Perovskia atriplicifolia 'LITTLE SPIRE' šalvěj Yangova, perovskie lebedolistá
Perovskia
Rod Perovskia pochází ze suchých oblastí Střední Asie, přirozeně se vyskytuje na otevřených stepích a kamenitých svazích, například v Tibetu obývá náhorní plošiny ve výšce až 2400 m n. m. Lidově se označuje jako ruská šalvěj či ruská levandule. Botanicky jde o tzv. polokeř — tedy přechod mezi trvalkou a keřem — a díky schopnosti odolávat suchu, silným mrazům, přímému slunci, horku i horší půdě se řadí mezi nejčastěji využívané rostliny v prérijních výsadbách. Technicky se však nejedná o prérijní, ale o stepní druh — rozdíl je jen geografický: místo původu nejsou americké prérie, ale asijské stepi, i tak má obdobné vlastnosti.
Jméno rodu Perovskia odkazuje na Vasilije Alexandroviče Perovského (1795–1857), významného ruského generála a guvernéra Orenburské oblasti. Pravda, žádný botanik to nebyl, ale jeho vojenské a diplomatické aktivity v Turkestánu umožnily četné expedice, které získaly přístup k dosud neprozkoumané místní flóře. Proto na jeho počest rod v roce 1841 pojmenoval německý botanik Carl Anton von Meyer, jenž rostlinu při své práci v regionu detailně popsal.
V zahradnické praxi se nejvíce prosadila Perovskie lebedolistá – Perovskia atriplicifolia, popsaná stejným botanikem téhož roku. Ta se dále šlechtí selekcí nebo kříží s dalšími druhy, nejčastěji s P. abrotanoides, P. angustifolia či P. scrophulariifolia. Tyto druhy přinášejí jemnější texturu listů, kompaktnější habitus nebo mírně odlišnou stavbu květenství. Popularizaci perovskie výrazně podpořil americký pěstitel David Salman, který ji selektoval pro suché podmínky jihozápadu USA.
Pro hnidopichy a detailisty tu mám ještě jednu důležitou zajímavost - na základě molekulárních analýz byla rostlina v roce 2017 přesunuta z rodu Perovskia do rodu Salvia, nově pod jménem Salvia yangii. Jméno nese na počest čínského botanika Chang Y. Yanga, odborníka na fylogenezi šalvějí. Přestože je přejmenování oficiální, valná většina z nás rostlině stále říká perovskie – nejen kvůli praktičnosti, ale i charismatu, které si původní jméno vydobylo. Díky své dlouhověkosti, nenáročnosti a vizuálnímu půvabu si perovskie našla pevné místo v mnoha ateliérech zahradní tvorby a zdobí mnoho soukromých zahrad i veřejných ploch – všude se stejnou grácií
Little Spire je menší a kompaktnější odrůda perovskie lebedolisté, která byla poprvé představena roku 1995. Květy jsou drobné pantoflíčky výrazně inkoustově modrofialové barvy a vykvétají z fialových poupat, které se objevují již v červnu. Opravdové kvetení začíná až ve druhé polovině léta, ale díky nápadně zbarveným poupatům je rostlina atraktivní již od začátku léta a protože po odkvětu zůstávají fialové kalíšky, vypadá barevně po velice dlouhou dobu – často až do října. Květový stvol je vzdušný a bohatě rozvětvený a každým rokem vykvétá větší množství květů, takže perovskie v srpnu vypadá jako jeden velký fialový oblak. Opadavé listy jsou v mládí svítivě stříbrošedé, později světle až sivě zelené a u této odrůdy velmi úzké s méně nápadným vroubkováním při okrajích. Keř obsahuje velmi vonnou silici připomínající šalvěj. Dorůstá kolem 60-70 cm do výšky a časem i do podobné šířky.
Perovskie není náročná na pěstování. Vyhovuje jí téměř jakákoliv, přednostně chudší půda, která musí být dobře odvodněná, aby kořeny ve vlhkých zimách neshnily. Po dobrém zakořenění výborně zvládá i sucho. Aby byla rostlina silná a bohatě nakvetlá, každé jaro jí seřízněte na jednu třetinu až jednu čtvrtinu délky loňských větví. Pokud je rostlina slabá, nechává se jenom cca 5 cm. Podpoříte tím množství stonků a tím pádem květů. Plně mrazuvzdorná do cca -30 °C, údajně snese až -34 °C. Je vhodná pro celoroční pěstování ve venkovních nádobách, kde zajistěte perfektní odtok vody, protože jí v příliš vlhkých až mokrých půdách žloutnou a opadávají listy.
Poslední revize 18-07-2008; 15-07-2025
