Hydrangea paniculata ('Vlasveld02') CONFETTI hortenzie latnatá
Symbivit Tric (arbuskulární)
Symbivit (arbuskulární)Hydrangea
Hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata) je opadavý keř či menší strom původem z východní Asie, přirozeně se vyskytující v horských lesích a údolích Číny, Koreje, Japonska a na ruském Sachalinu. Vyznačuje se výrazně kuželovitými latami složenými z drobných fertilních a nápadných sterilních kvítků, které se během sezóny mění z bílé přes růžovou až po vínovou a vysokou snášenlivostí pro přímé slunce. Druh byl botanicky popsán v roce 1829 německým lékařem a botanikem Philippem Franzem von Sieboldem (1796-1866), který jej objevil během svého působení v Japonsku. Do Evropy se dostala prostřednictvím botanických sbírek a expedic v 19. století, přičemž první kultivary jako 'Grandiflora' či 'Floribunda' se začaly šířit v zahradní kultuře až koncem 19. století.
Významným mezníkem ve šlechtění hortenzie latnaté byla expedice amerického dendrologa Charlese Sprague Sargenta do Japonska v roce 1892. Tehdy přivezl semena, z nichž se v následujících letech podařilo vypěstovat kultivar ‘Praecox’ – první doloženou odrůdu s časným kvetením. O jeho kráse se psalo už v roce 1897 v časopise Garden and Forest, a když se rostlina rozšířila do kultury, označil ji Sargent roku 1922 za jeden z nejkrásnějších keřů v Arnoldově arboretu. Původní exemplář tam dodnes roste jako živá botanická památka starší než 100 let.
CONFETTI je obchodní jméno pro hortenzii, kterou v Holandsku vyšlechtil Peter Vlasveld pod názvem Vlasveld02. Květenství jsou vzpřímené, bohaté, až 30 cm dlouhé, kuželovité laty plné sterilních (velkých) i fertilních (drobných) květů. Při rozkvětu jsou bílé a brzy začínají odspodu růžovět do velice něžného, nekřiklavého odstínu. Ta kombinace bílé a růžové je jako čerstvě natočená dvoubarevná zmrzlina a i když to může znít přeslazeně, ty květy nejsou v žádném případě kýčovité ale jednoduše boží. Jednotlivá patra květů jsou dobře oddělená, takže květenství působí vzdušně, přesto nikoli řídce. Opadavé listy jsou sytě zelené, oválně vejčité. Stonky jsou kombinací oranžové, hnědé a červené barvy. Keř roste vzpřímeně a její větve jsou rovnoměrně nasměrované do všech stran, díky čemuž nepůsobí strnule.
Poslední revize 25-08-2015
Latnaté hortenzie prospívají nejlépe na plném slunci, ale bez potíží zvládnou i lehký polostín, pokud mají dostatek vláhy. Půdní typ pro ně není zásadní, ale v živné, hlubší a dobře propustné zemině vytvářejí největší květy a nejpevnější trsy. Po výsadbě potřebují pravidelnou zálivku, protože mělký kořenový systém v prvních dvou letech rychle vysychá; jakmile zakoření, snesou i krátký letní přísušek, i když v rovnoměrně vlhké půdě budou zdravější a méně náchylné k vadnutí v horku. Velmi dobře reagují na hnojení, ale je vhodné volit hnojiva s nižším obsahem dusíku, aby se podpořilo kvetení a ne příliš bujný růst na úkor pevnosti výhonů. Snášejí jakoukoli světovou stranu i široký rozsah pH půdy. Každé jaro před rašením vyžadují hluboký řez – ponechat přibližně 10 až 20 cm loňských větví, protože kvetou výhradně na nových výhonech. V nádobách rostou dobře, ale vyžadují častější zálivku a chráněné místo před prudkým větrem, který může u těžších květenství lámat mladé výhony. Stromkové formy potřebují pevný zavětrovací úvaz, který bude nutné po 4 až 5 letech obnovovat, aby unesl budoucí tíhu velké koruny. Mrazuvzdornost sahá přibližně k –34 °C.
