Malus domestica 'COX'S ORANGE PIPPIN' jabloň - středně pozdní, opyl.sk. 3
Symbivit Tric (arbuskulární)
Symbivit (arbuskulární)Malus
Rod jabloní pěstovaných pro plody (Malus domestica) patří k nejvýznamnějším ovocným dřevinám mírného pásma. Nejde o původní druh, ale o domestikovaný hybridní komplex, jehož genom je tvořen převážně M. sieversii z pohoří Ťan‑Šan – genetické analýzy ukazují, že tento druh tvoří až 90 % genomu dnešních kulturních jabloní. Menší podíl pochází z M. orientalis z oblasti Kavkazu a z evropské plané jabloně M. sylvestris, která se na domestikaci podílela spíše okrajově. Přestože rod Malus zahrnuje přibližně 55–60 druhů, jen několik z nich mělo zásadní vliv na vznik jabloně domácí. Botanicky náleží do čeledi růžovitých (Rosaceae), společně s hrušněmi, kdouloněmi či třešněmi.
Jabloň domácí byla člověkem pěstována a šlechtěna po tisíciletí – archeobotanické nálezy dokládají její konzumaci už v době bronzové, zatímco první cílené šlechtění začíná až v antice. Moderní pomologie se rozvíjí od 18. a 19. století, kdy vznikají první stabilní odrůdy známé dodnes. Dnes je jabloň nejpěstovanější ovocnou dřevinou světa, s roční produkcí přesahující 86 milionů tun, a tisíci odrůd lišícími se tvarem, chutí, barvou i dobou zrání. Její rozšíření je však podmíněno klimatem: vyžaduje 800-1200 hodin zimního chladu, takže v subtropech a tropech působí jako vzácná a drahá pochoutka – podobně jako my hledíme na jejich manga či papáje. V Evropě a celém mírném pásmu je natolik doma, že ji považujeme za samozřejmost, přestože její skutečný genetický původ leží hluboko ve středoasijských horách.
My Evropané považujeme jablka za naše domácí zlato – chuťově i zdravotně. Známé anglické přísloví „An apple a day keeps the doctor away“ (Jedno jablko denně odhání lékaře pryč) má kořeny v 19. století ve Walesu, kde se původně říkalo: „Eat an apple on going to bed, and you’ll keep the doctor from earning his bread“ (Jedno jablko před spaním nedovolí lékaři si vydělat). Moderní výzkumy mu dávají překvapivě pevný základ – pravidelná konzumace jablek snižuje hladinu cholesterolu, prospívá srdci, podporuje zdravou střevní mikroflóru, je spojována s nižším rizikem cukrovky i některých druhů rakoviny, posiluje i pomáhá detoxikaci. Polyfenoly působí protizánětlivě a vláknina (zejména pektin) reguluje trávení, takže jablko je skutečně malou lékárnou v kapse. A zároveň skvěle chutná! Kdo by neznal typicky středoevropský štrúdl, jehož nejstarší recept je doložen už z roku 1697 ve Vídni. Z původně dvorského dezertu se stal symbol domácí pohody i v chudých domácnostech, a i když dodnes patří k nejoblíbenějším moučníkům v Rakousku, Česku i Německu, jako všechno dobré prorazil i ve světě, kde jej přijali s nadšením. Mimochodem, za hojnost ovocných alejí podél starých cest v naší zemi vděčíme císařovně Marii Terezii, která během své vlády (1740–1780) nařídila jejich výsadbu. Stromy měly poskytovat stín i ovoce vojákům a poutníkům a zároveň bránit rabování a krádežím jídla ve vesnicích.
Coxova reneta je stará odrůda středně pozdní jabloně, jejíž plody jsou středně velké, oranžově žluté s červeným pruhováním. Dužnina je jemná, šťavnatá, s typickou „Coxovou vůní“, o které se říká, že ji poznáte i poslepu – směs květů, muškátu, citrusů a podzimu. Chuť je vyváženě sladkokyselá, bohatá a vrstevnatá, s dlouhým dozvukem a výrazným kořenitým aroma, které je pro Coxovu renetu typické. Strom roste středně silně, tvoří hustší, kompaktní korunu, která potřebuje pravidelné prosvětlování. Je známý tím, že je náročnější na polohu: chce teplo, slunce a dobrou půdu. Je citlivější k strupovitosti a padlí, takže vyžaduje pečlivou hygienu sadu. Plody se sklízejí koncem září až začátkem října a při dobrém skladování vydrží do prosince či ledna. Je to odrůda, která se nejlépe jí čerstvá – její aroma je tak výrazné, že se často používá do koláčů, štrúdlů a moštů, kde dodá chuťovou hloubku. Vhodnými opylovači jsou například odrůdy James Grieve, Discovery, Gala, Rubín, Idared, Elstar, Spartan, Florina, Cortland a Golden Delicious. Mrazuvzdorná je do cca –30 °C.
