Euonymus japonicus 'PIERROLINO'® brslen japonský
Euonymus
Rod Euonymus, česky brslen, je botanicky rozmanitá skupina dřevin, která zahrnuje jak opadavé, tak stálezelené keře i menší stromky. V přírodě se vyskytuje především v mírném pásu severní polokoule – od Evropy přes Kavkaz až po východní Asii. Některé druhy byly zavlečeny i do subtropických oblastí jihovýchodní Asie a Austrálie. V zahradách se nejčastěji setkáme s několika zástupci: evropský Euonymus europaeus s nápadnými růžovými plody, stálezelený Euonymus fortunei, který se plazí i šplhá po zdech, nebo stálezelený Euonymus japonicus, který tvoří kompaktní keře s lesklými listy. Rod je známý svou schopností přizpůsobit se různým podmínkám, což z něj činí oblíbený materiál pro městskou zeleň, živé ploty i sbírkové výsadby. Dřevo některých druhů, zejména těch s tvrdší strukturou, se v Asii tradičně využívalo k výrobě jemných štětců pro kaligrafii – ceněno bylo pro svou pevnost a jemnou vláknitou texturu.
Brslen japonský, Euonymus japonicus, je původní dřevinou Japonska, odkud byl na počátku 19. století zaveden do Evropy; do britských zahrad se dostal roku 1804. Druh popsal Carl Peter Thunberg (1743–1828), švédský botanik a přímý žák Carla von Linné, který během svého pobytu v Japonsku v 70. letech 18. století studoval místní flóru v době, kdy byla země pro Evropany téměř zcela uzavřená. V Japonsku se Euonymus japonicus vyskytuje přirozeně jako keř nebo menší strom v pobřežních oblastech, na okrajích lesů a v nížinách, ale zároveň byl po staletí běžně pěstován v bezprostředním okolí lidských sídel. Nešlo o rostlinu s náboženským či symbolickým významem, nýbrž o praktickou, vždyzelenou dřevinu využívanou jako stříhaný živý plot, větrolam a ochrana soukromí kolem domů, cest a zahradních zdí. Pro Japonce představoval spolehlivý, snadno udržovatelný materiál, který snáší opakovaný řez, zůstává zelený po celý rok a dobře funguje v městském prostředí. Právě tato kombinace přirozeného výskytu, dlouhodobého pěstování a každodenní užitnosti vysvětluje, proč byl brslen japonský vnímán jako běžná dřevina a proč se po svém zavedení do Evropy rychle ujal v zahradách, parcích i uličních výsadbách, kde se stal základem pro šlechtění celé řady kultivarů.
Pierrolino®je novinkou mezi japonskými brsleny z roku 2003 z Nizozemí a našel ji jako přirozenou mutaci mez ostatními brsleny Andianus van Heesben. Stálezelené listy jsou drobné a bohatě mramorované bílou barvou. Mladé listy raší téměř bíle a postupně se zelená barva rozprostře do celého listu, takže spodní část keře je tmavě zelená, zatímco vršky jsou vždy bílé až bílo-zelené. Roste pomalu a výška v dospělosti se předpokládá necelý 1m. Tato odrůda je chráněná patentem v USA pod č. PP13,852 a v EU 10611, její množení je bez licence zakázáno.
Brsleny je možné stříhat, jakýkoli řez – i do staršího dřeva – snáší výborně a spolehlivě obráží a houstnou. Po zásahu do staršího dřeva doporučujeme rostlinu dobře pohnojit. Na jaře zastřihněte dlouhé výhony tak, aby nepřečnívaly přes požadovaný budoucí tvar a ke konci července jej můžete jemně sestříhat po všech stranách, aby zhoustnul. Čím hustěji olistěná rostlina, tím lépe snese extrémní mráz.
Brsleny jsou vcelku nenáročné na půdu. Jakmile zakoření, dobře snáší sucho. Zem jim vyhovuje téměř jakákoliv propustná, přednostně vlhčí. Pěstují se od slunečných pozic až do úplného stínu. Mezi jednotlivými odrůdami kolísá jejich mrazuvzdornost. My vám nabízíme pouze ty nejodolnější. Pestrolisté odrůdy vysazujte do míst, kde na ně v zimě a na jaře nebude celý den svítit přímé slunce. Letní slunce pak snesou výborně po celý den. Zelenolistý druh není na zimní slunce tak choulostivý. I když se stane, že vám slunce nebo mráz popálí listy, na jaře znovu spolehlivě obráží. Pokud máte většinu zahrady umístěnou na silném větru, dopřejte barevným japonským brslenům závětrnou pozici, aby jim vítr nevysušoval listy, které mají po celý rok. Pokud je chcete pěstovat v květináči, přeneste je na zimu do chladné a světlé místnosti. Vyzkoušená mrazuvzdornost -21°C.
Poslední revize 25-02-2010
