.jpg)
Hydrangea arborescens 'Kolmakilima' LAVALAMP ANNABELLE hortenzie stromečkovitá
Symbivit Tric (arbuskulární)
Symbivit (arbuskulární)Hydrangea
Rod hydrangea zahrnuje přibližně 70–75 druhů dřevin, které se přirozeně vyskytují především ve východní Asii, menší část také v Severní a Jižní Americe. Největší druhová rozmanitost je v Japonsku a Číně, kde se hortenzie staly součástí kulturní krajiny i zahradní tradice. První vědecký popis rodu publikoval Carl Linné roku 1753 ve svém díle Species Plantarum. Pozdější botanické výzkumy doložily i fosilní nálezy hortenzií ze třetihor v Severní Americe, což ukazuje na jejich dlouhou evoluční historii. Do Evropy se hortenzie dostaly koncem 18. století díky botanickým expedicím a rychle se staly oblíbenými okrasnými keři.
Druh Hydrangea arborescens, česky hortenzie stromečkovitá, má poněkud zavádějící jméno, protože se stromkem nemá pranic společného – existuje výhradně ve formě keře. Jde o opadavou dřevinu pocházející z východní části Severní Ameriky, kde roste na okrajích lesů, ve světlých hájích a ve vlhkých údolích. Vědecky byla popsána roku 1789 americkým botanikem Williamem Bartramem (1739–1823), jednou z klíčových osobností raného poznávání severoamerické flóry. Do evropského botanického povědomí se dostala na přelomu 18. a 19. století prostřednictvím sběrů a výměn mezi americkými a evropskými zahradami, především v Anglii a Francii, kde byla zpočátku pěstována spíše jako botanická zajímavost. Zásadní zlom v jejím zahradním využití přinesl kultivar ‘Annabelle’, nalezený v polovině 20. století v americkém státě Illinois. Jeho velká, kulovitá květenství a schopnost bohatě kvést i po silném řezu vytvořily nový standard, podle něhož byla Hydrangea arborescens po desetiletí posuzována. Postupně se však ukázaly i slabiny tohoto typu, především měkké stonky náchylné k poléhání a omezená barevná variabilita. Právě tyto limity se staly impulzem pro moderní šlechtění, které dnes přináší kultivary s pevnějšími stonky a květy v jemně i sytě růžových, a dokonce i zelenkavých odstínech.
LAVALAMP SUBLIME je unikátní hortenzie s velkými, plnými květenstvími, která se objevují od června v jemně zelenkavých tónech a postupně přecházejí do krémově bílých odstínů. Květenství jsou polokulovitá až kulovitá, pevně držená nad listy, a zachovávají si tvar i v plném květu. Opadavé listy jsou velké, svěže zelené, s typickou měkkou texturou druhu, a vytvářejí klidné pozadí pro výrazná květenství. Keř roste vzpřímeně a pravidelně, s pevnými, dobře vyzrálými stonky, které spolehlivě nesou i velká květenství bez poléhání. Celkový habitus je dómovitý, kompaktní a velmi hustý, což dává rostlině upravený a stabilní vzhled po celé vegetační období. Odrůdu vyšlechtil Peter Rudolf Kolster z nizozemské společnosti Kolster Holding BV. Kultivar je chráněn evropskými právy PBR pod číslem EU 34653 z roku 2013 a americkým patentem PP29853 uděleným v roce 2018.
Hortenzie stromečkovité patří ke spolehlivým a bezproblémovým zahradním keřům, a právě proto si získaly takovou oblibu. Kvetou od června na plně olistěných keřích a do záhonů s keři i trvalkami vnášejí kompaktní, přesto bohatě kvetoucí hmotu. Dobře uplatní i v kombinacích s rostlinami v kontrastních odstínech. Nebojte se experimentovat a sáhnout po výraznějších barvách trvalek – fialových šalvějích, zlatožlutých úpolínech či kuklících, tmavolistých ploštičnících nebo popelivkách, stejně jako po rudých a purpurových lobelkách. Vždy je však třeba mít na paměti, že hortenzie mají rády vlhčí půdu, a proto je vhodné vybírat okolní rostliny s podobnými nároky. Pokud dáváte přednost klidnějším kompozicím založeným spíše na textuře než na barvě, výborně se osvědčí kombinace s kapradinami, jejichž krajkově dělené vějíře jemně vyvažují jednodušší listy hortenzie. LAVALAMP SUBLIME vypadá krásně i v nádobách a v moderních jednodruhových ambientních kompozicích, kde vynikne její pravidelný tvar a nabídne parádu na dlouhé období, zejména když po odkvětu odstraníte zasychající květenství, což podpoří násadu nových květních poupat na konec léta.
Poslední revize 16-03-2026
Pěstování hortenzie stromečkovité je poměrně snadné. Nejlépe prospívá na slunci nebo v lehkém polostínu, kde má dostatek světla, aby se stonky nevytahovaly za sluncem. Zvládá i celodenní úpal, pokud ji v suchém období občas zalijete; úplné sucho nesnáší a při nedostatku vody rychle vadne, listy hnědnou a květenství se zmenšuje. Zálivku navíc jí dopřejte hlavně během tvorby květů. Snese i krátkodobé přemokření, ale trvale podmáčené stanoviště jí škodí. Půda by měla být hluboká, humózní a dobře propustná, na pH nezáleží. Vhodné je mulčování, které udržuje půdu chladnou a vlhkou a zároveň chrání kořeny. Hnojení není nutné, ale je možné keř podpořit po narašení listů a poté před tvorbou květů vyváženým hnojivem bez přemíry dusíku, ideálně organickým. Řez je nutný a provádí se brzy na jaře (případně před zimou v oblastech s mírnými zimami), protože po zpětném řezu nabídne pevnější stonky a větší květy. Seřízněte ji tudíž hluboko – odstraňte až 80 % délky větví z předchozího roku. Zvládne i pěstování v nádobách, kde vyžaduje pravidelnou zálivku a hnojení, ale lépe prospívá v záhonech. Není jedovatá ani alergenní, snáší mrazy minimálně do –34 °C, a některé zdroje uvádějí, že se pěstuje i v zóně 3, což odpovídá –40 °C.
