Home > Katalog > Magnolia 'FELIX' (syn. 'Felix Jury', 'Meganolia'®)
1555_1.jpeg
Ilustrační foto.
1555_2.jpeg 1555_3.jpeg

Magnolia 'FELIX' (syn. 'Felix Jury', 'Meganolia'®) šácholan, magnólie

vzrůst
vyšší keř
běžná výška
2-3,5m
běžná šířka
1,5-2m
kategorie list
listnatý opadavý
barva listů
světle zelená
kategorie květ
nápadné květy
barva květů
sytě růžová
doba kvetení
duben-květen
nároky na slunce
slunce a polostín
nároky na půdu
kyselá až neutrální
nároky na vlhkost půdy
rovnoměrně vlhká (nevysychavá)
USDA zóna (nejnižší)
5b   (do -27°C)
kód zimní ochrany
 
pro zóny 5+6
Kód zimní ochrany zóna 5+6
pro zónu 7
Kód zimní ochrany zóna 7
mykorhizní přípravek
zařazena do kategorií

Magnolia

Celý rod Magnolia patří mezi nejstarší kvetoucí rostliny na Zemi, s fosilními nálezy starými více než 95 milionů let, doloženými z období křídy v Severní Americe, Evropě i Asii. Dokážete si představit, jak kolem nich dupali třeba dinosauři a nad korunami létali pterosauři? Evolučně se magnólie vyvinuly dokonce ještě dříve, než se objevily včely, a proto jsou jejich květy přizpůsobeny opylování brouky – mají pevné, voskovité okvětní lístky a odolné reprodukční orgány, které snesou hrubší zacházení těchto opylovačů. Dnes zahrnuje kolem dvou set druhů rozšířených hlavně ve východní a jihovýchodní Asii a ve východní části Severní Ameriky, což odráží dávné propojení kontinentů a podobnost tehdejších klimatických pásem. V Asii se magnólie objevují v tradiční medicíně i zahradní kultuře už po staletí, v Severní Americe měly význam v domorodých tradicích a v Evropě se začaly pěstovat až od 18. století, kdy je botanici přiváželi do prvních sbírek. Rod popsal francouzský botanik Charles Plumier (1646–1704), který jej pojmenoval na počest Pierra Magnola (1638–1715), významného systematika své doby. Taxonomie magnólií byla dlouho nejednotná – některé skupiny byly vedeny jako samostatné rody, například Michelia nebo Manglietia, ale moderní molekulární výzkumy je opět spojily do jediného rodu Magnolia. 

Hybridní magnólie vznikají z několika klíčových rodičů, kteří se v moderním šlechtění objevují znovu a znovu díky svým výrazným vlastnostem. Základním stavebním kamenem je Magnolia denudata, starobylý čínský druh s čistě bílými, voskovitými květy a pevnou stavbou pupenů, který do hybridů přináší eleganci, rané kvetení a výraznou vůni. Magnolia liliiflora dodává hybridům syté purpurové odstíny a kompaktnější růst, což je důvod, proč se právě její geny objevují v populárních křížencích typu M. × soulangeana. Magnolia kobus je ceněna pro svou odolnost, spolehlivost a schopnost růst i v chladnějších oblastech, takže se používá jako rodič, který hybridům předává pevnou stavbu větví a ochotu kvést i v méně příznivých podmínkách a často i jako podnož pro roubování. Magnolia stellata přidává jemnost, hvězdovitý tvar květů a mimořádnou ranost, díky níž se některé hybridy otevírají už na samém začátku jara. V posledních desetiletích se do šlechtění zapojuje také Magnolia acuminata, severoamerický druh se žlutozelenými květy, který umožnil vznik celé palety žlutokvětých hybridů – od jemně krémových až po sytě kanárkové odstíny. 