Coxova reneta je odrůda s příběhem. Objevil ji anglický zahradník Richard Cox (1766–1845), bývalý pivovarník, který si po odchodu do penze koupil malý dům ve Farnhamu v Buckinghamshiru a začal se věnovat tomu, co ho bavilo nejvíc – zahradě. Pěstoval růže, okrasné keře a ovocné stromy, a právě tam, mezi záhony a starými jabloněmi, se kolem roku 1825 objevilo jablko, které mu změnilo život. Nebylo to plánované křížení, ale šťastná náhoda: semeno z neznámého opylení vyklíčilo a dalo vzniknout stromku, jehož plody měly vůni, jakou Cox nikdy předtím neochutnal. Zahradníci z okolí si začali stromek žádat, pomologické společnosti ho zařadily do katalogů a během několika desetiletí se Coxova reneta stala ikonou viktoriánských zahrad – jablkem, které se objevovalo na stolech, v kuchařkách i v soutěžích o „nejlepší dezertní jablko Anglie“. Ačkoli dnes najdete v registrech několik odrůd nesoucích jeho jméno, většina z nich vznikla až po jeho smrti jako klony, mutace nebo regionální selekce. Richard Cox sám vypěstoval více pokusných odrůd, ale byly to spíše zahradnické experimenty než skutečné objevy – kvality původní Coxovy renety nedosáhla žádná.
Poslední revize 18‑10‑2026
Jabloně nejsou vůbec náročné, co se týče pěstování. Nejlépe prospívají na slunném stanovišti s úrodnou, hlinitou až hlinitopísčitou půdou, která je dobře propustná a mírně vlhká. Optimální je pH od slabě kyselého po neutrální. Nesnášejí trvale podmáčená místa ani extrémně suché a větrné polohy, kde mohou plody snadno opadávat. Mladé tenké stromky a polokmeny upevněte k jednomu kůlu, aby rostly rovně a vysokokmenným formám pořiďte pevný zavětrovací úvaz na první tři roky a po celou tuto dobu (a raději i nadále) udržujte zem nad kořeny čistou bez trávy a plevelů. Hnojení stačí mírné, ideálně organické, ale není nutné. Otázka řezu je dnes vnímána jinak než dříve – většina odborníků se shoduje na tom, že by se řezat neměly vůbec, pouze odstraňovat staré či nemocné větve. Starý zvyk každoročního řezu koncem zimy od předchozích generací totiž vede k tvorbě vlků a přehuštěným korunám bez plodů. Jabloně si při správném stanovišti utvářejí vyrovnanou korunu samy a plodí spolehlivě i bez zásahů. Většina odrůd je velmi mrazuvzdorná a bez problémů zvládá i teploty pod –30 °C, takže v našich podmínkách nevyžadují zimní ochranu. Při sklizni a skladování s plody zacházejte opatrně, protože i drobná otlačení mohou zkrátit jejich trvanlivost.
Veškeré zboží si můžete vyzvednout osobně v prodejně, nebo nechat dodat zvolenou formou dopravy - KURÝREM / AUTEM. Zde je ceník přepravného. Dodáváme i na Slovensko.
Položky označené KURÝREM lze zabalit do krabice a odeslat kurýrem, nebo v případě větší objednávky je odeslat naší dopravou, pokud by balíková služba přesáhla cenu dodání naším vozem. Více o dopravě zde.
Nevíte si rady s objednávkou? Zkuste informace jak objednávat.
Nezáleží na tom, ve které prodejně se rostlina právě nachází. Pokud si ji předem objednáte, připravíme vám ji tam, kde si ji přejete vyzvednout.
Chcete využít slevy pro objednávky listopad / únor? Více informací zde.
- STANDARD - Rostliny této kategorie jsou 1.jakosti s hustotou větví a celkovou šířkou přiměřenou věku a způsobu pěstování v kontejnerech.
- DE LUXE - Do této kategorie patří speciálně vybrané kusy, které na svůj věk a výšku mají velmi husté větvení a celkový luxusní vzhled, zpravidla díky pravidelnému stříhání nebo jiné speciální péči.
- EXTRA - Tyto rostliny jsou již velmi rozrostlé a věkově zralé se solitérním vzezřením.
- HOBBY - Hobby rostliny jsou stejně kvalitní jako naše běžná standard kvalita, ale jsou mladší a tím pádem menší a levnější.
- KEŘ - dřevina, která houstne zejména větvemi rostoucími od země.
- STROM - kmenová dřevina s korunou, kdy kmen má výšku 190-210 cm, není-li v popisu uvedeno jinak. Za obchodní velikost se u stromů považuje obvod kmene ve výšce 1m.
- POLOKMEN, MINIKMEN - kmenová dřevina s nižším kmenem než má strom, výška kmene je uvedena v popisu velikosti.
- ZAVĚTVENÝ OD ZEMĚ - znamená dřevinu, která neroste jako klasický keř, ale má kmen a větve se objevují již od země a pokračují vzhůru podél kmene.
- u TRAV a TRVALEK se většinou uvádí průměr květináče nebo průměr trsu, čímž se odkazuje na hustota trsu.
