Magnolia (syn. 'Red As Red') 'RED AS' magnólie, šácholan
Symbivit Tric (arbuskulární)
Symbivit (arbuskulární)Magnolia
Naši milí magnóliově závislí, je vidět, že v poslední době stoupá zájem zejména o magnóliové křížence se sytě vybarvenými květy červených odstínů. Další krásný hybrid pochází opět z Nového Zélandu a to od jednoho z nejuznávanějších šlechtitelů jménem Ian Baldick. Přestože se jedná o amatérského šlechtitele, magnóliemi se zabývá již od roku 1975 a na svém kontě má několik světově proslulých výtvorů. Jeho zaměření se týká především křížení druhu M. campbellii, která mu učarovala pro své obří květy, ale aby dosáhl vyšší mrazuvzdornosti a sytějších barev květů, křížil ji s jinými, odolnějšími a tmavšími kultivary. Roku 2013 získal nejvyšší ocenění Plant Raisers‘ Award od Královského novozélandského zahradnického institutu za jeho práci na poli šlechtění magnólií a zároveň proslavení země jako jednoho ze světových klíčových přispěvatelů.
Do roku 2021 Ian Baldick vyšlechtil a zaregistroval tyto odrůdy: Alysha, Amber, Ann’s Delight, Ben’s Red, Big Val, Bronwyne, Mount Pirongia, Charisma, Cherry Ripe, Connor, Cressy Garland, Deborah, Double Trouble, Elvira, Gill Day, Golden Joy, Grant David, Hollywell, Ian’s Cerise, Ian’s Giant Red, Ian’s Red, Joy Bells, Kieran, Little Darling, Livingstone, Pink Parasol, Pink Sensation, Pretty Pink, Purple Cracker, Purple Sensation, Red As Red, Royal Alma, Ruth, Shirley’s Perfume, Southern Red, Strawberry Fields, Sunshine, Sweetheart, Tyler James, Ula.
Novozélandská magnólie Red As (někdy zmiňovaná jako Red As Red) od Iana Baldicka je křížencem mezi odrůdami Pickard’s Ruby a Vulcan a na trhu je od roku 2004. Tvoří nádherné, pohárkovité květy sytě purpurově růžové barvy hlavně zvenčí, zevnitř jsou plátky o stupeň světlejší a pokládá se za jednu z nejsytěji vybarvených magnólií vůbec. Vykvétá o něco později než nejranější druhy, ale dříve než pozdní hybridy. Stejně jako u mnoha jiných kvetoucích dřevin, i této magnólii trvá pár let po výsadbě, než její květy nabydou na barevné sytosti – mladé keře mají květy mnohem světlejší.
Nese v sobě geny druhů soulangeana a campbellii, což jsou větší dřeviny s krásně tvarovanými květy, ale zároveň i druhu liliiflora, díky kterému je celkový habitus kompaktnější a růst je pomalejší, což dá vyniknout množství květů i na menších rostlinách. Přesto je dobré počítat s výškou kolem 4 metrů v úplné dospělosti a šířkou asi 3 m. Opadavé listy jsou středně zelené, široce oválné až obvejčité a poměrně velké.
Magnólie se nestříhají. Pouze pokud potřebujete vytvarovat keř, omezit vzrůst nebo udělat výchovný řez mladé rostlině rychle napěstované do nevzhledného tvaru, učiňte tak co nejdříve po dokvětu, aby stihla nasadit poupata na příští rok. Mějte na paměti, že každá magnólie může na řez reagovat rozdílně.
Opadavé magnólie potřebují vlhkou, mírně až velmi kyselou zem a umístění na plném slunci nebo v lehkém polostínu. Mají mělké kořeny, které sbírají živiny hlavně při horní vrstvě země, proto je důležité při výsadbě věnovat největší pozornost přisypání kvalitní rašeliny, eventuálně s příměsí dlouhodobě rozpustného hnojiva, nad kořeny seshora. Ale pozor na zasazení příliš hluboko, nesjpíše jí tak vykopete hrobeček. Zasaďte ji tam, kde v okolí cca 2 m od středu keře nebudete nic kopat ani rýt – tato kráska není zrovna družná a je chamtivá – nemá ráda, když ji otravujete u kořenů, kterými se rozroste doširoka kolem sebe. Ocení stanoviště chráněné před ostrým větrem a zamulčování kořenů, aby neztrácela vlhkost v žádném ročním období. Mrazuvzdorná je do min. -23 °C a probíhá další testování.
Poslední revize 14-01-2025
