Echinacea 'TIKI TORCH' třapatkovka, hybridní třapatka
Symbivit Tric (arbuskulární)
Symbivit (arbuskulární)Echinacea
Echinacea, česky třapatkovka, je vytrvalá rostlina prérií Severní Ameriky, kde prospívá už tisíce let. Fosilní pyl příbuzných hvězdnicovitých rostlin se našel v usazeninách starých miliony let, takže její předchůdkyně rostly na tomto kontinentu dávno před příchodem člověka. Původní obyvatelé Ameriky (Siouxové, Komanchové a další) znali její léčivé účinky a využívali ji při bolestech, zánětech, po hadím uštknutí i proti vzteklině. Jméno rodu pochází z řeckého echinos – ježek, a odkazuje na pichlavý, kuželovitý střed květního úboru. Dnes známe zhruba devět druhů, mezi nimi nejčastěji pěstovanou E. purpurea, dále E. paradoxa, E. pallida či E. angustifolia. Botanicky je popsal německý botanik Konrad Mönch (aka Conrad Moench: 1744–1805) na základě herbářového materiálu, který do Evropy doputoval díky misionářům a přírodovědcům z amerických výprav. Do Evropy se třapatkovka dostala na přelomu 18. a 19. století, ale barevnou explozi zažila až roku 1995, kdy v Botanické zahradě v Chicagu zkřížili E. purpurea a E. paradoxa. Výsledkem byla první oranžová odrůda Art’s Pride, která odstartovala éru pestrých kultivarů v paletě od jemných pastelů po syté teplé tóny.
Tiki Torch je bez přehánění senzační kříženec třapatky nachové z roku 2006. Postarala se o něj mladá indická šlechtitelka Harini Korlipara ze školky Terra Nova Nurseries v americkém Oregonu. Rostlina vzešla ze 3.generace rostlin šlechtitelského programu křížení základního druhu echinacea paradoxa s odrůdou echinacea purpurea „Ruby Giant“ za účelem získání co nejsytější oranžové barvy květů. V tomto případě se to povedlo a výsledek je chráněn patentem č.PP18,839 v USA.
Třapatka Tiki Torch je robustní a pevná odrůda třapatky, tvořící 90-100 cm vysoké, pevné stonky, na jejichž koncích vykvétají začátkem léta sytě oranžové květy se středně velkým, vypouklým středem z trubiček tmavě oranžové barvy. V nich jsou ukryté pestíky a hlavně nektar, k němuž se dostanou hlavně čmeláci a motýli, ale i včela si k němu najde cestu při okraji kupole. Po odkvětu stačí květ odlomit nebo odstřihnout, stonek zachovejte, protože podél něj vyrůstají další poupata, které neúnavně pokračují v kvetení až do konce prázdnin. Listy jsou sytě zelené, mírně drsné, kopinaté a mohou trpět na čerň a padlí, pokud je rostlina v mokré či příliš kamenité, udusané půdě.
Poslední revize 11-01-2012
Třapatkovky jsou krásné a nenáročné trvalky, které kvetou od první poloviny léta až do podzimu. Středové tyčinky schovávají nektar tolik vyhledávaný motýly a čmeláky. Otrhávání odkvetlých květů spolu s občasným hnojením tekutými hnojivy prodlouží kvetení. Stonky jsou velice pevné a odolávají nárazovým dešťům i větru. Porostou téměř v jakékoli nepodmáčené zemi na plném slunci, pouze nesnáší příliš kyselou půdu. I když pochází z prérií, máme vyzkoušeno, že zejména křížené druhy nemají rády dlouhodobé sucho a ocení zálivku navíc v nejsušších obdobích roku. Pozor zjara na nájezdy slimáků, kteří dokážou sežrat mnoho z nového rašení. Nabídněte jim pivní domečky – skvělý a účinný trik, jak jim nabídnout skon v alkoholovém opojení a zároveň ochránit své kytičky. Mrazuvzdorná do min. -29 °C, možná ještě o něco více a nevyžaduje zimní kryt.
