Clematis SUPER NOVA ('Zo09088') plamének
Symbivit Tric (arbuskulární)
Symbivit (arbuskulární)Clematis
Clematis, plamének, je bohatý rod čítající asi 370 až 380 druhů, který se rozprostírá napříč mírným pásmem severní polokoule a má kořeny v krajinách, kde se střídá chlad a vlhko – od východoasijských hor přes evropské lesní okraje až po severoamerické prérie. Právě tam se formovala jeho povaha: liána, která se opírá o vše, co jí poskytne oporu, a odměňuje se krásné květy, jež v různých kulturách získaly symboliku lehkosti, čistoty nebo duchovního povznesení – například v japonských zahradách se používají jako jemný kontrapunkt k borovicím a kamenům. Od pozdního jara do začátku léta můžete v horách Japonska a Číny v nadmořských výškách od 500 do 1500 metrů vidět husté porosty plaménků a fascinující masy květů v podobné síle, jakou nabízí extrémně bohaté rododendronové kvetení ve východním Himálaji přibližně ve stejném období. V Evropě se plaménky už od viktoriánské éry staly symbolem romantických pergol a venkovských zdí. V Británii se pevně usadily i v prostředí královských zahrad – v Hampton Court Palace, jedním z nejstarších a nejprestižnějších královských zahradních komplexů vůbec, se pěstují už od 18. století a řada kultivarů získala ocenění RHS, včetně odrůdy ‘Princess Diana’, pojmenované se souhlasem královské rodiny.
Jedním z center přirozeného výskytu je Japonsko, rostou zde původní druhy jako C. japonica, C. stans, i a hlavně C. patens, který je navíc považován za jeden z klíčových rodičovských druhů moderních velkokvětých hybridů. V Japonsku se plaménky pěstují nejméně od období Edo (1603–1868), což dokládají historické zahradní záznamy a ilustrace, kde se objevují v chrámových a dvorních zahradách. Moderní šlechtění po celém světě pak zahrnuje další druhy, které se osvědčily svou odolností, stabilitou i krásou: C. viticella přináší spolehlivost, dlouhé kvetení a odolnost vůči chorobám, C. florida a C. patens dávají velké, ploché květy a širokou paletu barev, C. texensis dodává zvonkovité tvary a syté odstíny červené, zatímco C. montana je zdrojem jarního, masového kvetení a rychlého růstu.
Za posledních sto let se vyprofilovaly různé linie a šlechtitelské stanice podle klimatu i estetických preferencí. Například Raymond Evison z britského ostrova Guernsey se zaměřil na kompaktní, opakovaně kvetoucí odrůdy vhodné pro malé zahrady a nádoby – reagoval tak na trend urbanizace a nedostatku prostoru. Polská škola (např. bratr Stefan Franczak, Władysław Noll), dnes největší evropské centrum šlechtění plaménků, se soustředí na mrazuvzdornost, spolehlivost a dlouhé kvetení, protože tamní klima vyžaduje rostliny schopné přežít silné mrazy a přitom nabídnout velkolepé květy. Díky tomu dnes mnoho nejodolnějších velkokvětých kultivarů pochází právě z Polska a stalo se standardem pro středoevropské podmínky.
Plamének SUPER NOVA vyšlechtil Holanďan Jan van Zoest a představen byl na výstavě Hampton Court Palace Garden Festival roku 2016, který každoročně pořádá anglická Královská zahradnická společnost (RHS). Nese 7-8 cm široké květy se 4-6 okvětními plátky. Jejich vybarvení je dechberoucí – na téměř bílém podkladě vidíte množství tmavě inkoustových žilek, které dohromady tvoří modrofialový přeliv. Během jarního kvetení mají květy více purpurových tónů a navíc purpurový proužek napříč každým okvětním plátkem, kdežto během letního kvetení nabízejí květy modřejší. Středy zdobí množství tyčinek temně inkoustové barvy. Roste bujně do výšky kolem 3m. Potřebuje oporu, kolem které se může vinout. Odrůda je chráněna evropským patentem č. EU 49057 z roku 2018.
Patří do skupiny 2, jejíž květy se objevují koncem jara až začátkem léta na bočních výhonech loňského dřeva; a ve druhé fázi na konci léta a ze začátku podzimu již na vrcholech nových přírůstků. Na začátku jara vyřežte všechny suché a slabé výhony a ponechte jen silné. Boční výhony seřízněte až k páru viditelných, silných pupenů. Poslouží jako konstrukce pro tvorbu časně letních květů v další sezóně.
Poslední revize 14-08-2023.
Plaménky potřebují stanoviště, kde mají kořeny v chladu a vlhku, ale nadzemní část v plném světle či lehkém polostínu; ideální je proto chladná, mulčovaná kořenová zóna a opora s prvky do průměru 1 cm, na které se mohou zachytit řapíky listů. Vyhovuje jim hluboká, humózní, dobře propustná a stále mírně vlhká půda, těžší zeminy je nutné vylehčit kompostem a pískem. Při výsadbě je vhodné rostlinu zasadit o 5 až 10 cm hlouběji, než rostla v kontejneru, což podporuje tvorbu nových pupenů a zvyšuje vitalitu. V období růstu vyžadují pravidelnou zálivku a přihnojování od jara do poloviny léta hnojivem s vyváženým poměrem živin nebo s mírně zvýšeným obsahem draslíku. Mladé rostliny je vhodné v prvních zimách chránit chvojím, zejména v otevřených polohách; při stabilní vlhkosti, vzdušné půdě a pevné opoře se plaménky odvděčí dlouhým a bohatým kvetením.
Také je lze úspěšně pěstovat i v nádobách, pokud mají dostatečný prostor pro kořeny, stabilní vlhkost a chráněnou kořenovou zónu; ideální je nádoba o objemu alespoň 40 až 50 litrů, hluboká a dobře odvodněná, protože právě perfektní drenáž rozhoduje o tom, zda častá zálivka rostlině prospěje, nebo povede k hnilobám. Nádoba musí mít velké drenážní otvory, vrstvu keramzitu na dně a lehký, vzdušný substrát, aby přebytečná voda mohla okamžitě odtéct. Musí být umístěná tak, aby se substrát nepřehříval, například v polostínu nebo ve dvojité nádobě. Zem nad kořeny chraňte kvalitním mulčem, což zpomaluje vysychání a snižuje potřebu zálivky. Nejlépe se osvědčují kompaktní odrůdy do 1,5 až 2 metrů, které netvoří příliš silný kořenový systém a nevyžadují masivní oporu; při splnění těchto podmínek mohou plaménky v nádobách růst dlouhodobě a bohatě kvést. Mrazuvzdornost přibližně do −30 °C (USDA zóna 5).
