.jpg)
Elaeagnus × ebbingei (E. × submacrophylla) 'Ladet' TANEO hlošina Ebbingeova
Symbivit Tric (arbuskulární)
Symbivit (arbuskulární)Elaeagnus
Rod Elaeagnus, hlošina, patří do čeledi hlošinovitých a zahrnuje přibližně devadesát druhů rozšířených od jihovýchodní Evropy až po Japonsko. Jde o starobylou skupinu dřevin, což dokládají i třetihorní fosilie, které ukazují, že hlošiny byly kdysi běžné i v oblastech, kde dnes nerostou. Pro celý rod jsou typické drobné šupinky na listech a mladých výhonech, které rostlinám dodávají stříbřitý nebo rezavý nádech a zároveň je chrání před sluncem a vysycháním. Hlošiny navíc patří mezi dřeviny, které si umějí samy obstarat část dusíku potřebného k růstu: na jejich kořenech žijí symbiotické bakterie rodu Frankia, které dokážou přeměnit vzdušný dusík na využitelnou formu. Proto hlošina dobře prospívá i v chudých, písčitých nebo větrných půdách, kde by jiné keře strádaly. Celý rod vymezil poprvé v roce 1700 Joseph Pitton de Tournefort (1656–1708), jeden z nejvýznamnějších systematiků předlinné éry, profesor botaniky v pařížském Jardin du Roi a autor prvního skutečně funkčního systému rostlin založeného na jasně definovaných rodech. Ve svém zásadním díle Éléments de botanique oddělil hlošiny od příbuzných rodů a dal jim jméno, které později převzal a formálně zavedl Carl Linné.
V rámci rodu se některé druhy dají křížit a nejživotaschopnější se ukázalo spojení E. macrophylla a E. pungens. Hybrid si od prvního rodiče nese velké, kožovité, stálezelené listy a od druhého výraznou odolnost, houževnatost a schopnost rychle regenerovat po řezu. Botanicky jde o stabilní, opakovaně vznikající kříženec, který se v přírodě objevuje tam, kde se oba rodičovské druhy překrývají, a v kultuře se stal jedním z nejpěstovanějších stálezelených keřů mírného pásma.
Jeho historie je zajímavě spletitá a dobře ukazuje, jak rozdílně se může vyvíjet botanické a zahradnické názvosloví. Švýcarská botanička Camille Servettaz (1870–1947) popsala v roce 1909 rostlinu s nápadně velkými listy pod jménem Elaeagnus × submacrophylla, aniž by tehdy tušila, že jde o hybrid. Popsala ji jako neprobádaný taxon, protože neseděl ani k E. macrophylla, ani k E. pungens, ale zároveň nesl znaky obou. Teprve pozdější revize ukázaly, že její popis přesně odpovídá tomu, co dnes známe jako křížence těchto dvou druhů. Zahradnický svět však mezitím šel jinou cestou. Významný nizozemský botanik a šlechtitel Simon Doorenbos (1891–1980) vyséval v roce 1929 semena hlošin, které rostly pohromadě v haagské městské školce, a mezi semenáčky objevil rostlinu, která se od ostatních výrazně lišila. Uvědomil si její hybridní původ a pojmenoval ji Elaeagnus × ebbingei na počest svého kolegy J. W. E. Ebbinge. Jméno se rychle ujalo, protože Doorenbosovy rostliny se začaly šířit po evropských školkách a staly se základem moderních živých plotů v pobřežních i městských oblastech. Až moderní studie ukázaly, že Doorenbosovo jméno nemá botanickou prioritu, protože jméno Elaeagnus × submacrophylla existovalo již dříve a je tudíž považováno za správnější. Přestože odborné databáze a botanické zahrady dnes používají jméno od C. Servettaz, mohutný zahradnický trh dál pracuje s tradičním názvem hlošina Ebbingeova a je ve hvězdách, zda a kdy se přikloní k E. × submacrophylla.
Stálezelená hlošina TANEO vznikla ve francouzské školce Pépinières Ladan a zblízka vypadá jako oděná do jemné kožené bundy – mladé výhony mají teplý hnědý odstín připomínající přírodní useň a listy po dozrání hrají tmavě olivovou zelení s měděným podtónem a stříbřitě béžovým rubem. Po jarním rašení hnědavých výhonů trvá zrání listů do zelené barvy poměrně dlouho, zhruba tři až pět týdnů, takže máte dost času užít si barevnou předehru. V létě nabídne svůj hustý, až neprostupný habitus a s prvními signály chladnějšího počasí začne tvořit masu fantasticky vonných, nepříliš nápadných kvítků. Jsou téměř bílé, poseté béžovými tečkami a jejich vůně je sladká a silná, připomíná karafiáty a konvalinky, někdo v ní cítí i ovoce.
Květy jsou hojně navštěvované včelami i čmeláky a po opylení rychle opadávají, zatímco na jejich místě se přes zimu vyvíjejí drobné peckovice. V našich podmínkách TANEO plodí pravidelně, není-li nezvykle tuhá zima, a na jaře dozrávají malé, červené, jedlé peckovice. Chuťově připomínají sladké višně a nejchutnější jsou ty, které v plné zralosti samovolně opadnou na zem. Nedozrálé mají trpce svíravou chuť podobnou kaki.
