Magnolia 'JUDY ZUK' magnólie, šácholan
Magnolia
Program na šlechtění žlutě kvetoucích magnólií v Brooklynské botanické zahradě v americkém New Yorku započal roku 1953 a do svého ukončení v roce 1991 měl na svém kontě 8 fascinujících hybridů, které doteď brázdí zahradami mírného pásu celého světa a dost možná máte některou z nich na své zahradě, aniž byste o tom věděli. Patří sem odrůdy Evamaria, Elizabeth, Yellow Bird, Hattie Carthan, Marillyn, Lois, Judy Zuk a Black Beauty. Jako první šlechtitelé vůbec použili pro dosažení žluté barvy tzv. okurkovou magnólii (M. acuminata) se zelenožlutými květy a druhým rodičem byla nejčastěji M. liliiflora. Vtipné je, že některé z výsledných odrůd nejsou žluté ani za mák, ale sami uznáte, že stály za zachování.
Judith D. Zuk (1951-2007) byla americká zahradnice a ochránkyně přírody, absolventka prestižní Rutgers univerzity, kde se šlechtí mnohé nádherné rostliny, ze kterých se jich už několik dostalo i k nám. Mezi lety 1990 a 2005 působila jako prezidentka Brooklynské botanické zahrady a během jejího vedení se jí podařilo získat velké množství prostředků na její rozšíření a obnovení zastaralých oblastí. Krátce po svém odchodu do důchodu byla na její počest pojmenovaná jedna z nově vyšlechtěných magnólií roku 2005 jako Judy Zuk.
Magnólie Judy Zuk je kříženec mezi. M. acuminata, M. liliiflora a M. stellata a představená byla roku 2007. Jedná o poměrně štíhlou odrůdu, která nese znaky všech svých rodičů – od každého něco: žlutou barvu květů od M. acuminaty s růžovým nádechem od M. liliiflory a protáhlý tvar okvětních plátků od M. stellaty. Barva květu je zajímavě proměnlivá – na žlutém základu se prolínají nachové plamínky a zvenčí zelená patina. Květ je spíše liliovitý, velký, při úplném rozkvětu má rozpětí 20-25 cm a na starších rostlinách údajně až 30 cm. Vykvétají přibližně od poloviny dubna společně s rašením nových listů. Ty jsou opadavé, svěže zelené, krátce obvejčité, 15-25 cm dlouhé.
Magnólie se nestříhají. Pouze pokud potřebujete vytvarovat keř, omezit vzrůst nebo udělat výchovný řez mladé rostlině rychle napěstované do nevzhledného tvaru, učiňte tak co nejdříve po dokvětu, aby stihla nasadit poupata na příští rok. Mějte na paměti, že každá magnólie může na řez reagovat rozdílně.
Opadavé magnólie potřebují vlhkou, mírně až velmi kyselou zem a umístění na plném slunci nebo v lehkém polostínu. Mají mělké kořeny, které sbírají živiny hlavně při horní vrstvě země, proto je důležité při výsadbě věnovat největší pozornost přisypání kvalitní rašeliny, eventuálně s příměsí dlouhodobě rozpustného hnojiva, nad kořeny seshora. Ale pozor na zasazení příliš hluboko, nesjpíše jí tak vykopete hrobeček. Zasaďte ji tam, kde v okolí cca 2 m od středu keře nebudete nic kopat ani rýt – tato kráska není zrovna družná a je chamtivá – nemá ráda, když ji otravujete u kořenů, kterými se rozroste doširoka kolem sebe. Ocení stanoviště chráněné před ostrým větrem a zamulčování kořenů, aby neztrácela vlhkost v žádném ročním období. Mrazuvzdorná je do min. -29 °C.
Poslední revize 10-01-2025
