Salvia nemorosa 'OSTFRIESLAND' šalvěj hajní
Salvia
Šalvěj je rod, který čítá kolem 900 druhů. U nás se pěstuje zejména šalvěj jako léčivá a jedlá rostlina, což je dřevnatá a dokonce stálezelená trvalka. Dále jsou v posledních letech velice populární, hlavně v městských a parkových výsadbách, subtropické druhy, jež se zde uplatňují jako letničky a mají tu úžasnou vlastnost, že kvetou bez ustání od konce jara do začátku podzimu. My vám chceme představit ale třetí skupinu – šalvěj jako okrasnou trvalku, tentokrát šalvěj hajní. Poprvé ji popsal roku 1762 „otec moderní botaniky“ Carl Linnaeus (1707-1778). Její přirozený výskyt se táhne od Střední Evropy (včetně východní části Německa), přes Balkán až do Ruska a Západní Asie. Díky nenáročnosti na pěstování a vysoké schopnosti křížit se s ostatními druhy se dostala do celé Evropy, Velké Británie a samozřejmě i ostatních kontinentů s mírným klimatem.
Ostfriesland (Východní Frísko) je rovinatá oblast severního Německa, rozkládající se kolem historického města Oldenburg. Botanicky je zajímavá úrodnou půdou, vysokou vlhkostí a mírnými zimami, což z ní činí ideální prostředí pro školky a pěstitele zahradních rostlin. Stejné jméno nese i jedna z nejoblíbenějších šalvějí, jejíž vznik je spojen s vášní lidí, kteří žijí pro rostliny a s rostlinami. Tato odrůda byla selektována v roce 1955 německým šlechtitelem Ernstem Pagelsem, který za její vznik vděčí osobnímu setkání s legendárním zahradníkem Karlem Foersterem (1874–1970). Ten mu v roce 1949 daroval sáček se semínky šalvěje a pronesl: „Podívej se, co v tom najdeš.“ Výsledkem bylo nejen objevení této odrůdy, ale i začátek hluboké filozofie šlechtění – hledání krásy bez materiálních ambicí. Pagels se později stal jedním z nejvýznamnějších evropských šlechtitelů trvalek, známým pro kultivary jako Achillea 'Credo', Miscanthus 'Silberfeder', Salvia 'Blauhügel' nebo Geranium 'Ernst Pagels'. Foersterova práce byla známá i v Československu a jeho filozofie ovlivnila odborníky v Průhonickém botanickém ústavu, který byl tehdy centrem výzkumu okrasného zahradnictví – a kam za minulého režimu občas i osobně zavítal.
Šalvěj Ostfriesland tvoří kompaktní, středně vysoké trsy s pevnými, purpurově zbarvenými stonky dosahujícími výšky 35–45 cm. Po dlouhé období nesou vzpřímené klasy levandulově modrofialových květů, které výrazně kontrastují s tmavými kalichy a stonky, takže rostlina působí atraktivně i mimo plné květenství. Hlavní kvetení začíná v druhé polovině května, trvá přibližně šest týdnů, a poté rostlina sporadicky remontuje až do září. Listy jsou středně zelené, výrazně vrásněné, dlouhé 5–8 cm, a typicky šalvějově aromatické. Odrůda je nenáročná na péči – po odkvětu ji lze sestřihnout těsně nad zemí, čímž se podpoří další vlna kvetení.
Šalvěj Ostfriesland je ideální volbou pro slunné záhony, kde vynikne její sytá barva a kompaktní růst. Díky dlouhému období květu a atraktivnímu vzhledu se skvěle hodí do trvalkových kompozic, bylinkových záhonů, přírodně laděných výsadeb i moderních městských zahrad. Výborně se kombinuje s rostlinami s kontrastními listy nebo květy, jako jsou šedolisté pelyňky, žlutě kvetoucí řebříčky, bílé či růžové třapatkovky, případně okrasné trávy jako kavyl nebo kostřava. Je chytré ji kombinovat s trvalkami podobných nároků, ale odlišného období květu, aby záhon zůstal atraktivní po celou sezónu – například s fuchsiemi, kokardami, sporýši nebo svíčkovci. Ve větších skupinách vytváří rytmus a barevnou hloubku, a díky své nenáročnosti a odolnosti vůči suchu je vhodná i pro výsadby s nízkou údržbou typu městské a parkové zeleně.
Šalvěj hajní nevyžaduje žádnou péči. Poroste v téměř jakékoli rozumně propustné zemi, pokud bude alespoň středně živná. Nejlépe se jí daří v lehkých, na humus bohatých půdách a na plném slunci nebo v lehkém stínu. Hnojení není potřeba, pouze ve velmi chudých či tuhých půdách ocení něco málo vyváženého hnojiva navíc. Zjara odstraňte všechny nadzemní části rostliny vyjma přízemní růžice nových či přezimujících, zdravých listů. Dostatečně mrazuvzdorná do cca -34 °C a je vhodná i pro pěstování ve venkovních květináčích.
Poslední revize 27-04-2018; 30-09-2025
