Home > Katalog > Nandina domestica 'FIREPOWER'
814_1.jpeg
Ilustrační foto.
814_2.jpeg 814_3.jpeg 814_4.jpeg

Nandina domestica 'FIREPOWER' nebeský bambus

vzrůst
malý keř
běžná výška
0,3-0,8m
běžná šířka
0,3-1m
kategorie list
listnatý stálezelený
barva listů
různobarevné: světle zelená a červená a rudá
kategorie květ
nevýrazné květy / nekvete
nároky na slunce
slunce a polostín
nároky na půdu
jakákoli (od kyselá po zásaditou)
nároky na vlhkost půdy
mírně vlhká ale s dobrou drenáží
USDA zóna (nejnižší)
6   (do -23°C)
kód zimní ochrany
 
pro zóny 5+6
Kód zimní ochrany zóna 5+6
pro zónu 7
Kód zimní ochrany zóna 7
zařazena do kategorií

Nandina

Rod Nandina je botanicky překvapivě skromný – zahrnuje jediný druh Nandina domácí, což je v rámci čeledi dřišťálovitých spíše výjimka než pravidlo. Původem pochází z východní Asie, především z Číny a Japonska, kde roste v podrostu světlých lesů, na okrajích křovin a v horských údolích. První vědecký popis publikoval Carl Peter Thunberg (1743–1828) v roce 1781 ve svém díle Flora Japonica. Thunberg byl žákem Carla Linného (1707–1778) a při popisu nandiny vycházel z jeho systému vědeckého pojmenovávání rostlin, který Linné shrnul ve svém zásadním díle Species Plantarum, o které se opíráme dodnes. Právě tam se však nandina ještě neobjevuje – Linné ji nikdy neviděl a zemřel tři roky před vydáním Thunbergova popisu. Fosilní záznamy rodu nejsou známy, což naznačuje spíše mladší evoluční historii, kulturní stopa nandiny je však naopak hluboká – v Asii byla po staletí pěstována v zahradách chrámů i městských dvorů jako symbol štěstí, vytrvalosti a ochrany domu.

Samotný druh Nandina domestica je úzce spjatý s lidským osídlením, což se odráží i v jeho druhovém jménu: domestica zde neoznačuje domestikaci v užitkovém smyslu, jak ji známe u ovocných dřevin, ale spíše „rostlinu patřící k domu“. Thunberg se s nandinou setkával především jako s pěstovaným keřem v zahradách, dvorech a chrámových areálech Japonska, nikoli jako s ryze planou lesní dřevinou, a právě tento kulturní kontext se pravděpodobně otiskl do jejího jména. V japonské kultuře je známá pod jménem nanten (南天), což znamená jižní nebe a tradičně se objevuje v novoročních aranžmá jako přání dobrého osudu. Do Evropy se dostala v 19. století v rámci tehdejší módní vlny zájmu o nové okrasné rostliny z východní Asie, kdy botanické zahrady a soukromé sbírky systematicky vyhledávaly druhy z Číny a Japonska, které by spojovaly exotický vzhled s dobrou přizpůsobivostí evropskému klimatu. U nás ji uvádějí Bedřich Berchtold a Jan Svatopluk Presl ve svém díle Rostlinář aneb O přirozenosti rostlin už v roce 1825.

Popis rostliny

Krásný přírůstek mezi stálezelené rostliny, dostatečně otužilé pro naše podnebí, přispěchal v podobě této nandinyFirepower (nebo také „Fire Power“) je krycí jméno pro novou odrůdu z Nového Zélandu s většími listy oproti rodičovské rostlině a zakrslým růstem. Její listy jsou širší, podlouhle vejčité až kopinaté a zajímavostí je, že rostlina může mít najednou dvojí tvar I barvu listů. Nové listy na starších rostlinách jsou totiž velmi úzké, až provázkovité. Raší v barvě limetkově zelené (větší listy) nebo vínově červené (tenké listy), jsou zvláštně hebké a matné a během léta dozrávají ve středně zelenou. Na začátku podzimu se začnou vybarvovat do zářivě šarlatově červené, až ostře vínově červené v zimě a tak vydrží na keři až do jara. Tato barevná hra je na každém místě jiná, přitom spolehlivá a činí z rostliny nápadný klenot v zahradě v období, kdy ostatní rostliny spokojeně spí. Roste velmi hustě a pomalu, svého výškového maxima 1m dosáhne za více jak 20 let. Nestříhá se. Nekvete.

Pěstební nároky a péče

Nandina vyžaduje slunné až mírně přistíněné, teplé stanoviště a propustnou, humózní půdu s dobrou drenáží. Přestože pochází z oblastí východní Asie s vyšší vzdušnou i půdní vlhkostí, je po zakořenění dobře odolná vůči suchu a je mnohem citlivější na zimní přemokření než na letní sucho. Péče se omezuje na občasné zalití v dlouhých obdobích letního sucha a před zimou, zejména u mladých rostlin. Netýkají se jí významné choroby ani škůdci. Řadí se mezi stálezelené až poloopadavé dřeviny, což znamená, že při silnějších mrazech může část listů ztratit a na jaře je znovu nahradí. Protože listy jsou dlouhé a vyrůstají přímo z prutů, může jejich opad působit dojmem, že odpadla celá „větvička“. Mrazuvzdornost se obvykle udává do −20 až −24 °C; u mladých rostlin mohou při silných mrazech namrzat horní části prutů, přičemž rostlina na jaře znovu obráží od báze. Nevhodná jsou exponovaná stanoviště s častým studeným prouděním, jako jsou náhorní plošiny, otevřené vršky kopců bez větrolamů nebo volná pole. V horských oblastech není její pěstování dosud spolehlivě ověřeno.


Poslední revize 27-12-2008.

VELIKOSTI A CENY
MOMENTÁLNĚ NENÍ V PRODEJI
RYCHLÝ NÁHLED CEN A VELIKOSTÍ
MOMENTÁLNĚ NENÍ V PRODEJI
×
Produkt byl přidán do košíku