Hemerocallis 'HAPPY RETURNS' denivka
Symbivit Tric (arbuskulární)
Symbivit (arbuskulární)Hemerocallis
Rod Hemerocallis zahrnuje přibližně patnáct druhů vytrvalých bylin z čeledi asfodelovitých, původem z východní Asie, kde rostou na okrajích lesů, v travnatých údolích i na vlhkých svazích. Typické jsou trávovité, dvouřadé listy vyrůstající z krátkých oddenků a květní stvoly nesoucí trubkovité až nálevkovité květy, které se otevírají pouze na jediný den. Právě tento rytmus dal rodu jméno: řecké hemera znamená den a kallos krásu. První formální popis pochází od Carla Linného (1707–1778), ale některé druhy byly v Číně pěstovány už před tisíciletími jako léčivky i zelenina. Do Evropy se denivky dostaly v 16. století, avšak skutečný šlechtitelský rozmach nastal až ve 20. století ve Spojených státech, kde vznikly tisíce kultivarů s neuvěřitelnou škálou barev, tvarů, velikostí i typů květů. Moderní sortiment dnes zahrnuje miniaturní formy, obří květy, pavoučí typy, plné květy i extrémně bohatě kvetoucí linie, které posunuly denivky mezi nejpěstovanější trvalky světa.
Denivky provázejí člověka po staletí a v různých kulturách získaly překvapivě odlišné významy. V Číně byly ceněny jako léčivé rostliny a jejich květní pupeny – „zlaté jehly“ – se dodnes používají v kuchyni jako jemná zelenina. V Koreji se staly symbolem mateřství a ženské oddanosti, v Japonsku se objevují v poezii jako obraz pomíjivosti, protože květ se otevře ráno a večer už je pryč. V evropských zahradách si získaly oblibu díky své spolehlivosti, dlouhověkosti a schopnosti kvést celé léto bez zvláštní péče. A přestože každý květ žije jen jediný den, rostlina jich vytváří tolik, že záhon působí jako nepřetržitě obnovovaná barevná vlna. Moderní šlechtění přineslo fantastické barvy a tvary květů, až oči přecházejí: od krémové přes citronově žlutou, meruňkovou, růžovou, rudou, vínovou až po téměř černé tóny, a také výrazné okraje, pruhy, žilkování či zvlněné lemování, které z denivek udělaly jednu z nejvariabilnějších trvalek současnosti. Zároveň se s lehkým nadhledem, ale zcela po právu řadí mezi rostliny označované anglickým „foolproof“ – tedy blbuvzdorné 😊, protože přežijí téměř všechno, co jim i ten největší amatér provede.
Denivka Happy Returns (‚Šťastné návraty‘) svým jménem nelže. Je to trochu slovní hříčka, která je v angličtině součástí fráze při blahopřání k narozeninám (Many happy returns of the day), aby se vyjádřilo, že si přejeme, ať se k tomuto datu ještě mnohokrát vrátíme – sejdeme v dalších letech. V případě této denivky ale odkazuje na návraty během jednoho léta, protože se jedná o opakovaně kvetoucí odrůdu, která poprvé vykvete už v první polovině června a pak ještě alespoň dvakrát. Nese středně velké, jemně vonné, široce zvoncovité a cca 8 cm široké květy jasně žluté barvy s citrónovými podtóny a širokými okvětními plátky s nápadným řasením při okrajích. Jeden stonek umí na zralých rostlinách nabídnout 10-15 květových poupat. Listy jsou široké, středně zelené, trávové, opadavé. Jedná se křížence odrůd Suzie Wong a Stella de Oro.
Tuto odrůdu vyšlechtil a roku 1986 představil Darrel Apps z Centerton Nursery v americkém Bridgetonu v New Jersey. Denivkami se zabývá již od roku 1969 a jako mnozí ostatní se snaží skloubit kvality jižanských druhů a odrůd s odolností těch severských, aby získal rostliny, jež budou spolehlivě zvládat i okrajové zóny a hlavně pokvetou déle než 2 týdny. Kromě mnoha jiných se mu ve spolupráci s Dannym Blewem podařilo vyšlechtit celou sérii Happy Ever Appster®, jejíž odrůdy umí kvést přinejmenším třikrát během léta, což je na poli denivek naprosto unikátní. Roku 2007 odešel do důchodu, ale ve šlechtění pokračuje a dodnes má na svém kontě přes úctyhodných 450 kultivarů.
Denivky prospívají na plném slunci i v lehkém polostínu a nejlépe rostou v hlubších, živných, dobře odvodněných, ale trvale mírně vlhkých půdách. Díky dužnatým hlízám (oddenkům) však bez poškození zvládají i delší období sucha. Nejbohatší kvetení dosahují na slunných stanovištích a při pravidelném dělení trsů po 4–6 letech, které udržuje vitalitu a zabraňuje zahuštění středu. Po odkvětu mohou listy některých odrůd působit unaveně, proto je vhodné odstranit celé odkvetlé stvoly a podle potřeby i nejstarší či poškozené listy, což podpoří čistý vzhled a další nástup květů. Mladé výhony mohou být atraktivní pro drobné plže s ulitou, kteří je poškozují zejména na jaře ve vlhku. Hlízy jsou v zemi velmi odolné a spolehlivě přezimují i v tuhých zimách; mrazuvzdornost většiny kultivarů se pohybuje kolem –40 °C. V nádobách rostou uspokojivě pouze v dostatečně velkých květináčích s kvalitním substrátem, pravidelnou zálivkou, hnojením a ochranou před letním přehříváním, jinak rychle zasychají a omezují kvetení. Jsou dlouhověké, spolehlivé, nenáročné a netrpí závažnými chorobami ani škůdci.
Poslední revize 01-02-2025
