Echinacea SUNSEEKERS ORANGE 'Apecssior' třapatkovka, hybridní třapatka
Symbivit Tric (arbuskulární)
Symbivit (arbuskulární)Echinacea
Echinacea, česky třapatkovka, je vytrvalá rostlina prérií Severní Ameriky, kde prospívá už tisíce let. Fosilní pyl příbuzných hvězdnicovitých rostlin se našel v usazeninách starých miliony let, takže její předchůdkyně rostly na tomto kontinentu dávno před příchodem člověka. Původní obyvatelé Ameriky (Siouxové, Komanchové a další) znali její léčivé účinky a využívali ji při bolestech, zánětech, po hadím uštknutí i proti vzteklině. Jméno rodu pochází z řeckého echinos – ježek, a odkazuje na pichlavý, kuželovitý střed květního úboru. Dnes známe zhruba devět druhů, mezi nimi nejčastěji pěstovanou E. purpurea, dále E. paradoxa, E. pallida či E. angustifolia. Botanicky je popsal německý botanik Konrad Mönch (aka Conrad Moench: 1744–1805) na základě herbářového materiálu, který do Evropy doputoval díky misionářům a přírodovědcům z amerických výprav. Do Evropy se třapatkovka dostala na přelomu 18. a 19. století, ale barevnou explozi zažila až roku 1995, kdy v Botanické zahradě v Chicagu zkřížili E. purpurea a E. paradoxa. Výsledkem byla první oranžová odrůda Art’s Pride, která odstartovala éru pestrých kultivarů v paletě od jemných pastelů po syté teplé tóny.
Série třapatek SunSeekers nabízí již mnoho barev této úžasné trvalky a všechny se pyšní zdravím, plností trsu a bohatým kvetením v sytých barvách, jež neblednou. Stonky jsou asi 50-60 cm vysoké, pevné a odolávají dešti a letním bouřkám. Na nich od července vykvétají typicky třapatkové (kopretinově tvarované) květy.
SUNSEEKERS Orange tvoří krátké okvětní plátky kolem vypouklého středu, v barvě oranžového nebe při soumraku po horkém a slunečném dni, tedy směsi několika odstínů tmavě oranžové, šarlatové až sytě červené, čemuž sekundují velké středy s temně vínově červenohnědou barvou špiček tyčinek. Třapatky si oblíbili hlavně čmeláci a motýli, ale i včela si k nektaru v jejich květech najde cestu. Vyšlechtil Jelle van den Haak z nizozemského Andijku v roce 2012, patent č. PP28824 vyšel roku 2017.
Kvete až do začátku podzimu a pokud je množíte výsevem, již prvním rokem vás překvapí kvetením. Po odkvětu stačí květ odstřihnout, stonek zachovejte, protože podél něj vyrůstají z paždí další poupata, které neúnavně pokračují v kvetení až do konce prázdnin. Listy jsou sytě zelené, mírně drsné, kopinaté a mohou trpět na čerň a padlí, pokud je rostlina v mokré či příliš kamenité, udusané půdě, ale většinou je naprosto bezproblémová. Pozor si dejte brzy na jaře na slimáky, aby vám nezdevastovali nové rašení – rostlina raší později než ostatní trvalky, kdy už jsou i tito nevítaní plži v ničivé síle.
Poslední revize 02-03-2017; 08-11-2018
Třapatkovky jsou krásné a nenáročné trvalky, které kvetou od první poloviny léta až do podzimu. Středové tyčinky schovávají nektar tolik vyhledávaný motýly a čmeláky. Otrhávání odkvetlých květů spolu s občasným hnojením tekutými hnojivy prodlouží kvetení. Stonky jsou velice pevné a odolávají nárazovým dešťům i větru. Porostou téměř v jakékoli nepodmáčené zemi na plném slunci, pouze nesnáší příliš kyselou půdu. I když pochází z prérií, máme vyzkoušeno, že zejména křížené druhy nemají rády dlouhodobé sucho a ocení zálivku navíc v nejsušších obdobích roku. Pozor zjara na nájezdy slimáků, kteří dokážou sežrat mnoho z nového rašení. Nabídněte jim pivní domečky – skvělý a účinný trik, jak jim nabídnout skon v alkoholovém opojení a zároveň ochránit své kytičky. Mrazuvzdorná do min. -29 °C, možná ještě o něco více a nevyžaduje zimní kryt.