Šlechtění magnolií má neobyčejně bohatou historii, kterou formovalo několik výrazných osobností, z nichž každá posunula rod jiným směrem. Étienne Soulange‑Bodin (1774–1846) dal světu první velkokvěté hybridy a ukázal, že magnólie lze křížit s ohromujícím efektem, čímž položil základ evropské tradici. Max Löbner (1864–1934) přinesl spolehlivost do chladnějších oblastí díky hybridu M. × loebneri, který dodnes patří k nejodolnějším. Ernest Henry Wilson (1876–1930) zásadně rozšířil genetickou základnu rodu, když do Evropy a Ameriky přivezl desítky botanických druhů z Číny, bez nichž by moderní šlechtění vůbec nebylo možné. Phil Savage (1917–2000) otevřel zcela novou barevnou kapitolu, když využil M. acuminata k vytvoření prvních skutečně žlutých hybridů, a August Kehr (1914–1998) posunul hranice díky práci s polyploidií, která umožnila vznik větších, sytějších a odolnějších květů. Novozélandská rodina Jury – Felix Jury (1910–1995), Les Jury (1930–2019) a Mark Jury (1950) – vtiskla magnóliím eleganci, barvu a kultivovanost, které dnes sběratelé považují za vrchol estetického šlechtění. Vance Hooper (1952) navázal moderními kultivary s temnými, téměř vínovými květy a kompaktním růstem, zatímco Todd Gresham (1922–1985) vytvořil robustní, velkokvěté hybridy s mimořádnou vitalitou. Současnou éru reprezentuje Koen Camelbeke (*1960), který propojuje botanickou přesnost s moderním šlechtěním a zaměřuje se na hybridy s pozdním kvetením, jež unikají jarním mrazům. Společně tvoří linii nadšenců, kteří z magnolií udělali jeden z nejdynamičtěji se vyvíjejících rodů okrasných dřevin na světě.

 

Popis rostliny

Magnólie Felix (rovněž prodávána pod názvem Felix Jury a dokonce i Meganolia®) je nedávnou novinkou na poli těchto novozélandských krasavic, kterou vyšlechtil Mark Jury a pojmenoval na počest svého otce, který se šlechtěním magnólií začal zabývat již v polovině minulého století a naštěstí se dožil prvních květů, bohužel už ne jejího uvedení na trh a celosvětového úspěchu.

Felix je křížencem mezi purpurovou odrůdou Vulcan a super-velkokvětou odrůdou Atlas. Výsledek je rovněž velký: rozpětí plně otevřeného květu odrůdy Felix čítá až 30 cm! Barva je neméně tak úchvatná jako jeho velikost. Okvětní plátky jsou sytě růžové až červenavě purpurové zevnitř i zvenčí, ale světlejší než temně vínový Vulcan. Vzduch kolem sebe sytí překrásnou vůní. Květy se objevují na holém dřevě bez listí a jsou tak výrazné co do velikosti i barvy, že vypadají, jako když na opadaný strom přiletí hejno obřích motýlů s kulatými křídly temně růžové barvy. Kvetení trvá dost dlouho, jednotlivé květy vydrží čerstvé až 9 dnů.

Opadavé listy jsou zelené, světlejší než na většině magnólií. Rostlina roste jako keř nebo menší strom v kompaktním tvaru, poměrně štíhle s předpokládanou výškou kolem 3,5-4m a poloviční šířkou ve středoevropských podmínkách. Magnólie se nestříhají. Pouze pokud potřebujete vytvarovat keř, omezit vzrůst nebo udělat výchovný řez mladé rostlině rychle napěstované do nevzhledného tvaru, učiňte tak co nejdříve po dokvětu, aby stihla nasadit poupata na příští rok. Mějte na paměti, že každá magnólie může na řez reagovat rozdílně.

