.jpg)
Heuchera (Berry series) 'Ifhepr' CRANBERRY dlužicha
Symbivit Tric (arbuskulární)
Symbivit (arbuskulární)Heuchera
Dlužichy jsou nenáročné, zato velmi nápadné trvalky, které si získaly oblibu díky svým krásným listům a drobným květům, někdy i v bohatých květenstvích. Vytvářejí husté trsy s listy, jejichž barevná škála je dechberoucí. Botanický rod Heuchera dostal jméno podle Johanna Heinricha von Heuchera (1677–1746), německého lékaře a profesora. V přírodě se vyskytuje kolem 37 druhů, ale přesné rozdělení je trochu oříšek – rostliny se často kříží mezi sebou a květy významně mění tvar, jak rostlina dozrává. Není divu, že se jejich křížením zabývá tolik šlechtitelů, protože je jednoduše fascinující si s jejich proměnlivým genofondem „hrát“ a nadšeně čekat, co nového se na konci pokusu objeví 😊.
Jelle van den Haak z Nizozemí je jedním z oněch hračičků, který si oblíbil nejen heuchery, ale i mnoho jiných trvalek a u nás je známý především jako ó mocný všemocný šlechtitelský guru, který se zabývá tolik krásnými třapatkovkami ze série Sunseekers s naprosto fantastickými barvami. Stejné je to i u této série dlužich pojmenované Indian Summer (Babí léto), kde získané odrůdy pojmenovává po různých jedlých bobulích či čemukoli spojeného s ovocem, jehož barvu mu listy nejvíce připomínají. Zatím existují tyto: MULBERRY ORANGEBERRY, HUCKLEBERRY, GOJIBERRY, BOYSENBERRY, CORALBERRY, CHERRYBERRY, SPLASHBERRY, CRANBERRY a GREENBERRY.
CRANBERRY je dlužicha s listy v barvě bronzově červeného pigmentu, který působí jako jemně zaprášená červeň a v záhonu okamžitě přitáhne pozornost. Patří do nizozemské „bobulové“ série a její barva má připomínat brusinky, což skutečně platí, ale jen v jedné fázi, protože listy během sezóny mění odstín od brusinkově červené do karamelově měděné až tlumeně vínové, přičemž si zachovávají typický sytě purpurový rub. Listy jsou široké, mělce dlanitě laločnaté, se srdčitou bází a nápadně zakulacenými, silně zvlněnými laloky, což jim dodává výraznou plasticitu; povrch je jemně chlupatý a lehce lesklý. Rostlina tvoří nízký, pravidelně zakulacený, velmi hustý trs, z něhož vyrůstají dlouhé, štíhlé stonky o výšce až 70 cm s drobnými, světle purpurovými, sterilními květy ve velkém množství. Kvete přibližně od června do července. Odrůda je chráněna patenty 58126 (EU – 2021) a PP32106 (USA – 2020).
Její barvu a hustotu oceníte v předních partiích trvalkových záhonů, kde máte hodně zelených listů, které svou barvou skvěle doplní a pozvedne. Pro největší kontrast je dobré ji vložit mezi rostliny s kopinatými nebo trávovitými listy, takže šalvěje, denivky nebo ostřice budou dobrými sekundanty. Ale nebojte se přidat texturu a zkombinovat je i se stračkami nebo úpolíny, kterým vytvoří barevný podrost pro jejich zlatavě oranžové květy hned zjara. Pro husté trsy doporučuji vysazovat aspoň 3 rostliny do hnízda.
Poslední revize 18-05-2026
Dlužichy jsou nenáročné trvalky, spíše půdopokryvného rázu. Nejraději mají lehce přistíněná stanoviště a rovnoměrně vlhkou zem, která by měla být dostatečně živná – na pH půdy nezáleží. Ale s občasnou zálivkou snesou i plné slunce vyjma světlolistých odrůd, nejsou-li na slunce výslovně určené. Dají se pěstovat i ve stínu, kde budou jejich barvy méně výrazné. Na jaře odřežte všechny listy a nechte ji celou opětovně narašit pěknými, novými listy. Mrazuvzdorné jsou do cca -34 °C a lze je pěstovat i ve venkovních nádobách.
