Phillyrea angustifolia jamovec úzkolistý
Phillyrea
Rod jamovec, Phillyrea, patří do čeledi olivovníkovitých a zahrnuje jen dva druhy stálezelených keřů a menších stromů rozšířených především ve Středomoří. Vědecky jej v roce 1753 popsal Carl Linné (1707–1778) ve svém zásadním díle Species Plantarum, kde otevřeně přiznal, že jamovce nejsou nově objevené rostliny z dalekých expedic, ale dřeviny dávno známé evropské krajině i kultuře. Otec moderní botaniky, jak se Linnému přezdívá, je pouze systematicky pojmenoval a zařadil. V posledních desetiletích se tento rod znovu dostává do pozornosti zahradníků i botaniků v souvislosti s proměnou klimatu. Mírně rostoucí teploty, pozdější nástup zimy, prudké výkyvy počasí, a především dlouhodobý úbytek srážek vytvářejí podmínky, ve kterých se některé tradiční dřeviny dostávají na hranici svých možností, zatímco jiné, dosud spíše opomíjené, začínají překvapivě dobře prosperovat. Jamovce patří mezi ty, které se s těmito změnami dokážou vyrovnat s klidem a bez viditelných známek stresu – a navíc zůstávají stálezelené.
Jamovec úzkolistý, Phillyrea angustifolia, pochází z oblastí tak suchých, vyprahlých a nehostinných, že o něm Italové s nadsázkou říkají, že roste tam, kde už neroste ani naděje. Je typickým zástupcem flóry středozemní macchie, tedy husté, převážně stálezelené vegetace, která pokrývá skalnaté svahy a pobřežní oblasti jižní Evropy.
Příběh jeho vědeckého jména sahá hluboko do řecké mytologie. Vypráví o mořské nymfě jménem Φιλύρα (Philyra), která byla tak krásná, že se do ní bezhlavě zamiloval bůh Kronos. Aby unikl odhalení, protože už jednu manželku měl, proměnil se ve statného hřebce a v jeho podobě ji svedl. Z jejich spojení se narodil kentaur Cheirón, napůl člověk a napůl kůň, později jeden z nejvýznamnějších kentaurů řecké mytologie. To ale Philyra nemohla tušit a byla tak zdrcená hanbou, že požádala bohy, aby ji zbavili lidské podoby. Vyhověli jí a proměnili ji ve strom – phillyreu. Právě tento příběh, tradovaný už od antiky, dal jméno rodu, který se stal symbolem vytrvalosti, odolnosti a schopnosti přežít i tam, kde podmínky nejsou milosrdné, a přesto si zachoval krásu.
Jamovec úzkolistý je dalším z typických zástupců flóry tzv. středozemní macchie (makchie). Nese štíhlé, podlouhle kopinaté až úzce elipčité listy a jako většina macchijní vegetace je i tento taxon poněkud variabilní, co se týče délky a tvaru listu. Většinou se délka listů pohybuje mezi 4 a 6 cm a mají hladké okraje, výjimečně s mělkými výstupky. Jsou neopadavé, velmi tuhé – kožovité a středně zelené. Dokážou si daleko lépe poradit s nedostatkem vody zejména v zimě, neboť vydrží dlouhotrvající sucho, aniž by uschly. Koncem jara kvete záplavou droboučkých, bílo-zelených květů, po nichž následují malé, tvrdé, nejedovaté plody.
Roste vzpřímeně a vcelku rychle do baculatého a hustého keře a svým habitem a vzdušností připomíná nadýchané keře, jež potkáváte u mořských dun a díky pružným větévkám je ve větru i stejně pohyblivý. Pěstuje se jako atraktivní a odolný úzkolistý keř, který zjara po mrazech můžete řezem povzbudit k hustšímu větvení či tvarovat do jakýchkoli tvarů i plotů, kde je potřeba ještě jeden udržovací řez v polovině léta. Přesto se domnívám, že přirozený tvar je nejhezčí.
Jamovec vyžaduje především dobře propustnou, živnou i chudší půdu, ve které v zimě nedochází k přemokření kořenů. Těžší jílovité podloží v hlubších vrstvách mu nevadí, pokud má kořenový krček v suchu. Po výsadbě je vhodné udržovat půdu rovnoměrně vlhkou, jakmile však zakoření, zálivku výrazně omezte nebo zcela vynechte. V plné síle zvládne celé léto pouze s přirozenými srážkami. Nejlépe prospívá na plném slunci, snese i lehký polostín. Doporučuje se vysazovat silnější rostliny se zralým dřevem, které lépe přestojí první zimu. Ověřená mrazuvzdornost dosahuje až −24 °C. Jamovec netrpí chorobami ani škůdci a v oblastech svého přirozeného výskytu je natolik odolný, že přežívá i pravidelné požáry – dokáže znovu obrazit i z ohořelého pařezu. To u nás sice nejspíš nevyužijeme, ale dá nám to skutečnou představu jeho odolnosti.
Poslední revize 07-03-2021; 23-02-2026