Poslední revize 04-03-2012

Pěstební nároky a péče

Opadavé magnólie mají všechny velmi podobné nároky. Vyžadují slunné až lehce přistíněné stanoviště s hlubší, humózní a rovnoměrně vlhkou půdou, která nesmí být těžká ani trvale podmáčená; nejlépe prospívají v půdách mírně kyselých až neutrálních, kde mohou bez stresu vytvářet silný kořenový systém. V prvních letech po výsadbě ocení mulč z listovky, který udržuje stabilní vlhkost a chrání mělké kořeny před letním přehříváním i zimním promrzáním. Nikdy nedělejte hlubokou jámu, aby se kořeny neutopily ani neudusily, a vysazujte je tam, kde v okruhu alespoň dvou metrů nebudete nic kopat ani rýt – magnólie nejsou družné a nesnášejí rušení v kořenové zóně, která se rozprostírá široce kolem rostliny (kopání, rytí ani dupání). Pokud je vysazujete jako solitéru s obrubníkem, umístěte jej minimálně 1,5 metru od středu kmínku. 
Řez se provádí jen tehdy, je‑li nezbytný pro redukci výšky nebo odstranění nemocných větví, a vždy hned po odkvětu, protože pozdější zásah by odstranil založené květní pupeny; většina druhů však na řez reaguje citlivě a snadno ztratí svůj přirozeně pěkný tvar. V suchých obdobích je hlavně u mladých rostlin důležitá doplňková zálivka, zatímco starší exempláře jsou překvapivě tolerantní k občasnému suchu i krátkodobému přemokření – vlhko jim obecně vyhovuje. Většina hybridů je citlivá na silný vítr a exponovaná stanoviště, zejména velkolisté odrůdy, kterým může vítr potrhat mladé a nevyzrálé listy. Žlutokvěté hybridy snášejí o něco více slunce a tepla, zatímco kříženci s Magnolia stellata a M. kobus lépe zvládají chladnější polohy a časné jarní výkyvy. Všechny hybridní magnólie jsou pro člověka i domácí zvířata nejedovaté, a přestože některé druhy tvoří plody, nejsou určeny ke konzumaci. Mrazuvzdornost se liší podle rodičů, ale většina moderních hybridů spolehlivě snáší teploty mezi –23 a –30 °C, zatímco žlutokvěté linie a stálezelené typy mohou vyžadovat lehkou zimní ochranu.

 

VELIKOSTI A CENY
náhled zboží typ objem kont. velikost kvalita cena ve které prodejně způsob odeslaní počet ks
špičák
6L
výška 50-60 cm
STANDARD
2 390 Kč
CHLUMEC
keř
30L
výška 150-175 cm
STANDARD
9 270 Kč
CHLUMEC
RYCHLÝ NÁHLED CEN A VELIKOSTÍ
špičák
výška 50-60 cm
2 390 Kč
keř
výška 150-175 cm
9 270 Kč

Veškeré zboží si můžete vyzvednout osobně v prodejně, nebo nechat dodat zvolenou formou dopravy - KURÝREM / AUTEM. Zde je ceník přepravného. Dodáváme i na Slovensko.

Položky označené KURÝREM lze zabalit do krabice a odeslat kurýrem, nebo v případě větší objednávky je odeslat naší dopravou, pokud by balíková služba přesáhla cenu dodání naším vozem. Více o dopravě zde.

Nevíte si rady s objednávkou? Zkuste informace jak objednávat.

Nezáleží na tom, ve které prodejně se rostlina právě nachází. Pokud si ji předem objednáte, připravíme vám ji tam, kde si ji přejete vyzvednout.

Chcete využít slevy pro objednávky listopad / únor? Více informací zde.

Vysvětlivky
  • STANDARD - Rostliny této kategorie jsou 1.jakosti s hustotou větví a celkovou šířkou přiměřenou věku a způsobu pěstování v kontejnerech.
  • DE LUXE - Do této kategorie patří speciálně vybrané kusy, které na svůj věk a výšku mají velmi husté větvení a celkový luxusní vzhled, zpravidla díky pravidelnému stříhání nebo jiné speciální péči.
  • EXTRA - Tyto rostliny jsou již velmi rozrostlé a věkově zralé se solitérním vzezřením.
  • HOBBY - Hobby rostliny jsou stejně kvalitní jako naše běžná standard kvalita, ale jsou mladší a tím pádem menší a levnější.
  • KEŘ - dřevina, která houstne zejména větvemi rostoucími od země.
  • STROM - kmenová dřevina s korunou, kdy kmen má výšku 190-210 cm, není-li v popisu uvedeno jinak. Za obchodní velikost se u stromů považuje obvod kmene ve výšce 1m.
  • POLOKMEN, MINIKMEN - kmenová dřevina s nižším kmenem než má strom, výška kmene je uvedena v popisu velikosti.
  • ZAVĚTVENÝ OD ZEMĚ - znamená dřevinu, která neroste jako klasický keř, ale má kmen a větve se objevují již od země a pokračují vzhůru podél kmene.
  • u TRAV a TRVALEK se většinou uvádí průměr květináče nebo průměr trsu, čímž se odkazuje na hustota trsu.
×
Produkt byl přidán do košíku