Helleborus × ericsmithii 'Coseh 710' HGC® PINK FROST čemeřice
Helleborus
Rod Helleborus – čemeřice – zahrnuje zhruba dvacet druhů vytrvalých rostlin rozšířených především v Evropě a západní Asii, zejména v horských a podhorských oblastech Balkánu, Alp a Apenin. Přímé fosilní doklady chybějí, ale genetické vazby a rozšíření naznačují velmi starý původ, pravděpodobně sahající hluboko do třetihor. Čemeřice byly známé už antickým lékařům, což potvrzují texty Hippokrata i Plinia staršího, kteří je používali jako drastické léčivo. To dosvědčí i původ jména z řečtiny: nejčastěji se vykládá jako spojení slov helein (zabít) a bora (smrtící jídlo). Odkazuje na prudce jedovaté účinky čemeřic, které byly v antice ceněny jako silné očistné léky, ale při neodborném použití mohly být stejně snadno smrtelné. Rod získal své dnešní jméno a místo v botanice v polovině 18. století zásluhou Carla Linného (1707–1778), který jej roku 1753 popsal ve Species Plantarum. Ani v českých a slovenských zahradách nejsou čemeřice žádnými novinkami. Již naše babičky se těšily z jejich květů v zimě a brzy zjara. Jediné, co se od těch dob změnilo, jsou odrůdy a barvy, kterých přibývá a jsou čím dál krásnější. Jsou to stálezelené trvalky, jejichž květy mají výjimečnou stavbu. Plátky, které vidíme na první pohled a jsou bílé nebo barevné, jsou vlastně velké kališní lístky, které obklopují korunku pravých okvětních plátků – korunních lístků, nejčastěji brčálově zelené, výjimečně i červené barvy, které získaly trubkovitý tvar a nesou nektar (nektária).
Firma Heuger šlechtí čemeřice již od poloviny minulého století. Jejich moderní série Helleborus Gold Collection® (HGC) zahrnuje nejúspěšnější výpěstky v mnoha barvách a typech květů doposud vyšlechtěných. Odrůda Pink Frost nese květy měňavé barvy. Otevírají se ze sytě růžových poupat do růžově bílých květů, jejichž sytost je odvislá od kvality půdy a zda jsou pěstované venku (sytější) nebo předpěstovávané ve skleníku (světlejší). Květů je mnoho a vykvétají až koncem zimy či začátkem jara na cca 20 cm vysokých, purpurových stoncích, jež spolehlivě drží stráž nad lehce poléhavými, tmavě zelenými, dělenými listy. Listy jsou kožovité, neopadavé a jejich řapíky jsou stejně temně purpurové jako stonky. Právě tato čemeřice také patří do mezidruhového křížení ericsmithii která je několikanásobně křížená čemeřice podle rovnice: h.niger x h.sternii (h.argutifolius x h.lividus.)
Tato čemeřice má ráda velmi živnou, středně těžkou půdu zásadité až neutrální reakce (žádnou rašelinu) a umístění takové, aby alespoň na část dne měla přímé slunce, jež pomůže kvetení a zjasní barvu květů. Hezká bude někde u vchodu do domu nebo poblíž oken, abyste ji měli na dohled co nejvíce, dokud ještě venkovní počasí není ideální pro častější návštěvy zahrádky. Svými květy dokáže rozveselit mnoho ponurých dnů konce zimy. Mrazuvzdorná do cca -27°C.
Poslední revize 27-01-2014
