Hibiscus syriacus 'Minsygdrou02' POMPEI® ibišek syrský

Ibišky syrské nešlechtí mnoho pěstitelů, takže najde-li se někdo, kdo se jim věnuje cíleně a dlouhodobě, brzy se ve svém oboru stane uznávaným. Jednou takovou významnou šlechtitelskou stanicí je Hortival Diffusion ve Francii, což je nové jméno pro školku Minier založenou už roku 1838 v Anjou. Šlechtěním ibišků se zabývají již od 60. let minulého století a prvním vedoucím programu byl Claude Bellion. Za jeho vedení vznikly velkokvěté odrůdy jako Pink Giant a Russian Violet (1970). Jeho štafetu poté převzal Patrick Pineau a nyní (r. 2025) je šéfem programu Pierre Chaussard. Díky nim již známe například vylepšené starší odrůdy jako SUP’BRIDGE nebo SUP‘HEART, plnokvětou sérii French Cabaret®, sérii Chateau®, která se zatím těší popularitě hlavně v USA. Nové kultivary se objevují dál a dál a díky našemu dlouhodobému partnerství se školkou Minier jsme hrdí na to, že můžeme představovat jejich nejnovější šlechtitelské úspěchy, jakmile jsou uvedeny na trh.

Když se řekne POMPEI®, většině z nás se vybaví slavné římské město, které před staletími pohřbily tuny sopečného popela. Možná právě představa žhnoucí energie a dramatických barev erupce inspirovala tvůrce tohoto ibišku syrského k pojmenování, jež odkazuje na stejnou intenzitu – květy totiž září na dálku jako výbuch sopky, ovšem tentokrát jen obrazně a zcela bezpečně. Mají sytě malinově růžový odstín a průměr až 10 cm, což řadí tuto odrůdu mezi nejvelkokvětější v rámci druhu. Jsou poloplné – pět velkých okvětních plátků doplňuje věnec menších, zakrnělých, které částečně zakrývají světlounce krémový sloupek s bliznami a prašníky, typický pro celou čeleď slézovitých (např. sléz či topolovka). Uprostřed najdete i malé rudé očko, které je rovněž téměř zakryté drobnějšími plátky. Keř roste středně rychle (20–30 cm ročně) a dorůstá výšky 2–3 metry, přičemž si zachovává vzpřímený, hustě větvený habitus. Poprvé byl představen v roce 2024 a je chráněn patentem č. PP36672 z roku 2025.

Opadavé listy jsou 5-7 cm dlouhé, trojcípé, mělce laločnaté, středně až tmavě zelené. Jako u většiny v létě kvetoucích dřevin raší dost pozdě, tak si nedělejte zbytečné starosti, že třeba zmrznul, jestliže ještě v dubnu na keři nic neuvidíte. Pokud začnou žloutnout a opadávat, je rostlina momentálně přelitá nebo se ještě nestihla prokořenit. Má dužnaté kořeny, které si dobře poradí s dočasným nedostatkem vody. 

Pravidelný řez ibišků není vhodný, protože rostliny samy od sebe tvoří pěkné keře, jsou-li v dostatečně vlhké půdě. Přesto mnoho pěstitelů každoroční řez doporučuje pro získání větších květů. Nevýhodou zůstává, že radikálně zakrácené keře vykvétají později a některé odrůdy mají poněkud měkké nové výhony, které se pak mohou se ohýbat. Jediný řez, který doporučuji, je zkrácení již velkého, dospělého keře, vždy zjara před rašením a řezat můžete až o 80 %. 

Co se typu země týče, ibišek je vcelku nenáročný. Pouze starší rostliny při přesazování nemají rády rašelinu. Zem musí být každopádně rozumně propustná, středně živná ale nepřehnojená. Milují vodu, takže pokud si pohlídáte, že čerstvě vysazené rostliny se neutopí, můžete je umístit i tam, kde se během vegetační sezóny mají šanci dobře napít. Pro lepší násadu květů i jejich velikost můžete použít selektivní hnojiva na bázi fosforu (na tvorbu květů), ale není to nutné. Umístěte jej na přímé slunce = vyžaduje úpal. Plně mrazuvzdorný do min. -27 °C, ale zřejmě snese ještě silnější mráz. Není vhodný do nádob.

Poslední revize 31-08-2025.