.jpg)
Pyrus communis 'SOMMERBLUT' hrušeň - středně raná
Symbivit Tric (arbuskulární)
Symbivit (arbuskulární)Pyrus
Rod Pyrus – hrušeň – patří k nejstarším ovocným rodům pěstovaným člověkem a jeho historie sahá tisíce let zpět do oblasti Kavkazu, Malé Asie a Íránu, odkud se hrušně šířily do Evropy i Číny. Divoké druhy obývají světlé lesy, horské svahy i suché kamenité stráně a sdílejí několik společných rysů – hluboký kořenový systém, dlouhověkost a schopnost vytvářet pevné, pružné dřevo. Z těchto vlastností vychází i hrušeň Pyrus communis, která byla během staletí domestikace šlechtěna a selektována do desítek růstových typů, od mohutných vysokokmenů až po moderní zakrslé tvary vhodné do malých zahrad.
Historie červenodužninových hrušní je však mnohem mladší. Zatímco jabloně s červenou dužninou známe už od 19. století, u hrušní se podobné odrůdy objevují až v novější době. V Německu se začaly objevovat výběry s výrazným antokyanovým zbarvením, které byly pro svou neobvyklost zařazeny do série Vampira – kolekce ovocných dřevin s červenou dužninou.
Název odrůdy hrušně Sommerblut, tedy „letní krev“, odkazuje jak na dobu zrání, tak na sytě červenou barvu dužniny, která působí překvapivě a atraktivně. Její plody dozrávají v srpnu až září a patří mezi menší až středně velké, tvarem připomínají drobnější máslovky. Na první pohled zaujmou zelenožlutou slupkou s červeným líčkem, ale skutečné překvapení se skrývá uvnitř – dužnina je sytě červená až vínová, šťavnatá a křehká. Chuť je sladkokyselá, osvěžující, s jemným lesním tónem, který ji odlišuje od klasických máslovek. Díky vysokému obsahu antokyanů působí nejen vizuálně atraktivně, ale i nutričně zajímavě. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci, ale nejvíce vyniknou ve šťávách, moštech a ciderech, kde rubínová barva dodává nápoji jedinečný vzhled a chuťový charakter. Nejdou skladovat.
Strom roste středně silně a vytváří pravidelnou, spíše vzpřímenou korunu, která se s věkem rozkládá do šířky pěti až sedmi metrů. Na semenáči dorůstá výšky deseti až patnácti metrů a je dlouhověký, na slabších podnožích, jako jsou kdouloň nebo Pyrodwarf, zůstává menší a rychleji vstupuje do plodnosti. Kvete v květnu bílými květy, které jsou cizosprašné, proto potřebuje v okolí vhodné opylovače. Nejlépe se hodí odrůdy kvetoucí ve stejném období, například ‘Conference’, ‘Williamsova’, ‘Clappova’ nebo ‘Boscova lahvice’. Díky své odlišnosti a atraktivnímu vzhledu plodů je ‘Sommerblut’ vítaným zpestřením zahrad i sbírek raritních ovocných dřevin.
Poslední revize 22-10-2025
Hrušně nejsou na pěstování náročné. Nejlépe prospívají na slunném stanovišti, ale snesou i polostín. Půda by měla být hlinitá až hlinitopísčitá, dobře propustná a mírně vlhká, ale nikdy trvale podmáčená, s pH od slabě kyselého po neutrální. V prvních letech po výsadbě je potřeba malé stromky vyvázat ke kůlu a vysokokmeny do pevného zavětrovacího úvazu, aby se vytvořil rovný kmen a stabilní kořenový systém. Hnojení stačí mírné, spíše organické, ale není nutné. Řez hrušní není nutný, jen lehké prosvětlení koruny je možné na konci zimy, ale spíše se jedná jen o estetický zákrok. Strom je mrazuvzdorný minimálně do –34 °C a nevyžaduje žádnou zimní ochranu.