TANEO roste středně rychle, přibližně 30–40 cm za rok, hustě, rovnoměrně a kompaktně, takže působí přirozeně upraveně a nevyžaduje časté zásahy. Díky dobrému větvení se považuje za jeden z nejúhlednějších kultivarů v rámci celého hybridu. Díky svému kompaktnímu růstu a hustému větvení se TANEO často využívá do živých plotů – jak stříhaných jednodruhových, tak i do kombinovaných zelených stěn, kde po boku jiných stálezelených keřů podobných nároků nabídne atraktivní, celoročně působící předěl. Pro středomořský styl jej můžete kombinovat s planikou, kalinou modroplodou, dubem cesmínovým či jamovcem. Pro živější, pestřejší dojem blízký západoevropským zahradám bude krásná pospolu s blýskavkami, portugalskými vavříny, modrými i japonskými cesmínami, stálezeleným ptačím zobem a bobkovišněmi.
U hlošiny Ebbingeovy se může každoročně objevit několik náhle uschlých větviček a zde je jednoduchý návod, jak poznat, zda jde o problém: pokud na odumřelých větvích najdete oranžové polštářky plodnic, jedná se o houbovou chorobu Nectria cinnabarina. Pokud oranžové tečky nejsou, ale pod kůrou u báze keře jsou patrné bílé vějířovité pláty mycelia nebo v půdě černé provázky, jde o Armillarii, která napadá kořeny. Obě choroby se objevují hlavně v těžké, špatně odvodněné půdě a popravdě neexistuje žádný přípravek, který by je zničil – pouze vylepšení půdních podmínek. Pokud však nenajdete žádný z těchto znaků a odumírá jen pár větví ročně, jde téměř vždy o přirozenou autoredukci způsobenou hustým růstem, stíněním uvnitř keře a občasným stresem; u starších hlošin je to běžné a děje se to asymetricky – přesně tak, jak to dělají i olivy, cesmíny i duby cesmínové nebo bobkovišně a není to nebezpečné.
Hlošina Ebbingeova patří k nejodolnějším stálezeleným keřům a prospívá téměř v jakékoli dobře odvodněné půdě – od písčitých přes hlinité až po kamenité, ideálně s neutrálním až mírně zásaditým pH. Nejlépe roste na slunci, ale velmi dobře snáší i polostín a roste i v hlubším stínu, jen mírně řídne. Po výsadbě potřebuje pravidelnou zálivku jen po několik měsíců, aby dobře zakořenila a poté se kropení úplně vyhněte – je výrazně tolerantní k suchu i větru. Těžkou, neprovzdušněnou a trvale mokrou půdu nesnáší – v takových podmínkách trpí na nemoci a růst je slabý. Řez snáší výborně a nejlépe se provádí zjara před rašením a během sezóny lze bez obav zkracovat i přerůstající výhony. Mulčování vrstvou 5–7 cm pomáhá udržet vláhu, zlepšuje strukturu půdy, podporuje hustotu keře a v zimě brání proti rychlým teplotním výkyvům. Mrazuvzdorná je do cca -24 °C a krátkodobě zvládá i o několik stupňů níže i s rizikem, že konce větví mohou namrznout, ale zjara výborně regeneruje.
Poslední revize 15-05-2026
Veškeré zboží si můžete vyzvednout osobně v prodejně, nebo nechat dodat zvolenou formou dopravy - KURÝREM / AUTEM. Zde je ceník přepravného. Dodáváme i na Slovensko.
Položky označené KURÝREM lze zabalit do krabice a odeslat kurýrem, nebo v případě větší objednávky je odeslat naší dopravou, pokud by balíková služba přesáhla cenu dodání naším vozem. Více o dopravě zde.
Nevíte si rady s objednávkou? Zkuste informace jak objednávat.
Nezáleží na tom, ve které prodejně se rostlina právě nachází. Pokud si ji předem objednáte, připravíme vám ji tam, kde si ji přejete vyzvednout.
Chcete využít slevy pro objednávky listopad / únor? Více informací zde.
- STANDARD - Rostliny této kategorie jsou 1.jakosti s hustotou větví a celkovou šířkou přiměřenou věku a způsobu pěstování v kontejnerech.
- DE LUXE - Do této kategorie patří speciálně vybrané kusy, které na svůj věk a výšku mají velmi husté větvení a celkový luxusní vzhled, zpravidla díky pravidelnému stříhání nebo jiné speciální péči.
- EXTRA - Tyto rostliny jsou již velmi rozrostlé a věkově zralé se solitérním vzezřením.
- HOBBY - Hobby rostliny jsou stejně kvalitní jako naše běžná standard kvalita, ale jsou mladší a tím pádem menší a levnější.
- KEŘ - dřevina, která houstne zejména větvemi rostoucími od země.
- STROM - kmenová dřevina s korunou, kdy kmen má výšku 190-210 cm, není-li v popisu uvedeno jinak. Za obchodní velikost se u stromů považuje obvod kmene ve výšce 1m.
- POLOKMEN, MINIKMEN - kmenová dřevina s nižším kmenem než má strom, výška kmene je uvedena v popisu velikosti.
- ZAVĚTVENÝ OD ZEMĚ - znamená dřevinu, která neroste jako klasický keř, ale má kmen a větve se objevují již od země a pokračují vzhůru podél kmene.
- u TRAV a TRVALEK se většinou uvádí průměr květináče nebo průměr trsu, čímž se odkazuje na hustota trsu.
