla, ale zároveň nezůstávala mokrá. Hnojení stačí minimální, jednou na jaře lehkou dávkou kompostu nebo slabého hnojiva pro skalničky. Po odkvětu je vhodné odstranit květní stvoly, aby rostlina udržela kompaktní tvar. U starších trsů je běžné, že se postupně otevírá a hnědne střed – jde o přirozený růstový cyklus růžic, který se zrychluje při nadměrné vlhkosti nebo špatné cirkulaci vzduchu, takže je vhodné dbát na velmi propustnou půdu a zálivku ke kořenům, nikoli přes listy. Mrazuvzdornost se u této skupiny obvykle pohybuje kolem –34 °C, což zajišťuje bezproblémové přezimování i v chladnějších oblastech. Nevhodné jsou však koryta a květináče, protože v nich dochází k rychlému přehřívání a k zimnímu přemokření, které lomikameny špatně snášejí.
Poslední revize 28-03-2023








































