Monarda didyma 'Balbalmink' BALMY™ PINK zavinutka podvojná
Symbivit Tric (arbuskulární)
Symbivit (arbuskulární)Monarda
Rod Monarda zahrnuje přibližně 16–25 druhů severoamerických aromatických bylin, jejichž historie začíná dávno před Linném, otcem moderní botaniky. Jméno rodu nese po španělském lékaři a botanikovi Nicolási Monardesovi (1493–1588), autorovi slavné knihy Historia medicinal de las cosas que se traen de nuestras Indias Occidentales, která v 16. století představila Evropanům léčivé rostliny Nového světa, přestože Monardes sám Ameriku nikdy nenavštívil. Moderní botanické ustálení rodu provedl až Carl Linné v roce 1753, ale Monardesův vliv zůstal v názvu jako připomínka rané renesanční fascinace americkou flórou. Monardy rostou od Mexika po Kanadu, v lesních lemech, na vlhkých loukách, v nivách i na prérijních okrajích, kde tvoří výrazné barevné ostrůvky a poskytují klíčový zdroj nektaru pro čmeláky a kolibříky. Rod je botanicky soudržný, ale historicky provázený spletitostmi – v 19. století byly některé druhy krátce řazeny k rodům Melissa, Pycnanthemum či Blephilia, než se ustálila jejich samostatnost. Chemicky je rod fascinující: vysoký obsah thymolu a karvakrolu jej spojuje s mateřídouškou a dobromyslí, což vysvětluje jeho tradiční léčivé využití u původních obyvatel i kolonistů. V evropských zahradách se monardy objevily už v 18. století a díky vůni připomínající bergamot získaly přezdívku „bergamot mint“, zatímco v moderních prérijních výsadbách patří k nejvýraznějším letním.
Druh Monarda didyma, zavinutka podvojná, pochází z Apalačských hor, kde měl druh dlouhou kulturní historii ještě před evropským osídlením: původní obyvatelé kmene Onondaga z něj připravovali aromatický nápoj známý jako Oswego tea, který kolonisté později přijali jako symbol odporu proti britskému čaji po Boston Tea Party. Didyma se od ostatních druhů rodu liší intenzivní červenou barvou květů, silnou citrusově‑bergamotovou vůní a mimořádnou atraktivitou pro kolibříky v USA a u nás pro dlouhozobky, kteří ji považují za jeden z nejspolehlivějších zdrojů nektaru. V 19. století se objevuje v amerických zahradnických textech jako „flame flower“, rostlina, která dokáže rozsvítit letní záhony, a její léčivé využití – antiseptické, proti nachlazení, na kožní infekce – je doložené v etnobotanických záznamech. Moderní křížení ji přijalo jako základní druh pro šlechtění červených kultivarů, zatímco fialové odstíny pocházejí převážně z příbuzné Monarda fistulosa; současně je didyma známá svou náchylností k padlí, což vedlo k výběru odrůd s lepší cirkulací vzduchu a k intenzivnímu šlechtění v posledních desetiletích.
BALMY™ PINK je prozatím poslední odrůda monardy ze série BALMY™, kterou v roce 2012 vytvořil Scott Trees pro Ball Horticultural Company v USA. Jedná se o mutaci odrůdy BALMY™ PURPLE. Rostlina je zakrslá a kompaktní, s pevnými, vzpřímenými stonky o výšce kolem 35 cm. Květy jsou světle pastelově růžové a objevují se časně - již začátkem léta a kvetou přibližně do poloviny prázdnin. U nás jsme ji zařadili mezi nejspolehlivěji dlouhodobě kvetoucí letní trvalky. Listy jsou tmavě zelené, přisedlé ke kraťoučkým stonkům, široce kopinaté a mírně zvlněné. Květy jsou jedlé a aromatické listy lze použít do čaje nebo jakéhokoli nápoje na ovonění. Díky kompaktnímu růstu je vhodná i do malých zahrádek a do předních partií. Patentována byla roku 2016 pod č. PP26566.
Poslední revize 25-11-2018
Monarda didyma i její hybridy prospívají na slunném až lehce přistíněném stanovišti s živnou, rovnoměrně vlhkou, ale dobře odvodněnou půdou, která nesmí v létě vysychat ani se v zimě podmáčet. Ačkoli se zavinutky často řadí mezi prérijní trvalky, botanicky patří do vlhčí části prérijního gradientu, takže vyžadují více vláhy než většina suchomilných prérijních druhů. Pro udržení zdraví je zásadní dobrá cirkulace vzduchu, protože právě ta nejvíce omezuje výskyt padlí, k němuž jsou vyšší odrůdy přirozeně náchylné; rostliny proto nesázíme příliš natěsno a po odkvětu je vhodné odstranit staré květy, aby se podpořilo další nasazení. Hybridy s podílem Monarda fistulosa bývají o něco odolnější vůči padlí, ale základ péče zůstává stejný: slunce, vzduch, vláha a pravidelné zmlazování. V sezóně ocení pravidelnou zálivku a přiměřené přihnojení, na těžkých půdách pomáhá přidání kompostu či štěrku pro provzdušnění. Starší trsy je vhodné jednou za dva až tři roky rozdělit a zmladit, čímž se udrží vitalita i bohaté kvetení; na zimu se nadzemní část seřízne a ponechá se jen nízký pažit, který spolehlivě obráží na jaře. Mrazuvzdornost se u většiny odrůd pohybuje kolem –30 až –34 °C, takže v zahradě zimují bez problémů, ale nejsou vhodné do trvalých nádob, kde kořenový bal snadno promrzá a rostliny rychle ztrácejí vitalitu.
