Clematis 'ETOILE VIOLETTE' (viticella) plamének
Symbivit Tric (arbuskulární)
Symbivit (arbuskulární)Clematis
Clematis, plamének, je bohatý rod čítající asi 370 až 380 druhů, který se rozprostírá napříč mírným pásmem severní polokoule a má kořeny v krajinách, kde se střídá chlad a vlhko – od východoasijských hor přes evropské lesní okraje až po severoamerické prérie. Právě tam se formovala jeho povaha: liána, která se opírá o vše, co jí poskytne oporu, a odměňuje se krásné květy, jež v různých kulturách získaly symboliku lehkosti, čistoty nebo duchovního povznesení – například v japonských zahradách se používají jako jemný kontrapunkt k borovicím a kamenům. Od pozdního jara do začátku léta můžete v horách Japonska a Číny v nadmořských výškách od 500 do 1500 metrů vidět husté porosty plaménků a fascinující masy květů v podobné síle, jakou nabízí extrémně bohaté rododendronové kvetení ve východním Himálaji přibližně ve stejném období. V Evropě se plaménky už od viktoriánské éry staly symbolem romantických pergol a venkovských zdí. V Británii se pevně usadily i v prostředí královských zahrad – v Hampton Court Palace, jedním z nejstarších a nejprestižnějších královských zahradních komplexů vůbec, se pěstují už od 18. století a řada kultivarů získala ocenění RHS, včetně odrůdy ‘Princess Diana’, pojmenované se souhlasem královské rodiny.
Jedním z center přirozeného výskytu je Japonsko, rostou zde původní druhy jako C. japonica, C. stans, i a hlavně C. patens, který je navíc považován za jeden z klíčových rodičovských druhů moderních velkokvětých hybridů. V Japonsku se plaménky pěstují nejméně od období Edo (1603–1868), což dokládají historické zahradní záznamy a ilustrace, kde se objevují v chrámových a dvorních zahradách. Moderní šlechtění po celém světě pak zahrnuje další druhy, které se osvědčily svou odolností, stabilitou i krásou: C. viticella přináší spolehlivost, dlouhé kvetení a odolnost vůči chorobám, C. florida a C. patens dávají velké, ploché květy a širokou paletu barev, C. texensis dodává zvonkovité tvary a syté odstíny červené, zatímco C. montana je zdrojem jarního, masového kvetení a rychlého růstu.
Za posledních sto let se vyprofilovaly různé linie a šlechtitelské stanice podle klimatu i estetických preferencí. Například Raymond Evison z britského ostrova Guernsey se zaměřil na kompaktní, opakovaně kvetoucí odrůdy vhodné pro malé zahrady a nádoby – reagoval tak na trend urbanizace a nedostatku prostoru. Polská škola (např. bratr Stefan Franczak, Władysław Noll), dnes největší evropské centrum šlechtění plaménků, se soustředí na mrazuvzdornost, spolehlivost a dlouhé kvetení, protože tamní klima vyžaduje rostliny schopné přežít silné mrazy a přitom nabídnout velkolepé květy. Díky tomu dnes mnoho nejodolnějších velkokvětých kultivarů pochází právě z Polska a stalo se standardem pro středoevropské podmínky.
Etoile Violette je známá a oblíbená letní odrůda plaménku ze skupiny Viticella se záplavou středně velkých květů tmavě fialové barvy, jejichž střed bohatě zdobí krémově bílé tyčinky. Kvete od července až do září, velmi bohatě a spolehlivě. Snadno se chytá nabídnuté opory, nebo se jen tak plazí po zemi. Květ má 6 okvětních plátků.
Patří do skupiny 3, takže kvete od první poloviny léta do začátku podzimu. Květy vyrůstají na nových výhonech. Na jaře před rašením seřízněte všechny loňské výhony cca 15-20 cm nad zemí
Poslední revize 22-02-2017.
Plaménky potřebují stanoviště, kde mají kořeny v chladu a vlhku, ale nadzemní část v plném světle či lehkém polostínu; ideální je proto chladná, mulčovaná kořenová zóna a opora s prvky do průměru 1 cm, na které se mohou zachytit řapíky listů. Vyhovuje jim hluboká, humózní, dobře propustná a stále mírně vlhká půda, těžší zeminy je nutné vylehčit kompostem a pískem. Při výsadbě je vhodné rostlinu zasadit o 5 až 10 cm hlouběji, než rostla v kontejneru, což podporuje tvorbu nových pupenů a zvyšuje vitalitu. V období růstu vyžadují pravidelnou zálivku a přihnojování od jara do poloviny léta hnojivem s vyváženým poměrem živin nebo s mírně zvýšeným obsahem draslíku. Mladé rostliny je vhodné v prvních zimách chránit chvojím, zejména v otevřených polohách; při stabilní vlhkosti, vzdušné půdě a pevné opoře se plaménky odvděčí dlouhým a bohatým kvetením.
Také je lze úspěšně pěstovat i v nádobách, pokud mají dostatečný prostor pro kořeny, stabilní vlhkost a chráněnou kořenovou zónu; ideální je nádoba o objemu alespoň 40 až 50 litrů, hluboká a dobře odvodněná, protože právě perfektní drenáž rozhoduje o tom, zda častá zálivka rostlině prospěje, nebo povede k hnilobám. Nádoba musí mít velké drenážní otvory, vrstvu keramzitu na dně a lehký, vzdušný substrát, aby přebytečná voda mohla okamžitě odtéct. Musí být umístěná tak, aby se substrát nepřehříval, například v polostínu nebo ve dvojité nádobě. Zem nad kořeny chraňte kvalitním mulčem, což zpomaluje vysychání a snižuje potřebu zálivky. Nejlépe se osvědčují kompaktní odrůdy do 1,5 až 2 metrů, které netvoří příliš silný kořenový systém a nevyžadují masivní oporu; při splnění těchto podmínek mohou plaménky v nádobách růst dlouhodobě a bohatě kvést. Mrazuvzdornost přibližně do −30 °C (USDA zóna 5).
