Helleborus 'ANNA'S RED' čemeřice
Helleborus
Rod Helleborus – čemeřice – zahrnuje zhruba dvacet druhů vytrvalých rostlin rozšířených především v Evropě a západní Asii, zejména v horských a podhorských oblastech Balkánu, Alp a Apenin. Přímé fosilní doklady chybějí, ale genetické vazby a rozšíření naznačují velmi starý původ, pravděpodobně sahající hluboko do třetihor. Čemeřice byly známé už antickým lékařům, což potvrzují texty Hippokrata i Plinia staršího, kteří je používali jako drastické léčivo. To dosvědčí i původ jména z řečtiny: nejčastěji se vykládá jako spojení slov helein (zabít) a bora (smrtící jídlo). Odkazuje na prudce jedovaté účinky čemeřic, které byly v antice ceněny jako silné očistné léky, ale při neodborném použití mohly být stejně snadno smrtelné. Rod získal své dnešní jméno a místo v botanice v polovině 18. století zásluhou Carla Linného (1707–1778), který jej roku 1753 popsal ve Species Plantarum. Ani v českých a slovenských zahradách nejsou čemeřice žádnými novinkami. Již naše babičky se těšily z jejich květů v zimě a brzy zjara. Jediné, co se od těch dob změnilo, jsou odrůdy a barvy, kterých přibývá a jsou čím dál krásnější. Jsou to stálezelené trvalky, jejichž květy mají výjimečnou stavbu. Plátky, které vidíme na první pohled a jsou bílé nebo barevné, jsou vlastně velké kališní lístky, které obklopují korunku pravých okvětních plátků – korunních lístků, nejčastěji brčálově zelené, výjimečně i červené barvy, které získaly trubkovitý tvar a nesou nektar (nektária).
Čemeřice Anna’s Red je násobný kříženec mezi druhy lividus, niger a hybridus, tedy něčeho, co se ještě na začátku nového milénia zdálo nemožné. Vyšlechtil ji Rodney Davey z Velké Británie a na trh uvedl v roce 2013 po dvanáctileté šlechtitelské dřině. Pojmenoval ji na počest Anny Pavord (*20.9.1940), britské žurnalistky v oboru zahradnictví a botaniky, která přispívá či přispívala do novin, publikací a magazínů, jako jsou The Independent, Gardens Illustrated nebo i The Observer.
Anna’s Red je čemeřice s velkými, purpurově vínovými květy a výrazným, žlutozeleným chomáčem tyčinek uprostřed. Květů je mnoho a vykvétají až koncem zimy či začátkem jara na tmavých stoncích, jež mohou dorůst kolem 30 cm. Neopadavé listy jsou tuhé, kožovité, temně zelené se světle zeleným mramorováním.
Tato čemeřice má ráda velmi živnou, středně těžkou půdu zásadité až neutrální reakce (žádnou rašelinu) a umístění takové, aby alespoň na část dne měla přímé slunce, jež pomůže kvetení a zjasní barvu květů. Hezká bude někde u vchodu do domu nebo poblíž oken, abyste ji měli na dohled co nejvíce, dokud ještě venkovní počasí není ideální pro častější návštěvy zahrádky. Svými květy dokáže rozveselit mnoho ponurých dnů konce zimy. Mrazuvzdorná do min. -29°C.
Poslední revize 25-01-2015










































