Ilex crenata 'EUROTAL' cesmína vroubkovaná
Ilex
Rod Ilex, česky cesmína, je velmi rozsáhlý a zahrnuje více než 400 druhů stálezelených i opadavých keřů a stromů, rozšířených od tropů Jižní Ameriky přes subtropy Asie až po mírné pásmo Evropy. Kromě možnosti pestrých listů je jejich největší výhodou stálezelenost, alespoň u většiny druhů, takže skvěle doplní opadavé stromy a keře v době vegetačního klidu. Navíc existuje mnoho těch, které přirozeně postrádají trny, což potěší i odpůrce pichlavých keřů. Zahradnicky nejvýznamnější jsou druhy východoasijské, mezi nimiž vyniká cesmína vroubkovaná (Ilex crenata). Tento druh byl popsán roku 1784 švédským botanikem Karlem Petrem Thunbergem (1743–1828), který jej objevil během svého pobytu v Japonsku.
Cesmíny vroubkované jsou velmi užitečné a elegantní stálezelené keře, které si mnozí na první pohled spletou s buxusy nebo lonicerami díky jejich drobným, lesklým listům. Právě tato podobnost je předurčila stát se ideální náhradou za pravé buxusy, které v Evropě postupně mizí pod tlakem masivní invaze zavíječe buxusového a také kvůli houbové chorobě známé jako volutelová spála, jež decimuje porosty zejména na Britských ostrovech. Japonské cesmíny jsou přitom beztrnné, nabízejí širokou škálu tvarů a velikostí a vyžadují jen minimální péči. Protože jsou přirozeně dost proměnlivé, často se objevují nové mutace a odrůdy, kde každá je trošku jiná než ta předchozí a z každé novinky máme samozřejmě radost.
Jedním z nejhezčích stálezelených půdopokryvných keřů je bezesporu tato cesmína vroubkovaná, která se navíc pyšní evropským jménem i původem. Její kultivar Eurotal pochází z Německa a má hustý přízemní růst, spolehlivě se rozbíhající do stran, aniž by vyholoval starší větvičky. Má sytě až tmavě zelené listy podobné buxusům. Je výborná jako podsada vyšších a jinak tvarovaných stálezelených keřů do skupin nebo jako samostatně zasazená solitéra do předzahrádek a ke vchodům. Plody jsou drobné, lesklé, černé kuličky.
Cesmína vroubkovaná je tolerantní k většině typů půd kromě těžkých jílovitých, ale nejlépe prospívá v dobře odvodněné, rovnoměrně vlhké a kyselé zemině, občas obohacené pomalu rozpustným hnojivem. Má silný kořenový systém, který zvládá i horší podmínky a bez problémů se přizpůsobí i omezenému prostoru v nádobách a nepůsobí dojmem strádání. Je mrazuvzdorná přibližně do −27 °C a vhodná i pro venkovní pěstování v kontejnerech s dobrým odtokem vody, kde je však nutné zajistit častější, ale opatrnou zálivku, a to i v zimních měsících.
Poslední revize 01-03-2007;03-04-2026
